(16.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Táži se, zda k tomuto mému návrhu, byť trochu krkolomnému, jsou procedurální připomínky, jak se vypořádat s touto záležitostí. Nejsou. Já formálně vznáším v průběhu rozpravy návrh na přerušení po odhlasování přikázání tohoto návrhu výborům k projednání.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan místopředseda vlády Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, nejsem si zcela jist, ale zdá se mi, že paní poslankyně Machatá dávala návrh na zamítnutí.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Ano, samozřejmě, návrh na zamítnutí je hlasován předtím, nežli dojde k hlasování o přikázání výborům. To je jasné. Děkuji za připomenutí. Paní kolegyně Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Chtěla bych oponovat návrhu na vyhlášení stavu legislativní nouze, neboť předkládaný návrh zákona má účinnost od 1. 7. 2000 a podle mého názoru není tudíž nezbytné stav legislativní nouze vyhlašovat.
Paní kolegyně podle mého názoru nepředkládala návrh na zamítnutí, nýbrž na vrácení k přepracování.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Ano, děkuji za zpřesnění. Pan zpravodaj by to také nepochybně upřesnil. K té připomínce - samozřejmě i ve stavu legislativní nouze lze podávat pozměňovací návrhy, a to i k datu účinnosti.
Rozpravu uzavírám, protože se do ní nikdo nehlásí. Je možné vystoupit se závěrečnými slovy. Hovořit bude zástupce navrhovatele pan místopředseda vlády Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, už krátká debata v prvním čtení jasně ukázala, o jak komplikovanou normu se jedná. Ukázala, jak pečlivou pozornost jí budeme muset věnovat, protože se objevily názory o tom, že zákon by měl být rozšířen, zákon by měl být zúžen, vrácen k přepracování atd. Je to zcela přirozené, protože obdobná předloha není a rozhodnutí, které činíme, je velmi závažné.
Než se budu zabývat věcnými aspekty, které byly předneseny, dovolte mi, abych krátce komentoval vystoupení pana poslance Voláka. Materiál, o kterém hovořil, byl projednáván koncem roku 1997 a jednalo se o informační materiál, kterým byla vysvětlována uvedená evropská směrnice. V dubnu 1998 Tošovského vláda rozhodla o tom, že se nebudou projednávat věcné záměry, tudíž není pravdou, že zákon byl projednáván.
Pan poslanec Volák velmi často naznačuje, co všechno bylo připraveno, ovšem velmi málo z toho bylo realizováno. Svým způsobem ve mně vyvolává reminiscenci na jednu postavu z velmi známého českého románu, která při takových příležitostech často používala obrat "o tom jsme již před válkou hovořili s panem okresním hejtmanem".
Nyní mi dovolte, abych se zabýval věcí samotnou. Návrh na vyhlášení legislativní nouze je nesen vědomím, že je třeba maximálně zkrátit lhůty, a ona účinnost od 1. 7. je v podstatě nouzová účinnost pro případ, že by sněmovna nereagovala kladně na předložený návrh.
Pokud jde o debatu o tom, zda má být samostatný fond nebo zda má existovat jiný systém, je to debata, kterou můžeme vést velmi dlouho a velmi složitě, ale tato debata nemá řešení a v evropské praxi samostatný fond insolvence také není univerzálním řešením. Uvedl jsem Spolkovou republiku Německo, která se velmi přibližuje našemu způsobu reakce na tuto situaci, zatímco např. Belgie a Francie mají klasický fond insolvence.
Myslím, že je zbytečné dále prohlubovat argumentaci, protože základní situace je zřejmá. Existuje problém neplacení mezd. Je to problém, který samozřejmě nezasahuje pouze Českou republiku, ale zasáhl i státy Evropské unie, objevuje se v nich. Proto státy Evropské unie zformulovaly evropskou směrnici, která není z nejmladších a je uplatněna, jsou s ní zkušenosti, a tyto zkušenosti nejsou špatné. Čili máme problém, máme základní evropské právní řešení a máme možnosti vyřešit jej v první etapě co nejrychleji za využití těch institucí, které jsou k dispozici.
Já osobně si nejsem zcela jist, zda se nakonec toto řešení neukáže jako řešení přiměřené, které ovlivní i případnou druhou etapu, kde ovšem s fondem insolvence počítáme.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych projevil souhlas s komplexními návrhy, které předložil pan místopředseda Gross, a dovolte mi, abych ukončil své závěrečné slovo přesvědčením, že norma postoupí do dalšího procesu, kde bude velmi pečlivě projednávána. V průběhu dalšího projednávání jsem vám samozřejmě plně k dispozici.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády ČR panu Vladimíru Špidlovi. Prosím pana zpravodaje, aby přednesl své závěrečné slovo s návrhem na proceduru.
Poslanec Zdeněk Škromach: Ano, pane předsedající. V rozpravě vystoupilo sedm poslanců. V podstatě většina z nich konstatovala, že tento zákon je potřebný, a mnozí uváděli, že by si ho představovali trochu jinak. Své návrhy zřejmě uplatní v rámci druhého čtení, což je samozřejmě legitimní. Padl pouze návrh na vrácení vládě k přepracování a návrh na zkrácení lhůty o 20 dnů a procedurální návrh na přerušení tohoto bodu po přikázání a zkrácení lhůty k projednávání. Prosím, pane předsedající, můžete nechat hlasovat o těchto návrzích.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Ano. Nejprve budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu zákona k dopracování.
O tomto návrhu paní kolegyně Machaté rozhodneme v hlasování pořadové číslo 33, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Stanovisko pana ministra je negativní, stanovisko zpravodaje je rovněž negativní. Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh nebyl schválen, když z přítomných 190 hlasovalo 51 pro, 123 proti.
Nyní se budeme zabývat dalšími návrhy. Rozhodneme o návrzích na přikázání jednotlivým výborům.
***