(12.00 hodin)
(pokračuje Frank)
Chci však upozornit ještě na jednu věc, na otázku financování návrhu tohoto zákona, protože ani financování této problematiky nebude záležitostí nijak levnou. Je pravda, že její financování je navrhováno rozložit etapovitě. Například již v roce 2000, 2001 a i v roce 2005 se již počítá s podílem Ministerstva vnitra, s úhradou ze strany krajů a okresů. Chci jen upozornit, že státní rozpočet na rok 2000 např. neřeší financování integrovaného záchranného systému - mám na mysli podobu samostatné rozpočtové kapitoly.
Dle mého názoru nejzávažnější otázkou návrhu je, že návrh zákona bychom měli projednávat komplexně v celé škále záchranného integrovaného systému, tedy s připravovanými zákony o požární ochraně a Hasičském záchranném sboru.
Znovu opakuji, že jsem si vědom potřebnosti zákona, a možná nás trochu žene dopředu i obava řešení podobných událostí, které jsme už v naší republice zažili. Přesto ale oblasti komplexnosti bych si dovolil dávat přednost. Navrhl bych Poslanecké sněmovně návrh usnesení, kde PS odročuje projednávání návrhu zákona do doby, než vláda předloží návrhy zákonů o požární ochraně a o Hasičském záchranném sboru ČR.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Frankovi. Nyní bude hovořit pan kolega Koháček. Další přihlášku nemám. Prosím, pane kolego.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych úvodem řekl, že i já jako mí předřečníci jsem přesvědčen o tom, že tento zákon, který je zde navržen, velmi nutně potřebujeme, a čím dříve by takový zákon vstoupil v platnost, tím lépe pro případnou krizovou situaci, která by mohla v této zemi nastat.
O to více mě mrzí, že způsob, jakým byl tento návrh zákona zpracován, neodpovídá ani době, po jakou byl připravován, a ani se bohužel nesešel s již přijatými zákony. Tím myslím ústavní zákon o bezpečnosti České republiky a zákon o zajišťování obrany České republiky. V tomto návrhu zákona je velká řada nesrovnalostí mezi těmito zákony. Abych dokumentoval to, co jsem řekl: například v návrhu zákona je uvedeno, jaká práva a svobody se omezují v době nouzového stavu - což by bylo v pořádku -, ale také stavu ohrožení státu. Tato práva a svobody jsou jiné, než které pro stejný případ omezuje zákon o zajišťování bezpečnosti republiky. Je to obrovská chyba a mrzí mě to o to více, že již nejméně dva roky mnohonásobně na jednání výboru pro obranu a bezpečnost jsem upozorňoval zástupce Ministerstva obrany i Ministerstva vnitra, že tyto zákony musí být nutně kompatibilní. Pokud bychom přijali návrh zákona v předloženém znění, kdy mluví o pracovní pomoci a pracovní výpomoci v období krizových stavů, může se stát, že občan bude vyzván dvakrát - k pracovní pomoci a k pracovní výpomoci jednak podle zákona o zajišťování obrany a jednak podle zákona o krizových stavech. V jednom případě nebude moci samozřejmě tuto povinnost splnit, protože se nemůže rozdvojit, takže za jednu neúčast pravděpodobně dostane od státu pokutu buď podle zákona o zajišťování obrany, nebo podle tohoto zákona.
Velmi problematickou záležitostí je zavedení čtvrtého krizového stavu, tj. stavu nebezpečí. Stav nebezpečí má samozřejmě své logické oprávnění a v případě nějaké katastrofy je to bezesporu naprosto praktická záležitost. Vzpomínám si na projednávání ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kde jsme s velkým úsilím přesvědčili nynější vládní stranu k tomu, aby předseda vlády mohl alespoň na 24 hodin vyhlásit nouzový stav. Byly z toho tehdy obrovské obavy, že předseda vlády toto zneužije třeba k zákazu tehdy opoziční strany a já nevím k čemu ještě. Dnes toto právo ale dáváme i přednostovi okresního úřadu ve stavu nebezpečí, toto právo dáváme i předsedovi budoucího kraje, a to pouze pod kuratelou vlády. Zatímco u nouzového stavu, u stavu ohrožení státu a u válečného stavu jsme všechno podřídili rozhodovací roli, v druhých dvou případech Parlamentu a v prvním jsme Parlamentu ponechali právo veta, v tomto případě si právo veta ponechává pouze vláda, přičemž se souhlasem vlády lze dvacetidenní cyklus stavu ohrožení ještě zopakovat.
Myslím, že to bude předmětem diskuse, protože se zde vláda snaží pokrýt stav, kdy jde o škody menšího rozsahu, ale na druhé straně uvádí, že škoda menšího rozsahu může pokrýt celý kraj, což se mi zdá, že je nesmírně nadnesené a že o tomto budeme vést asi velké diskuse, jak definovat menší stav, protože půjde o omezování základních práv a svobod přednostou okresního úřadu. To podotýkám.
Výhrad bych měl celou řadu, protože se zavádí také pojem krizový stav, který v obecné poloze zachycuje všechny čtyři stavy, které bychom v České republice znali. I tady dochází k velkému rozjetí se s ústavním zákonem o bezpečnosti, se zákonem o zajišťování obrany.
Protože jsem přesvědčen, že tento zákon potřebujeme, podpořím návrh, který zde vznesl předřečník, na odročení projednávání tohoto bodu, i když se přiznám, že jsem měl po prvním čtení návrhu dost velkou chuť navrhnout zamítnutí. Protože jsem přesvědčen o tom, že je potřeba co nejdříve mít kvalitní zákon, který bude upravovat tuto dobu, kdybych navrhl zamítnutí, tuto dobu bych nesmírně prodloužil. Nabízím svou spolupráci na přepracování tohoto zákona. Vyzývám vás k tomu, abychom podpořili odročení návrhu zákona do předložení příslušných zákonů, o nichž se zde zmínil pan poslanec Frank.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Koháčkovi. Další v rozpravě vystoupí pan zpravodaj Jan Žižka.
Poslanec Jan Žižka: Pane předsedající, dámy a pánové, aniž bych chtěl zdržovat naše jednání, měl bych návrh, který je věcně totožný s návrhem kolegy Franka, ale dikce je trochu jiná. Chtěl bych podle § 91 odst. 2 jednacího řádu navrhnout prodloužení lhůty pro projednání ve výborech, a to do doby projednání zákona o Záchranném sboru ČR a novely zákona o požární ochraně. Odůvodňuji to tím, že věcně je to stejné, ale myslím si, že podle jednacího řádu je to přesnější, aniž bych se chtěl se znalci jednacího řádu o to přít.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Žižkovi. Hlásí se ještě někdo dále do rozpravy? Ano. Bude hovořit pan kolega Doktor. Prosím, pane kolego, ujměte se slova.
Poslanec Michal Doktor: Pane předsedající, vážené dámy a pánové, vzhledem k obsahu vystoupení mých předřečníků mi dovolte, abych se ve svém vystoupení omezil pouze na několik poznámek.
Myslím, že je nutné a korektní na tomto místě říci, že vláda předlohou zákona splácí dluh všech předchozích vlád, a je určitě chybou, že až důsledek povodní přiměl naši veřejnost vážně diskutovat nad potřebou přijetí zákona o integrovaném záchranném systému.
***