Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(12.50 hodin)

(pokračuje Pilip)

Další z věcí, o které tady hovořil pan předseda vlády, bylo to, že uváděl číslo, že mandatorní výdaje vlády činí 80 %, dokonce jedna z tabulek uvádí 83 % pro příští rok.

Nicméně vraťme se k části C návrhu zákona o státním rozpočtu. Do těchto 80 % totiž vláda zahrnuje, a pan předseda vlády říkal, že to je prostě cosi, s čímž nejde nebo jde velmi těžce manipulovat, nebo toto velmi těžce změnit. Chtěl bych říci, že přesný rozpis těchto mandatorních výdajů je na str. 7 přílohy C a jsou sem zahrnovány takové věci jako ostatní mandatorní výdaje, kam jsou uváděny např. v odvolávce vojenské výdaje, dotace obcím - prosím, to je velmi těžko změnitelné - mzdy rozpočtových a příspěvkových organizací, dotace na aktivní politiku nezaměstnanosti, transfery mezinárodním organizacím atd. Čili minimálně mzdy rozpočtových a příspěvkových organizací, veliká suma v řádu miliard je významně pozměnitelná vládou a samozřejmě i ta nejklíčovější část, tzn. výdaje na sociální zabezpečení, jsou pozměnitelné, samozřejmě nikoli bezprostředně státním rozpočtem, ale jinými zákony, které má vláda v ruce a které může této sněmovně předložit, ovšem nepředkládá.

Dalším bodem, který tady byl zmíněn, je privatizace celkově. Já si také cením toho, jak byla provedena privatizace ČSOB, a skutečně jsem byl příznivě potěšen cenou, kterou vláda dosáhla. Chtěl bych tady připomenout, že jedním z důvodů, proč dosáhla takovéto ceny, byla přijatá garance vlády Tošovského za pohledávky Slovenské inkasní jednotky, kterou pan předseda vlády, tehdy ještě v opozici, velmi výrazně kritizoval.

Nicméně ČSOB, jakkoli úspěšná privatizace, byla jedna ze dvou, slovy dvou významných privatizací, které vláda za 16 měsíců svého působení dokázala zrealizovat. Průměr tedy vychází: jedna privatizace na osm měsíců.

Doufám samozřejmě, a musím říci, že i dosavadní působení pana ministra financí k tomu dává vyšší naděje, že teď se tempo privatizace změní. Přesto nevím, odkud mám čerpat ten údaj, který tady pan předseda vlády použil, to znamená, že výnosy privatizace budou 100 mld. Kč. Vzal jsem si znovu k ruce fakta, to znamená část C zprávy k návrhu státního rozpočtu na rok 2000, kde se část strany 32 a půlka strany 33 věnuje Fondu národního majetku pro příští rok. Říká se tady na straně příjmů, že bude výtěžek z Komerční banky odhadem 20 mld. Kč, z České spořitelny zhruba 20 mld. Kč, a další věta zní: Další zdroje budou příjmy získané z prodeje tzv. nestrategických společností, z dividend a úroků.

Jinými slovy, nevím, jak mám z tohoto textu vytušit, že plánovaná privatizace je 100 mld. Kč - bude-li, tím lépe - a jediná doplňková informace, kterou tady mám, je hrubý odhad celkové bilance Fondu národního majetku minus půl miliardy korun v roce 2000, s tím, že na oněch zmiňovaných stranách 32 a 33 jsou uvedeny plánované výdaje Fondu národního majetku, které činí necelých 50 mld. Kč. Nejsou tu jeho běžné výdaje, to je částka několika dalších miliard. Čili kdybych si tyto dva údaje dal dohromady, pak by tady mělo být plus 40 mld. Kč. Není tomu tak.

Čili minimálně i s projevem pana předsedy vlády jsou tu významné rozpory. A pevně doufám, pokud slova pana předsedy vlády jsou míněna vážně a on skutečně počítá s příjmem z privatizace ve výši 100 mld. Kč, že podpoří můj návrh, abychom tady v dalším kole projednávali veřejné rozpočty jako samostatný bod programu, protože tam by skutečně bylo potřebné tato čísla jednoznačně uvést a vážně je tady diskutovat a neuvádět je pouze do některých pasáží, které tady jsou jaksi pod řádkou.

