(15.30 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, teď mám ale problém, omlouvám se, přeslechla jsem to, pan zpravodaj mě neupozornil a já jsem ukončila projednávání tohoto bodu. Poprosím v tuto chvíli kolegu o konzultaci, co mám dělat, protože jsem momentálně bezradná. (Domluva s místopředsedou Grossem.)

Pane ministře, nemůžete otevřít rozpravu. Tady se jedná o ukončení bodu, v tuto chvíli mi ministerská přihláška není nic platná. Pokusím se vyřešit tuto záležitost tak, že není-li námitek, vrátím se zpět do bodu 57, který již byl ukončen. Žádnou námitku jsem nezaznamenala.

 

Budeme ještě hlasovat o návrhu pana poslance Pešána o prodloužení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech.

Rozhodneme o něm v hlasování pořadové číslo 177, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 177 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 102 pro něj vyslovilo 94 a dva byli proti.

 

Lhůta k projednání tohoto návrhu ve výborech tedy byla prodloužena o 20 dnů. Tím končím projednávání tohoto návrhu zákona. Velice prosím zpravodaje při veškerých zákonech, aby tyto záležitosti hlídali.

Dalším bodem je bod schváleného pořadu schůze číslo

 

62.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou
o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 7. května 1999 v Praze
/sněmovní tisk 403/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, kterého prosím, aby se ujal slova a smlouvu stručně odůvodnil.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych byl úplně stručný, jak jen to nejstručněji lze. Dohoda s Pákistánskou islámskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, která byla podepsána 7. května 1999, je standardní smlouvou, která odpovídá vzoru těchto příslušných smluv.

To je vše podstatné, co mohu říci. Pokud by bylo potřeba, samozřejmě při závěrečném vystoupení mohu doplnit jakékoliv další informace.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vojtěch Vymětal.

 

Poslanec Vojtěch Vymětal: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Smlouva o vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou je standardní smlouvou o ochraně investic, kde nejsou žádné odchylky. Proto doporučuji její postoupení do druhého čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Kohlíček, kterému udílím slovo.

 

Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přičinil několik poznámek k sněmovnímu tisku 403 - dohodě o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 7. května v Praze.

Tato dohoda na první pohled nevybočuje z rámce daného standardní dohodou uzavřenou Českou republikou s Maďarskem v roce 1996. Při bližším prozkoumání ovšem zjistíme, že zde určité odlišnosti jsou. Je to proti jiným úpravám zahrnutí jakéhokoliv prostoru za teritoriálními vodami Pákistánu, který je podle zákonů Pákistánu a mezinárodního práva prostorem, na kterém mohou být vykonávána práva Pákistánu ve vztahu k mořskému dnu a podloží a jejich přírodním zdrojům.

Protože je to neobvyklé ustanovení, které vymezuje teritorium Pákistánu, proto to tady říkám, protože to předpokládá, že pokud Pákistán bude svoji svrchovanost na základě jakýchkoliv dalších úmluv vykonávat k nějaké části světového oceánu, potom se i na tuto část vztahuje tato dohoda.

Jiná, poněkud spornější je záležitost, která nám říká, že Pákistán vymezuje své území určitým způsobem v ústavě. A to je daleko podstatnější věc, která by se mohla stát předmětem sporu při výkladu této smlouvy, zejména v oblasti, která je velmi živá, mezi Pákistánem a Indií. Víte, že nedávno tam byl další z nekonečně se vlekoucích sporů.

Domnívám se, že ostatní ustanovení této smlouvy jsou zcela standardní, a proto podporuji návrh, který jistě padne, abychom tuto smlouvu bez doprovodných usnesení propustili do dalšího čtení.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kohlíčkovi. Vzhledem k tomu, že nemám další přihlášku do rozpravy, končím rozpravu k tomuto bodu.

Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení ani na zamítnutí předloženého návrhu, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Pro jistotu vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.

 

V hlasování pořadové číslo 178, které zahajuji, se ptám, kdo souhlasí s přikázáním předloženého návrhu k projednání výboru zahraničnímu. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 178 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 77 pro vyslovilo 75 a nikdo nebyl proti.

 

Dalším bodem je bod schváleného pořadu schůze 63, kterým je

 

63.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi Českou republikou a Moldavskou republikou
o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 12. května 1999 v Praze
/sněmovní tisk 404/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v tomto případě budu méně stručný než v případě předchozím. V této smlouvě je skutečně určitá, poměrně významná odchylka a na tu bych rád upozornil.

Je v článku šest, označeném "Převody". Zde je standardní text rozšířen o odstavec čtyři, který umožňuje přijmout nezbytná opatření na dobu nejdéle šesti měsíců ve výjimečných případech, kdy hrozí, že pohyby kapitálu mezi Českou republikou a Moldavskou republikou způsobí smluvním stranám vážné obtíže při provádění kursové nebo měnové politiky. Je to krok, který byl do této smlouvy vtělen na základě snahy České republiky vyhovět požadavkům Bruselu, které byly vzneseny v rámci screeningu kapitoly volný pohyb kapitálu. Jde o to, že tímto způsobem se lépe zabezpečuje ochrana zájmů České republiky a na straně druhé samozřejmě i Moldávie proti případným takovýmto pohybům.

To je asi vše podstatné. Stejně jako v předchozím případě, kdy jsem to zapomněl říci, tak tentokrát to říkám, doporučuji, aby smlouva byla propuštěna do druhého čtení.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP