(11.30 hodin)
(pokračuje Šulák)
Kořeny tohoto problému, nevyplácení mezd a rostoucí nezaměstnanosti, vidím také v nepoctivosti některých manažerů a majitelů podniků, kteří v řadě případů vedli nebo vedou své podniky do nesolventnosti a v konečné fázi do řízeného bankrotu. Také v tomto směru je nutno v rámci "akce čisté ruce" nekompromisně rozkrývat a trestně postihovat tuto závažnou trestnou činnost. Je proto s podivem, že řada politiků opět z pravé strany části spektra ostře napadá tuto akci a jmenovitě ministra Baštu, který za tuto akci zodpovídá.
Závěrem sděluji, že z důvodů, které vyplývají z mého vystoupení, se ztotožňuji s návrhem usnesení kolegy Škromacha. Dále navrhuji, aby bylo přijato ve sněmovně následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna podporuje vládu při prosazování a realizaci proexportní a průmyslové politiky směřující k oživení a revitalizaci českého průmyslu."
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Nyní paní poslankyně Páralová, připraví se pan poslanec Vojíř.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, velké podniky se dostávají do konkursu, do platební neschopnosti a slýcháme různé důvody. Je to vinou minulých vlád, je to vinou současné vlády, je to neschopnost manažerů, je to dokonce nesolidní až zločinné jednání manažerů a majitelů firem. Je to vinou špatného zákona o konkursu a vyrovnání, je to vinou pomalu fungujících soudů. Na vině jsou nedokonale fungující instituce. Laciné a podbízivé argumenty, které jsme zde slyšeli, vynechám.
Všechny tyto důvody samozřejmě platí, ale jsou provázány s problémem nekonkurenceschopnosti našich firem, které prošly několika stadii. První stadium bylo, když si firmy dlužily navzájem, druhé pak, když začaly dlužit státu, a třetí stadium je, když přestávají vyplácet mzdy. Tato situace už se stává velice vážnou. Uvědomme si, že nejdůležitější jsou trhy pro naše výrobky, trhy, které jsme ztratili před deseti lety, trhy, které máme a musíme si je udržet za každou cenu, a trhy, které musíme v tvrdé konkurenci nově získat. V tomto ohledu jsou podnikatelé, manažeři i zaměstnanci na jedné lodi.
Je mi líto, že musím zcela na rovinu, i když možná trochu necitlivě říci, že poctivá práce, o níž mluvil pan poslanec Škromach i pan poslanec Svoboda, nestačí. Nejdůležitější je umět tuto poctivou práci prodat. K čemu nám budou poctivě vyrobené výrobky, které od nás nikdo nekoupí? Naštěstí odbory začínají zvyšovat úroveň své práce. Dokonce někdy kritizují vládu zprava a nutí ji privatizovat. Líbí se mi, že pokud vidí, že firma má velký zisk a může si to dovolit, žádají vyšší platy, a pokud vidí, že firma jen stěží přežívá, jsou ochotni přijmout i fakt, že se jim platy nezvýší za cenu, že neztratí práci. Začínají se ke své firmě chovat jako ke zdroji obživy svých rodin. Věřím, že i vláda neztratí pud sebezáchovy a bude se chovat podobným způsobem. Nalít někam peníze není řešení, což vidíme na východní části Německa.
V poslední době se na mne obracejí podnikatelé. Dostali od Ministerstva práce a sociálních věcí sdělení, že vstoupila v platnost vyhláška, kterou jsou zařazeni mezi podniky, na něž se vztahuje tzv. rozšířená kolektivní smlouva, aniž to s nimi někdo projednal. Jakási direktiva shora. Přitom odbory v jejich firmě s pár desítkami zaměstnanců nejsou. Sdělují, že je pro ně neúnosné plnit podmínky takovéto direktivy, a aby ji splnili a přežili na trhu a nemuseli firmu zavřít, budou muset začít propouštět pracovníky.
Ráda bych se proto vaším prostřednictvím, pane předsedo, zeptala pana ministra Špidly, zda má ministerstvo pro toto jednání oporu v zákoně a zda si nemyslí, že takovýmito necitlivými zásahy může likvidovat firmy a zvyšovat nezaměstnanost. V brzké době bychom zde mohli řešit i nesolventnost firem, které proti své vůli obdržely rozšířenou kolektivní smlouvu.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Páralové. Pan poslanec Vojíř, následuje poslanec Zuna.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, jelikož jsem přesvědčen o tom, že tento bod, který byl zařazen na návrh komunistické strany, je více než populistický, a je naprosto evidentní, že na této úrovni, byť je to citlivý problém, na úrovni parlamentu, nemůžeme onu otázku v tomto čase vyřešit, tak se omezím pouze na pár faktů, pár myšlenek, které jsem si poznamenal. Svůj projev maximálně zkrátím, abychom mohli přijímat zákony, které nás mohou posunout zase o kousek dál k řešení všech problémů, ať ekonomických, či jiných.
Vážené dámy, vážení pánové, myslím, že je evidentní, že nevyplácení mezd je spíše otázkou dopadů některých jevů, některých kroků, které byly na počátku. Co bylo vlastně na počátku? Byla zde první republika, která byla zaměřena na lehký průmysl, bylo zde strojírenství a byly zde podniky, které prosperovaly, protože jednotliví konkrétní vlastníci si uvědomovali, že mohou realizovat svůj rozvoj jen do té míry, dokud jsou schopni prodat a umístit své výrobky na českém, československém, případně evropském či světovém trhu. Po druhé světové válce samozřejmě Evropa byla zdecimována a 50. a 80. léta dál minimálně Československou republiku decimovala. Co se vlastně v těchto letech stalo? Stalo se to, že došlo k dohodě a byl vytvořen celek, který jsme kdysi znávali pod zkratkou RVHP, a zde se kvaziobchodovalo. Zde se vyměňovalo zboží, suroviny a vytvářel se dojem, že tato ekonomika prosperuje. Výsledek pro Československou republiku byl tristní. Československá republika přetransformovala svůj průmysl na těžký průmysl, na hutnictví a energetiku a v podstatě nerozvíjela a tím umrtvila průmysl lehký.
Když se podařilo svrhnout totalitní režim a odpoutat se od RVHP, bylo naprosto evidentní, že v celé nahotě se objevil problém nekonkurenceschopnosti našich podniků. Bylo evidentní, že prvním krokem je bezesporu nutné privatizovat. Cesta privatizace byla zvolena rychlá a měla svá pozitiva a bezesporu i svá negativa. Dnes nám zůstávají gigantické podniky, které především přičiněním této vlády, která vytváří očekávání v revitalizačním programu, těmto podnikům říká, že nemají zatím restrukturalizovat, že mají počkat na to, až přijdou experti, kteří jim poradí, jak restrukturalizovat.
***