Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(14.40 hodin)

(pokračuje Buzková)

Dalším bodem je

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Miloš Kužvart, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento bod má na jednání této schůze č. 56 a jsem velmi rád, že ho mohu nyní velmi stručně uvést.

Novela předloženého geologického zákona se týká především nového postupu při registraci a stanovení průzkumného území pro vyhledávání nebo pro průzkum ložisek vyhrazených nerostů. Dále se tato předložená novela týká nové úpravy možnosti vstupu na pozemky k provádění geologických prací. Další směr této novely je dán důslednějším zajištěním ochrany životního prostředí především u geologických průzkumných prací spojených se zásahem do pozemků. Novela se dále týká nového vymezení povinnosti předávat výsledky geologických prací do Ústředního fondu geologických informací a nového vymezení povinnosti oznámit zjištění rizikových geologických faktorů.

Pro zachování koncepce, že stát je vlastníkem ložisek vyhrazených nerostů, jsou ve srovnání se současnou právní úpravou posilována práva vlastníků pozemků. Na tento moment bych chtěl váženou sněmovnu upozornit. Dále jde o to, že nově je zahrnuta obec jako účastník řízení při stanovení průzkumného území na průzkum výhradního ložiska.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k úzké vazbě geologického zákona na zákon horní je v nezbytně nutné míře novelizován i tento zákon zejména v oblasti kompetenční. Do návrhu byla promítnuta i směrnice Evropských společenství č. 94/22 EC, která umožňuje nestanovení nebo odmítnutí převodu dobývacího prostoru, jestliže je tento převod v rozporu s jinými předpisy, kterými je Česká republika vázána.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, vážená sněmovno, že těmito navrženými změnami bude geologický zákon očištěn od reliktů práva platného v centrálně plánovaném hospodářství, které nedokázala odstranit ani novela tohoto zákona v roce 1991, a přinese tedy režim odpovídající platnému ústavnímu pořádku České republiky. Proto si vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji požádat o jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Rudolf Tomíček.

Poslanec Rudolf Tomíček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, máme před sebou novelu zákona o geologických pracích. Cílem této předkládané novely je odstranit nedostatky stávajícího geologického zákona tak, jak vyplynulo z požadavků praxe jak z činnosti státní správy, tak i organizací provádějících tyto geologické práce. Současně byla do novely promítnuta jediná směrnice Evropské unie v oblasti geologie, která upravuje režim volného a neprotekčního přístupu ke zdrojům ropy a zemního plynu. Ministerstvo životního prostředí tedy vypracovalo návrh této novely jak zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, tak i zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, tzv. horního zákona.

Je pravdou a uvádí se v důvodové zprávě, že ekonomický přínos zavedení této novely bude z novely geologického zákona celkem 4 mil. Kč, z novely horního zákona 190 mil. Kč. Považuji ovšem za důležité také říci, že v této novele je upravena i povinnost řízení geologických prací odborně způsobilou osobou, která se rozšiřuje na všechny druhy geologických prací, tj. včetně těch, které jsou prováděny nepodnikatelsky a jsou přitom spojeny se zásahem do pozemků. Tato úprava umožní účinně postihnout tzv. nelegální nepodnikatelské provádění geologických prací, které je zneužíváno v řadě případů k nezákonné prospekci, spojené někdy i s rabováním zdrojů vzácných minerálů, drahých kamenů a zkamenělin.

Jako poměrně nový pojem se používá termín registrace pro formu pochůzek v terénu, který zajistí a umožní konkrétnímu podnikateli záruku výlučnosti pro budoucí provádění prací v určitém území pro konkrétní nerost a dobu a ochraňuje tak podnikatelova práva proti jiným podnikatelům. Navržená úprava tedy přináší zpřehlednění procesu přidělování průzkumných území jako institutu výlučnosti práv jediného podnikatele vůči ostatním podnikatelům.

Podle mne ovšem jednoznačně pozitivní a jedna z nejdůležitějších pasáží této novely je, že stanovení průzkumného území pro průzkum již známého ložiska by mělo proběhnout ve správním řízení, kde by byla účastníkem i obec. Z toho potom vyplývá, že geologické práce nemající trvalý charakter končí uvedením pozemku do původního stavu a pozitivní výsledek ložiskových prací nepředstavuje žádný právní nárok na stanovení dobývacího prostoru.

Dále také byly zohledněny v této novele připomínky okresních úřadů, které vyslovily potřebu založení určité databáze pro zlepšení jejich informovanosti o projektech prací spojených se zásahem do pozemků, s opatřeními na ochranu životního prostředí a se střety zájmů provázejícími realizaci prací. Zde si myslím, že při tomto výlučném sdělení o tom, že by to bylo nutno řešit ve spolupráci s okresními úřady, by se mělo vzít v potaz i to, že se předpokládá, že okresní úřady by měly být postupem doby zrušeny. Ale myslím si, že je to možno ošetřit.

Dále jsou v této novele řešeny vztahy mezi státem i organizací, která provádí průzkum na státní zakázku, což si myslím, že je rovněž důležité. Nově je zaváděna povinnost odevzdání geologické dokumentace pro neložiskové geologické práce, přičemž pro práce hydrogeologické, které končí výpočtem zásob, se zakládá povinnost odevzdání těchto výpočtů, a je tomu tak proto, že podnikatelé v této oblasti mají přístup k informacím z prací prováděných v minulých letech a využívají je.

Mnoho sporů a diskusí bude patrně kolem § 14, kde se řeší otázka vstupu na pozemky a vychází se zde z právního principu, že využívat cizí nemovitosti k provedení geologických prací, které jsou spojeny se zásahem do pozemku, nelze bez řádné smlouvy s vlastníkem nemovitosti. Nezbytné odstranění dnes platného zákonného omezení práv vlastníka pozemku pro všechny geologické práce bez rozdílu je logickým důsledkem. Dosavadní režim zákona odpovídá v podstatě povaze veřejného zájmu pro všechny geologické práce bez rozdílu. Práce spojené se zásahy do pozemků mohou být nově realizovány pouze po dohodě s vlastníkem, popř. uživatelem pozemku.

Veřejný zájem na získání některých informací pořizovaných při geologických pracích je dán povinnostmi státu k ochraně a šetrnému využívání přírodních zdrojů, nezbytností získat údaje o lokalizaci a možném významu těchto zdrojů pro územní a strategické plánování, údaje o rizikových geofaktorech představujících akutní či potenciální stavy veřejného ohrožení.

***