Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(15.40 hodin)

(pokračuje Nečas)

Odstavec 5. Vláda dále rozhoduje:

1. o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,
2. o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR.

Nyní následuje nový text - část II. Změna ústavního zákona o bezpečnosti ČR a nový článek III., jehož text zní:

1. rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o zapojení ČR do obranných systémů podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,
2. vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Konec textu - Nyní následuje ČÁST 3. Čl. IV., který je zněním dosavadního čl. II. tisku 359 a čl. V., jehož text odpovídá čl. III. tisku 359.

V souvislosti s tímto pozměňovacím návrhem je třeba změnit i název návrhu, a to na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon ČNR č. 1/1993, Ústava ČR, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Nečasovi a udílím slovo panu poslanci Daliboru Matulkovi.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Nemám tak obšírný návrh jako moji předřečníci. Mám tři pozměňovací návrhy, zato velmi stručné. Podotýkám, že jsem se je pokusil uplatnit již při projednávání v ústavně právním výboru. Je škoda, že kromě členů ústavně právního výboru a pana místopředsedy Langra ostatní poslanci při tomto jednání nebyli, protože podle mého názoru bylo velmi poutavé toto projednání, i když z mojí pozice marné a zbytečné. Já se domnívám, že ty tři pozměňovací návrhy, které zde chci přednést, ačkoliv byly zamítnuty většinou ÚPV, jsou správné, a proto se obracím na sněmovnu a navrhuji je zde znovu, aby je ostatní poslanci uvážili. Jsou to návrhy jednoduché.

Prvním mým pozměňovacím návrhem je z tisku 359 z čl. I. vypustit bod 1. Krátké zdůvodnění. Bod 1 mluví o usnesení Poslanecké sněmovny na předčasném ukončení svého volebního období. Chápu důvody, které navrhovatele k takovému návrhu vedly. Jak důvodová zpráva, tak i ústní zdůvodnění přednesené panem místopředsedou Langrem na ústavně právním výboru svědčí o tom, že se tam do novely navrhuje toto ustanovení především vzhledem ke zkušenosti z minulého volebního období, kdy může nastat kdykoliv krizová situace, která zdůvodní takovou možnost. Nicméně tak, jak je návrh podán a navrhovatelé nebyli ochotni ho dopracovat jakýmkoliv způsobem, v té podobě, v jaké je předložen, je to návrh, který umožňuje prakticky kdykoliv - kdykoliv se najde třípětinová většina v Poslanecké sněmovně kdykoliv ukončit volební období a vypsat nové volby. Stačí drobné změny ve složení sněmovny, stačí jakýkoliv pohyb - je to výrazný příspěvek k politické nestabilitě a tak, jak je toto ustanovení napsáno, není ustanovením protikrizovým, ale ustanovením, které je kdykoliv politicky použitelné a zneužitelné. Proto navrhuji vypuštění.

Druhým mým pozměňovacím návrhem je vypuštění bodu 5, to je vypuštění té změny, která znamená, že se odebírá právo legislativní iniciativy vyšším územním samosprávným celkům. Otázka VÚSC byla jednou z velmi kontroverzních otázek již při samotném přijímání ústavy. To, v jaké podobě se do ústavy dostaly VÚSC, bylo výsledkem křehkého politického kompromisu. Domnívám se, že tento kompromis by setrvat měl. Změnilo se pouze zatím číslo a název, kolik těchto celků má být. Nicméně nedomnívám se, že bychom ještě dříve, než de facto dojde k ustavení těchto celků a k jakékoliv první zkušenosti s jejich fungováním, abychom předjímali, že nás jejich případná legislativní iniciativa bude nadmíru obtěžovat, otravovat a že jim tedy toto právo sebereme. Navrhuji proto, aby tento bod byl vypuštěn.

Třetí a poslední můj pozměňovací návrh se týká bodu č. 22, kde je nově navrhován článek 75a. Mám návrh, který sestává ze dvou částí, každá z nich se týká jednoho odstavce, a ten návrh zní tak, že v bodě 22 v navrhovaném článku 75a odst. 1 se slova "ke které přísluší nejvíce poslanců" nahrazují slovy "která získala ve volbách nejvíce mandátů". A obdobná úprava v odstavci 2, kde slova "ke které přísluší druhý nejvyšší počet poslanců" se nahrazují slovy "která získala ve volbách druhý nejvyšší počet mandátů". Zřejmě jste postřehli, o jaký nepříliš drobný rozdíl zde jde.

Domnívám se, že cesta, kterou navrhovatelé zvolili, je cesta nemravná a nemorální. Navrhovatelé se tímto svým návrhem rozhodli ctít to, co se kuloárně nazývá politická prostituce, a nejenom to ctít a ochraňovat, ona ochraňována je na jiném konci ústavy dostatečně, nikdo toto právo neruší, nikdo neusiluje o to, aby poslanci skutečně byli nějakým způsobem vázáni ke svým politickým stranám. To jistě ne. Ale jde o to, že jestliže se poslanci - a budiž to jejich právem nezadatelným - rozhodnou změnit svou politickou příslušnost, přeběhnout z jedné strany do druhé, aby nebylo možno z toho politicky těžit a podle momentálního politického složení sněmovny - a máme s tím zkušenosti z minulého i předminulého volebního období - na základě toho sestavovat v nepravidelných časových intervalech vládu podle toho, jaké skóre právě v poslaneckých lavicích existuje.

Domnívám se, že více úcty si zákonodárný sbor zaslouží tím, že bude ctít vůli voličů, vyjádřenou ve volbách, než vůli poslanců, byť ústavně garantovanou, vůli poslanců k tomu, jestli v úterý budu vpravo, ve čtvrtek vlevo a v pondělí uprostřed.

Děkuji, to jsou všechny moje pozměňovací návrhy.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Ptám se, zda se někdo dále hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Zdeněk Jičínský má slovo.

***