Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(10.30 hodin)

(pokračuje Gross)

Dalším bodem v souladu s tímto rozhodnutím je bod

Z pověření vlády tento návrh uvede ministr kultury ČR pan Pavel Dostál.

Pane ministře, hned vám dám slovo, pouze se pokusím utišit atmosféru. Kolegyně a kolegové, prosím, abychom si vytvořili prostředí, ve kterém se dá pracovat.

Prosím, pane ministře.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych především poděkovat za velkorysé gesto, protože jste mi umožnili předřadit tento bod.

Předkládám návrh zákona o ochraně sbírek muzejní povahy. Předmětem zákonné úpravy jsou ucelené, systematicky shromažďované soubory hmotných dokladů přírody a společnosti. Celkem jde podle právě ukončené analýzy Ministerstva kultury, provedené ke konci roku 1998 ve spolupráci s Asociací českých a moravskoslezských muzeí a galerií, o 60 173 823 jednotlivých dokladů, tj. sbírkových předmětů. Ano, v této republice máme v muzejních sbírkách shromážděno přes 60 milionů sbírkových předmětů. Kulturně historická a pekuniární hodnota těchto sbírek je nevyčíslitelná, a to nikoli obrazně, ale skutečně. Hodnotu sbírky totiž nelze určit prostým součtem hodnot jednotlivých předmětů, pokud byly nějak oceněny. Je mnohem vyšší, protože tím, že jsou předměty zařazeny do systematicky tvořených kolekcí, i předměty, které mají samy o sobě třeba korunovou hodnotu, zvyšují svou přítomností ve sbírce její hodnotu mnohonásobně.

(pokračuje Dostál)

Zákon chránící tento majetek zvláštního významu chrání tedy v této republice miliardové hodnoty. Zatím jde převážně o majetek České republiky, ale také o majetek obcí a dalších právnických a fyzických privátních osob. Po vzniku krajů se obrovská část tohoto majetku, což jste již učinili v prvním čtení zákona o převodu majetku státu na kraje, převede z vlastnictví státu do nově vzniklých krajů, tedy do hospodaření samospráv.

Tento zvláštní majetek je však možno uchovat pouze při dodržování zvláštního, určitého režimu nakládání s ním. Navrhovaný zákon, se kterým před vás předstupuji, takový režim stanovuje. To je hlavním důvodem jeho předložení, protože dosavadní právní úprava toto nesplňuje.

Zákon 54/1959 Sb., podle kterého se sbírkové předměty uchovávají, je zákon velice zastaralý. Přijetí navrhovaného zákona o sbírkách muzejní povahy je také nezbytné i pro zajištění ochrany těchto sbírek po vstupu České republiky do Evropské unie, která v tomto ohledu má své závazné předpisy. Článek 30 smlouvy o založení Evropských společenství totiž stanoví, že pohyb veškerého zboží mezi zeměmi společenství nesmí být omezován, což by ovšem umožnilo rozptýlení cenných sbírek. Proto článek 36 téže smlouvy umožňuje prolomení tohoto principu volného pohybu zboží mimo jiné z důvodu ochrany předmětů kulturní povahy, jež mají uměleckou, historickou nebo také archeologickou hodnotu. To však předpokládá, že takové předměty budou národní legislativou chráněny, a bude tedy stanoven režim nakládání s nimi. Rovněž tento důvod vedle určení režimu, podle něhož je nutné se sbírkami muzejní povahy nakládat za účelem jejich trvalého uchování, včetně režimu vývozu do zahraničí, vedl předkladatele, tedy Ministerstvo kultury, ke zpracování návrhu zákona, který máte před sebou.

Je tedy nezbytné z hlediska Evropské unie, aby i Česká republika podobně jako všechny členské státy EU vedle ochrany kulturních památek zákonem o památkové péči a ochrany archiválií ve smyslu zákona o archivnictví stanovila také zvláštní režim nakládání i se sbírkami muzejní povahy, které rovněž tvoří významnou část národního kulturního dědictví.

Nyní stručně k zákonu o ochraně sbírek muzejní povahy. Návrh zákona, který máte před sebou, velice podrobně definuje pojem sbírka muzejní povahy, zavádí důvody ochrany, centrální evidenci sbírek, stanoví podmínky zápisu do této evidence, stanoví povinnosti a práva vlastníků sbírek, stanoví zákaz zastavování sbírek a jejich částí a zatěžování jinými

(pokračuje Dostál)

závazky, stanoví způsob vývozu sbírkových předmětů do zahraničí a stanoví sankce za porušení zákona, to vše v souvislosti a s ohledem na harmonizaci na právo Evropské unie, zajistí dodržování režimu nakládání se sbírkami, a tím jejich uchování ve veřejném zájmu, omezení jejich pohybu jak v rámci EU po vstupu České republiky, tak i v rámci pohybu v jiných zemích. Tím zajistí ochranu majetku nevyčíslitelné ceny, která v čase nadále poroste, a zachraňuje části dědictví minulých generací.

Myslím si, že tento zákon nemá odpůrce napříč politickým spektrem. Se zákonem se podrobně seznámil předseda školského a kulturního výboru, ověřil si na své cestě v zahraničí, že tento zákon je plně harmonizován s právem EU. Všechny vás prosím o podporu do druhého čtení. Děkuji ještě jednou za vaši galantnost, že jste mi umožnili vystoupit v předstihu.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru kultury ČR Pavlu Dostálovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan kolega Josef Ježek.

Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se ujal slova v rámci předloženého parlamentního tisku č. 427. Tento vládní návrh zákona má nahradit dávno překonaný zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, pod kterým jsou podepsána taková jména jako Novotný, Fierlinger, Široký a Kahuda a který ve své preambuli mimo jiné říká, že posláním muzeí a galerií je také dokládat třídní a politický boj a úspěchy socialistické výstavby. Myslím, že tento citát hovoří za další komentáře.

Kromě toho tento starý zákon je spíše o institucích jako takových, kdežto předkládaná zákonná norma posuzuje celý tento problém z hlediska muzejních sbírek a sbírek, které mají tuto povahu. Je to nová filozofie pohledu na věc.

Naší povinností jako civilizované společnosti je chránit předměty, které jsou označovány jako kulturní dědictví a o nichž se v evropské terminologii hovoří jako o národním pokladu. Stát má povinnost na této ochraně jistým způsobem participovat a ani náš stát se nemůže tomuto úkolu vyhnout. Aby tento úkol mohl odpovědně plnit, musí mít k tomu jisté nástroje, které mu tuto ochranu budou umožňovat. ***