(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci. Nyní má slovo ministr financí Pavel Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, co se týká oněch posledních sugestivně položených otázek, proč sedí stávající členové představenstva měsíc po provalení skandálu stále na svém místě, mohu odpovědět pouze to, že dozorčí rada Komerční banky zatím necítila potřebu představenstvo měnit. Chtěl bych jen mimochodem upozornit na to, že v případě většiny členů představenstva včetně osoby generálního ředitele by změna byla velmi drahá vzhledem ke konstrukci smluv, které pánové mají, jak je to u bankovnictví obvyklé, a musím konstatovat, že tyto smlouvy byly uzavřeny v době před nástupem sociálně demokratické vlády, čili přetrvávají z minulosti. To jen na okraj.
Vedle toho chci ale říci, že si myslím, že důvody, proč dozorčí rada Komerční banky zatím žádné dramatické změny v tomto směru nedělala, jsou v zásadě důvody dobré a spočívají v tom, že není naprosto jasná v této chvíli míra odpovědnosti jednotlivých osob, jejich schopnost ovlivnit chod tohoto případu, který začíná v hluboké minulosti, a musím říci, že velká část osob, která stála u jeho vzniku a vývoje, v Komerční bance delší dobu již není. Konečně je také otázkou, zda nějaké ukvapené personální kroky by v této fázi neměly spíše destabilizující účinky pro Komerční banku.
Primárním cílem vlády je bezesporu privatizace Komerční banky stejně jako bankovního sektoru jako celku, a to způsobem, který bude maximálně výhodný pro Českou republiku. Nicméně k tomu, abych mohl vyvrátit eventuální pochybnosti o správnosti postupu v této věci, které zazněly zcela jasně z kontextu otázky, a také možná si vytvořit předpolí pro komentování onoho dosti nesmyslného poukazu na tzv. opoziční smlouvu, ve které - jak známo - nejsou žádné body o tom, že by místa ve vedení v Komerční bance byla předmětem této smlouvy, tak si dovolím shrnout určitou historiografii novější části tohoto případu v té míře, v níž neporuším obchodní tajemství.
1. Představenstvo Komerční banky bylo informováno dne 8. 10. 1999 útvarem řízení rizik Komerční banky o nesrovnalostech ve vývoji platební schopnosti klienta BCL Trading v souvislosti s tradingovými obchody.
2. Byla zahájena jednání o způsobu vypořádání ztráty z obchodu realizovaného tradingem KB a následně na základě analýzy obchodu klienta v oblasti dokumentárních akreditivů byly navrženy varianty řešení: urychlené splacení debetního zůstatku, prověření možnosti realizovat zboží, ke kterému má banka dispoziční právo, uzavření zástavní smlouvy k obchodovaným komoditám a projednání možnosti kontroly stavu zboží s renomovanými inspekčními společnostmi.
3. Dne 25. 10. 1999 oslovila Komerční banku ve věci ocenění zboží zadržovaného klientovi ruskými kolchozy společnost SGS, která přislíbila v otázce ocenění poměrně rychlé jednání.
4. Na zasedání představenstva Komerční banky dne 26. 10. 1999 byl schválen harmonogram řešení obchodního případu včetně jednotlivých fází a realizačního týmu a analýzy expozice vývoje.
5. Dne 16. 11. 1999 se uskutečnila operativní porada za účasti představenstva externího auditora Komerční banky firmy Deloitte and Touche, advokátní kanceláře Balzar, Polanski, Norten, Rose a zástupců vybraných útvarů Komerční banky, kde představenstvo stanovilo základní oblasti řešení a byly dohodnuty i nejbližší konkrétní kroky.
6. Na jednání představenstva dne 26. 11. 1999 byla předložena průběžná informace o řešení obchodního případu, v níž bylo schéma obchodu klienta, seznam participujících subjektů a předběžné vyjádření advokátní kanceláře Balzar, Polanski, Norten, Rose. Auditorská firma Deloitte and Touche byla pověřena provedením forenzního auditu s tím, že první průběžnou zprávu předá v průběhu ledna.