To je pouze několik připomínek ke konkrétním věcem, které tady zazněly. Pevně doufám, že budeme mít možnost tu věc dále diskutovat, pokud možno veřejné rozpočty jako celek, a zdržím se komentáře na porovnávání údajů o vývoji HDP, zaměstnanosti a podobných věcí, které tady pan předseda vlády zmínil.

Snad jedinou věc bych tady okomentoval na závěr. Pan předseda vlády tady jako velký úspěch uvedl zvýšený příliv zahraničních investic do České republiky a pochválil si investiční podmínky, které tady byly přijaty. Chtěl bych říci, že tyto investiční podmínky nebo insenty z tzv. pobídky byly přijaty v základní podobě již Tošovského vládou. Jinak byly vylepšeny vládou a dále prohloubeny vládou současnou, to nikterak nepopírám. Nicméně je nutné zvážit, jaký byl poměr těchto pobídek a jiných okolností na celkový příliv zahraničního kapitálu.

Hluboce se domnívám - a nejsem sám, činí tak i celá řada ekonomických komentátorů a analytiků - že jednou z největších příčin přílivu zahraničního kapitálu do České republiky je fakt, že díky řadě let transformace v České republice je tady již taková situace, že velká část ekonomiky se chová nezávisle na vládě, nezávisle na jejích rozhodnutích a žije svým vlastním životem. Tento fakt je také jedním z mála důvodů k optimismu, které pro českou ekonomiku do příštích měsíců máme. Děkuji.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Pilipovi.

Kolegyně a kolegové, teď vystoupí s reakcí pouze předseda vlády a v rozpravě, ať se mi to líbí nebo ne, budeme muset pokračovat po polední přestávce. Hovoří předseda vlády České republiky pan Miloš Zeman.

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Kolegové, nezastávám názor, že existuje pozitivní korelace mezi délkou projevu a hloubkou myšlenek, v opačném případě by největším politickým géniem všech dob musel být Fidel Castro. A proto na rozdíl od pana poslance Pilipa budu stručný.

Omezím se na dvě základní věty. Za prvé, kdybyste alespoň četl Hospodářské noviny, pane poslanče, tak byste věděl, že vláda prosazuje privatizaci Telecomu v minimální tržní hodnotě 93 mld. Kč a již schválila privatizaci Českých radiokomunikací v minimální tržní hodnotě 25 mld. Kč, nemluvě o dalších podnicích. Nedávno např. vláda odmítla nabídku na 8 mld. Kč od Volkswagenu jako příliš nízkou. Zajisté, když tady pan poslanec Tlustý neustále mluví o elementární aritmetice, uznáte, že 93 plus 25 je hodnota vyšší než 100 mld. Poznámka první.

Poznámka druhá. Někdy žasnu, když bývalí členové Tošovského vlády sdělují této užaslé sněmovně, co má vláda dokázala za těch pár měsíců své existence bohulibého udělat, jenom jí bohužel jaksi nebylo dopřáno, aby to dovedla do konce, jakou vládou géniů jsme to tady měli, špendlíčkem bychom měli hrabat, všechny ty Kühnly, Filipy a další okamžitě vrátit do parlamentních lavic. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, hlásí se pan kolega Filip, zřejmě dotčen.

Poslanec Vojtěch Filip: Ne, musím se ohradit proti výroku pana předsedy vlády. Já jsem ve vládě Josefa Tošovského opravdu nebyl. (Veselí v sále - potlesk.)

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Kolegyně a kolegové, je mi líto, kolega Kalousek je řádně písemně přihlášen, ale zase bude mít tu výhodu, že vystoupí po polední přestávce jako první v rozpravě.

Přerušuji v tuto chvíli projednávání zákona o státním rozpočtu, po polední přestávce budeme pokračovat v rozpravě.

Kolegyně a kolegové, nyní, v souladu s našimi předchozími rozhodnutími, bychom měli přistoupit ke dvěma bodům týkajícím se voleb. Prosím nyní předsedu volební komise pana poslance Vidíma, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Po této působivé rozpravě přistoupíme k volbách, přičemž prvým bodem je bod

Dne 3. prosince t. r. v prvém kole volby předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření činnosti regionálního transplantačního centra nebyl nikdo zvolen.

***