(16.50 hodin)
(pokračuje Brožík)
Jedná se o důležitý krok na cestě České republiky do Evropské unie.
Ano, v hospodářském výboru jako v garančním výboru byly přijaty pozměňovací návrhy, které jsou v usnesení č. 157 ze dne 13. ledna 2000, shodou okolností pozměňující návrhy, které byly jediné a padly z úst zpravodaje kolegy Teplíka. Bohužel musím sdělit, že možná byla chyba, že se tohoto projednávání zúčastnil pouze náměstek ministra průmyslu a obchodu, byť pan ministr byl přítomen první části jednání, potom byl řádně omluven, ale nebyl tam ani ředitel Ústavu na ochranu průmyslového vlastnictví, zastupoval ho pouze jeho první náměstek pan dr. Pitra.
Argumentace pro členy hospodářského výboru vyzněla v propadlišti toho, že nesouhlasná stanoviska některých poslanců byla v tomto čtení v hospodářském výboru přehlasována a z toho vznikl návrh usnesení pod body 1 až 4, který máte ve svých tiscích k tomuto návrhu zákona.
Podle signálů o neochotě České republiky plnit povinnosti vyplývající z článku 67 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou a Evropskou unií, a to v situaci, kdy některé členské státy v rámci předvstupních jednání vyslovují pochybnosti o náležité patentové ochraně léčiv v kandidátských zemích. Kapitola Právo obchodních společností, pod kterou spadá i problematika ochrany průmyslového a duševního vlastnictví, je v rámci předvstupních jednání jednou z nejsložitějších kapitol, k níž upírají značnou pozornost členské státy i Evropská komise.
Článek 67 Evropské dohody ukládá České republice povinnost pokračovat ve zvyšování úrovně ochrany práv k průmyslovému vlastnictví tak, aby ke konci pátého roku po vstupu Evropské dohody v platnost bylo dosaženo úrovně ochrany srovnatelné s ochranou v Evropské unii. Současně se Česká republika zavazuje přistoupit k Evropské patentové úmluvě. V oblasti patentového práva předkládá plnění Evropské dohody zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a výrobky na ochranu rostlin. Jde v podstatě o prodloužení doby platnosti patentu na tyto výrobky, dále pak sladění některých ustanovení hmotného patentového práva s právem členských států Evropské unie a v neposlední řadě přijetí ustanovení, která umožní České republice přistoupit k Evropské patentové úmluvě a tím propojit národní patentový systém se systémem evropským.
V České republice je ochrana průmyslového vlastnictví tradičně na vysoké úrovni. V pravidelné zprávě Evropské komise o České republice pro rok 1999 je konstatován vysoký stupeň slučitelnosti právní úpravy v této oblasti s acquis communautaire. Současně se však uvádí, že v uplynulém období zde nebylo dosaženo pokroku.
Domnívám se, že přijetím zákona, který po odborné stránce velmi kvalitně připravil Úřad na ochranu průmyslového vlastnictví, v nezměněné podobě je předpokladem pro dosažení evropské úrovně ochrany průmyslového vlastnictví v České republice a pro pozitivní hodnocení v příští zprávě Evropské komise.
Naopak přijetí navrhovaných změn podle usnesení hospodářského výboru by vyvolalo ze strany Evropské komise kritiku a oprávněné pochybnosti o úmyslu České republiky splnit své závazky vyplývající z článku 67 Evropské dohody i z jednání o vstupu České republiky do Evropské unie. Jednání o tak složité kapitole, jako je Právo obchodních společností, by se ještě více zkomplikovala a nebylo by možné tuto kapitolu v dohledné době uzavřít.