7. Předseda dozorčí rady byl průběžně informován a dozorčí rada dne 8. 12. 1999 obdržela kompletní informaci k případu.
8. Od 20. 12. 1999 provádí v Komerční bance šetření bankovní dohled České národní banky.
9. Dne 30. 12. 1999 byla o stavu případu na základě výzvy písemně informována Komise pro cenné papíry.
10. Dne 11. 1. 2000 předala firma Deloitte and Touche představenstvu Komerční banky zprávu o průběhu forenzního auditu s tím, že konečné výsledky budou do konce března 2000.
11. Dopad do hospodaření Komerční banky, což je podstatné. K 31. 12. 1999 byly vytvořeny v rozvaze opravné položky ve výši 4,8 mld. Kč, v podrozvaze pak byly vytvořeny rezervy ve výši 1,9 mld. Kč k pokrytí této ztráty, spíš potenciální ztráty vzniklé z tohoto obchodu, protože v té době nemohla být definitivně ještě vyčíslena.
12. Po celou dobu od objevení případu vyvíjí představenstvo Komerční banky úsilí za účelem uspokojení pohledávek za klientem tak, aby Komerční bance nevznikly z výše popsaných obchodů významné ztráty.
To jsou činnosti, které se týkají banky samotné. Samozřejmě případ byl oznámen policii, resp. orgánům činným v trestním řízení a ty konají podle svých pravidel.
Snad bych ještě chtěl doplnit velmi podstatnou věc - tu, že nejde o nový případ. Jde o případ, který má svůj původ v období devadesátých let, nejpozději v roce 1994, a až do loňského roku zvětšující se expozice vůči tomuto konkrétnímu podniku byla kryta fungováním jejich splátek. Čili nevznikly pochybnosti o bonitě daného klienta. Přitom došlo k celé řadě kroků, které nemohu uvést z důvodu ochrany obchodního tajemství Komerční banky. Každopádně je jasné to, že jádro toho, proč šetří policie dnes vývoj v Komerční bance, se netýká činnosti Komerční banky v posledním roce a půl, ale činnosti podstatně delší minulosti.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec nemá v úmyslu položit doplňující otázku. V tom případě má slovo poslanec Zdeněk Kořistka. Interpelovaným ministrem bude opět ministr financí Pavel Mertlík, a to věci lustračního osvědčení předsedy Fondu národního majetku.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Děkuji, pane předsedající.
Pozorně jsem si poslechl zvláštní logiku, že odvolání lidí podezřelých může banku destabilizovat, ale nyní k mé interpelaci.
Vážený pane ministře, v těchto dnech je v médiích popisována absurdní situace, která se týká předsedy výkonného výboru Fondu národního majetku pana Stiesse. Absurdnost situace dokresluje fakt, že tento vysoký státní úředník se hájí neplatným a dnes již podle sdělení Policie České republiky i falešným lustračním osvědčením. Považuji situaci, kdy je tento zvolený představitel jedné z nejdůležitějších institucí veřejně zpochybňován, a přesto zůstává ve své funkci, za skandální. Jak může tuto významnou funkci zastávat člověk, jehož možnou spolupráci se zločineckou organizací StB přetřásají veškerá média? Jak může funkci v instituci, která v dalších letech bude privatizovat státní majetek za cca 375 mld. Kč, vykonávat člověk, o kterém média spekulují, že mohl mít podíl na finančních transakcích, které poškodily Komerční banku? Ano, mohou to být všechno spekulace a současný předseda Fondu může tyto informace a ona média žalovat. Bude docela zajímavé sledovat další vývoj, a zda využije svého práva u soudu. Ale právě pro ony nejasnosti, pro zveřejněné informace o jeho spolupráci s StB, nemůže tuto funkci dle mého zastávat.
Mám tedy tyto dotazy. Za prvé: Proč vám stačí slib, že se předseda Fondu nechá prověřit Národním bezpečnostním úřadem, když závěry této prověrky mohou být známy až za delší dobu a nejsou závazné?
***