(10.50 hodin)
(pokračuje Pešek)
Do konce roku 1997 obce uplatnily nárok na 326 000 ha lesů, avšak skutečně převzaly pouze 290 000 ha. Zpracovatelem zákona tehdy bylo Ministerstvo financí.
Nejvíce problémů pramení paradoxně z jednoduchosti zákona, který konstatuje přechod vlastnictví k obecně určenému okruhu nemovitostí ze zákona při splnění podmínky, že jde o majetek ČR, který obce vlastnily ke dni 31. 12. 1949. Zákon však již nestanoví způsob, jak má, resp. musí být prokázáno, že majetek k uvedenému datu vlastnila, a nestanoví ani termín, do kterého může vlastnictví k majetku podle tohoto zákona přecházet. To má za následek, že mnoho obcí se marně dovolává přechodu vlastnictví k majetku nabytému podle přídělových zákonů, avšak nezaknihovanému z různých důvodů do 31. 12. 1949.
Důkazem existence praktických problémů při aplikaci zákona 172/91 Sb. je i nejednotná rozhodovací praxe soudů ve sporech mezi obcemi a státem o určení vlastnictví k nemovitému majetku a to, že se touto problematikou zabýval i Ústavní soud. Ustanovení § 2 citovaného zákona sledovalo a sleduje restituci majetku obcí, který byl s účinností 1. 1. 1950 na základě zákona 279/49 Sb. zestátněn. Zákon hovoří o tom, že se vrací majetek, který obec vlastnila ke dni 31. 12. 1949. Aplikace tohoto ustanovení v právní praxi, zejména aplikační praxe soudů a katastrálních úřadů, však ohledně některého majetku činí potíže, které obcím a městům znesnadňují, ba neumožňují vykonávat jejich zákonné právo - vlastnit majetek a dovoleným způsobem s ním nakládat.
Ministerstvo zemědělství vytvořilo již v roce 1994 pracovní skupinu pro řešení problémů s navracením majetku obcím, jejímiž stálými členy byli zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Lesů ČR, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR. Tato pracovní skupina ukončila svou činnost v roce 1997 s jednoznačným a společným závěrem, že je nutné novelizovat zákon 172/91 Sb.
Na práci této pracovní skupiny navázala činnost skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu, kteří od konce roku 1998 k dnešnímu dni celou problematiku znovu posoudili, a výsledkem je tato předložená novela. Novelou se mají odstranit pochybnosti. Nezakládají se žádné nové právní nároky, protože ty byly dány zákonem 172/91 Sb. Předložená novela má pouze upřesnit výklad toho, co vše obec vlastnila ke dni 31. 12. 1949, a odstranit pochybnosti při výkladu nabytí vlastnictví, a to zejména to, zda byl rozhodující den převzetí přídělu či vydání přídělové listiny. Novela nebude retroaktivní, nebude zakládat
(pokračuje Pešek)
žádná práva zpětně ke dni 24. 5. 1991. Novela pouze specifikuje původní zákon zásadou superfluum non nocet, čili nadbytečnost neškodí, a to zvláště v případě majetku obcí.
Schválení novely nemá žádný přímý vliv na státní rozpočet ČR a je plně v souladu s ústavním pořádkem ČR a mezinárodními smlouvami.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Peškovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní kolegyně Miroslava Němcová. Prosím.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, novela zákona, která je uvedena pod sněmovním tiskem 366 a týká se převodu majetku obcím, má přinést zejména následující převod majetku do vlastnictví obcí, který se dá charakterizovat takto:
Jde především o stavby účelových komunikací, drobné stavby, stavby melioračních zařízení vyjma hlavních melioračních staveb, meliorační stavby a hrazení bystřin, pokud byly v období od 1. 1. 1950 do 25. 5. 1991 vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily ke dni 31. 12. 1949 a které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví ČR. Je třeba uvést, že se jedná především o stavby na lesních pozemcích.
Novelou tohoto zákona jde především o to, aby byla vyřešena náprava stavu, který byl způsoben zákonem č. 172 a byl nastolen tím, jak zde již řekl pan předkladatel a navrhovatel, že tento zákon neuváděl výslovně způsob, jak mají obce a města prokázat, že k uvedenému datu uvedený majetek vlastnily. Zákon též neobsahoval konečný termín převodu takového majetku, a problémy, které tím vznikly v praxi, jste slyšeli před chvílí z úst pana navrhovatele.
Je třeba říci, že navrhovaná novela může přinést některé problematické momenty, mezi něž může patřit také stanovení rozsahu tohoto převodu. V důvodové zprávě se můžeme dočíst, že vzhledem k tomu, že se uvažuje také o převodu do vlastnictví obcí pozemků, které jsou na území národních parků, tato rozloha je vymezena číslem 10 000 ha. Zbývající část tohoto převodu nelze kvalifikovaně uvést ani odhadem, protože nevíme, kolik obcí a jakým způsobem prokáže svůj nárok k takovémuto majetku.
Druhým bodem, který zmiňuje ve svém stanovisku vláda, jež dává negativní stanovisko, a který může být označen jako problematický, je problém retroaktivity působení této novely. Mezi právními výklady, které existují - a víme, že ty právní výklady obvykle bývají pro i proti - je i výklad, který toto popírá. Popírá to, že by mohlo dojít k retroaktivnímu působení této novely.
Třetím - možná problematickým - bodem, který chci zmínit, je způsob prokazování existence přídělů, které obce a města vlastnily. Navrhovatelé uvádějí několik způsobů, jakými by obce měly prokázat, a myslím, že je předmětem dalších úvah, které z nich bude ochotna Poslanecká sněmovna akceptovat a které akceptovat nebude moci.
Vzhledem k tomu, co jsem zmínila, a ty výhrady považuji za takové, které je možno vysvětlit a vyřešit v dalších čteních, chci požádat Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh propustila do druhého čtení, neboť se domnívám, že je způsobilý k dalšímu projednávání v Poslanecké sněmově. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní kolegyni Němcové. Otevírám rozpravu, do které mám dvě přihlášky - pan kolega Kvapil, pan kolega Grüner, v tomto pořadí. Prosím pana kolegu Kvapila, aby se ujal slova.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, hospodaření v lesích mimo jiné značně komplikuje neúplnost a nejednoznačnost zákona 172/1991 Sb. Podle něj nebyly např. předány vlastníkům lesní cesty, meliorační zařízení a zejména pak nemovitosti tvořící jeden funkční celek k zajištění lesní, zemědělské a rybářské činnosti. Bývalí správci, tedy stát, se o ně nestarají, noví nemohou, protože je nevlastní nebo je nemají ve správě, a tak například lesní cesty a další nemovitosti chátrají. Přitom tento majetek tvoří příslušenství lesů a byl vytvořen po roce 1949 z prostředků získaných hospodařením na bývalém majetku obcí, vznikl by, i pokud by ta obec na tomto majetku po roce 1949 hospodařila sama.
***