Aby proto nedocházelo ke zbytečným přestřelkám zde v Poslanecké sněmovně, dovoluji si v rámci obecné rozpravy navrhnout, aby novela tohoto zákona byla vrácena zpět do hospodářského výboru - říkám pouze do hospodářského výboru - k novému projednání. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Brožíkovi. Ptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Dámy a pánové, mám pocit, že situace, která byla při projednávání v hospodářském výboru, se bude opakovat, i když se vrátí rozhodnutím Poslanecké sněmovny tomuto výboru předložená materie k novému projednání. Když se podíváme, v čem tkví problém, zůstane stejný, nezmění se. V tomto výboru byla obrovská diskuse o opatřeních, která se navrhují, aby Česká republika učinila promítnutím do této novely zákona. Diskutovala se tam otázka, jaký to bude mít dopad na české výrobce. To je meritum věci. To se nezmění, byť to vrátíme výboru k novému projednání.
Když se vrátím k otázce léčiv, jejich patentové ochrany a zejména přípravy výroby generik, asi se najde hodně poslanců v této Poslanecké sněmovně, kteří nebudou namítat nic proti tomu, co bylo řečeno ústy zpravodaje výboru pro evropskou integraci jako princip, který je platný v Evropě. Zcela určitě se k němu v České republice také dostaneme, budeme ho aplikovat.
Problém je v tom, že jak jsou někteří poslanci ochotni se k tomuto režimu připojit s platností ihned, stejně tak nepostupují ostatní státy, které se připravují pro vstup do Evropských společenství. V tom je problém. My jsme ochotni vytvořit podmínky, že český výrobce léčiv nebude připraven vstoupit na trh se svými generiky po ukončení platnosti patentové ochrany. Totéž neplatí v současné době ve Slovinsku, totéž neplatí v Maďarsku, totéž neplatí v Polsku. Kdyby tento stav takto dále pokračoval, znamenalo by to, že při skončení patentové ochrany určité látky náš český výrobce nebude připraven vstoupit na trh se svým generikem, ale výrobci z těchto států na náš trh okamžitě vstoupí. Náš výrobce bude muset podstoupit proceduru k registraci léčiva, která bude trvat tři roky. Za tři roky se na trhu, který je zaplněn, už neuplatní. V tom je celý problém, který se nezmění.
Velice bych ocenil, aby Poslanecká sněmovna učinila to, co navrhuje hospodářský výbor. Tyto otázky řešit jednotně u všech států. Tady by mohly orgány Evropských společenství sehrát svou roli, aby všechny tyto státy postupovaly časově i věcně stejně. Pak by to bylo v pořádku. Zcela určitě nebude potom nikdo nic namítat, protože půjde o rovnost vstupu na trh všem stejnou, nikoli rozdílnou, o kterou se pokoušíme novelou tohoto zákona.
Stejně tak se to týká i ostatních opatření. Není žádný problém, když situace bude aktuální, dojde ke koordinaci postupu těchto zemí, které by mohly koordinovat orgány Evropských společenství, když to přijde do aktuálního stavu, novelou tohoto zákona to vtělit do našeho právního řádu. V tom není žádný problém. Dělat to teď a znevýhodnit české výrobce považuji za nepřijatelné. Proto se domnívám, že usnesení hospodářského výboru je správné, že není třeba vracet k novému projednání, protože na podmínkách a okolnostech se nic nezmění.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Zvěřina.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nechtěl bych extendovat tuto debatu. Myslím si, že tady zaznívají argumenty, které se vzájemně míjejí.
Problém spočívá ve výkladu naší Evropské dohody a povinností, které tato republika na sebe podpisem Evropské dohody vzala, a ve výkladu porovnání znění novel, které hospodářský výbor navrhl, s právem Evropských společenství. Napíší-li nikoli lobbisté z farmaceutických kruhů, ale právní experti na Evropskou unii věty, že pozměňovací návrh je v rozporu s právem Evropských společenství, že je v rozporu s článkem 2 za použití článku 1 Nařízení Rady Evropských společenství atd., a u třetího, že návrh je v rozporu s článkem XIII. Nařízení Rady Evropských společenství, podle něhož doba platnosti osvědčení se rovná období… atd., tak myslím, že nejde o žádný velký problém, řekl bych, jestli budeme chránit náš průmysl nebo budeme-li hájit ekonomické zájmy toho nebo onoho.
***