(18.10 hodin)
(pokračuje Grégr)
Já bych řekl za ministerstvo, v jehož čele stojím, že jsme pracovali s velkým předstihem a shromáždili jsme a zpracovali databázi nabídek české podnikatelské sféry a těchto nabídek je v současné době evidováno na našem ministerstvu cca 760 a jsou pracovně podle oborového členění rozděleny do 15 skupin.
Podle usnesení vlády České republiky č. 765 z roku 1999 o alokaci prostředků byla pro tyto účely přidělena právě pro Ministerstvo průmyslu a obchodu částka 500 mil. Kč. S ohledem na dosud vyjádřený zájem českých podnikatelských subjektů je zřejmé, že tyto prostředky zdaleka nebudou stačit. V podnikatelské sféře vysvětlujeme, že tyto prostředky budou sloužit pouze k částečnému financování dodávek, tedy na usnadnění a podporu přístupu české podnikatelské sféry do regionu jihovýchodní Evropy.
Kromě toho Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že část přidělených prostředků bude použita pro realizaci nabídek českých subjektů, a to je to, na co jste se mě ptal právě z oblasti malého a středního podnikání, kdy zhruba 70 milionů korun by bylo poskytnuto např. prostřednictvím Hospodářské komory či svazů pro tyto účely, tzn. na jimi vybrané projekty.
Jelikož usnesení vlády České republiky č. 765/1999 řeší alokaci prostředků nejen pro krytí aktivit v procesu poválečné obnovy, ale i humanitární pomoc, je alikvotní část z 500 mil. Kč pro MPO určena i pro tyto účely. Pro informaci uvádím, že předpoklad čerpání do konce roku 1999 na humanitární pomoc je celkem jedana miliarda korun celkově, nikoli když jsem uváděl prostředky MPO.
Základním principem pro výběr vhodné nabídky na dodávku nebo projekt je komplexní připravenost předložené žádosti s dokumentací. Tady významně funguje i naše rozpočtová organizace CzechTrade, která pomáhá jednak s informacemi a jednak s vybavováním všech náležitostí. Žádost by měla obsahovat dokumentaci prokazující, že dodávka je smluvně dobře připravena, včetně jejího financování a řádného pojištění, že příspěvek státu je účelně a hodnověrně využit a tvoří pouze část financování vývozní dodávky a že celý projekt byl projednán a schválen s příslušným orgánem zahraničního partnera. Z uvedeného jednoznačně vyplývá odpovědnost českého podnikatelského subjektu a projednání a zabezpečení svého dodavatelského vztahu.
Takto předložené konkrétní žádosti českých subjektů bude posuzovat resortní pracovní skupina Ministerstva průmyslu a obchodu. Podobně tak budou pracovat i postupovat další zúčastněné resorty, a tato pracovní skupina rozhodne o odborné stránce a výši finanční pomoci vůči českým dodavatelským subjektům. Konečné schválení potom provede podle příslušného usnesení vlády zmíněná meziresortní koordinační komise, která bude průběžně informovat o výsledku vládu České republiky.
K tomu připomínám, že prostředky určené na etapu poválečné obnovy nelze v současné době poskytovat Svazové republice Jugoslávii, protože je tam dosud platné embargo a hrozba určitých sankcí. Lze je však poskytnout na projekty v Kosovu, Albánii, Makedonii, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Rumunsku a Bulharsku. Situaci ve Svazové republice Jugoslávii máme mapovánu průběžně pracovníkem právě CzechTrade, který pracuje přímo v dané oblasti.
Významný negativní vliv na realizaci má i hledisko finančních bankovních rizik právě do uvedených teritorií.
Doufám, pane poslanče, že jsem zodpověděl uspokojivě vaše dotazy, a vám všem děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Přeje si pan poslanec doplnit otázku?
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane ministře, děkuji za vaši odpověď, přesto budu žádat trochu upřesnění. Řekl jste, že se materiál projednal vlastně ve vládě 29. Chtěl bych vás požádat o usnesení vlády, jestli je to možné.
Za druhé bych se chtěl zeptat. Hovořil jste o tom, že bude rozhodovat komise Ministerstva průmyslu a obchodu, budou vybrané projekty, ty půjdou do meziresortní komise, které předsedá pan místopředseda vlády Mertlík. Já bych se tedy chtěl znovu zeptat: já jsem ve své otázce hovořil, kdy, v jakém termínu budou tyto finanční prostředky rozděleny, to znamená, kdy bude rozhodovat, v jakém termínu nebo horizontu komise Ministerstva průmyslu a obchodu, kdy půjdou materiály do meziresortní komise a kdy je vlastně horizont zahájení a rozdělování těchto peněz na konkrétní projekty do této oblasti.
Předseda PSP Václav Klaus: Jestli pan ministr je schopen doplnit?
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Pane poslanče, já vám ho mohu poslat poštou, protože jsem si pro jistotu vzal příslušný materiál s sebou, takže bych vám mohl ocitovat celé usnesení vlády. U nás na Ministerstvu průmyslu a obchodu jsou jednotlivé projekty průběžně vyhodnocovány, nejenom vyhodnocovány, ale i ohodnocovány, projednány s podnikatelskou sférou, a protože, jak už jsem řekl, existují tu značná rizika, domnívám se s určitým optimismem, že programy, které jsme my připravili, budeme moci nastartovat od ledna.
Nechci hovořit za ostatní resorty nebo za celou vládní komisi, ale myslím si, že situace je tam velice složitá, musí se tam hledat i určitá atypická řešení, takže snad proto nemohou být třeba některé programy realizovány ihned. Netýká se to např. malého a středního stavu, proto jsme 70 milionů uvolnili, resp. předpokládáme, že budou v předstihu uvolněny na projekty třeba i Hospodářské komory. Protože právě malé subjekty tam mají podstatně snazší pozici a možnost volnějšího pohybu než třeba i některé velké podnikatelské subjekty, které zajišťují velké investiční dodávky nebo zejména obnovu velkých investičních celků. O tyto projekty je tam velký zájem zejména právě v oblasti energetiky, dopravy atd., jak už tu bylo citováno.
Jinak usnesení vlády - buď si ho tady můžete prohlédnout, nebo vám ho pošlu poštou.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako poslední bude dotaz pana poslance Stanislava Fischera na nepřítomného ministra Kavana, ale vy jistě předložíte dotaz a budete žádat odpověď písemně.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, v souvislosti s výrazným zhoršením vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací, jak se to např. projevilo v obsahu nót, k jejichž výměně došlo koncem listopadu, bych se chtěl obrátit s několika otázkami na nepřítomného pana ministra zahraničních věcí Jana Kavana. Jsou to následující dotazy.
Za prvé: Jak Ministerstvo zahraničních věcí hodnotí návštěvu pana Iliase Achmadova, tzv. ministra zahraničních věcí Čečenské republiky, která je součástí Ruské federace, v České republice?
Za druhé: Jaké jsou výsledky jednání pana Iliase Achmadova s představiteli Senátu Parlamentu České republiky, Ministerstva zahraničí a se zástupcem Kanceláře prezidenta republiky a jak přispívají k politickému řešení čečenského konfliktu? V jakém směru zároveň ovlivňují mezinárodní postavení a autoritu České republiky?
Za třetí: Můžete se vyjádřit k obviněním české strany ruskou stranou z podpory separatistických a teroristických sil v Čečensku a orientace na vměšování do vnitřních záležitostí Ruska a k jejich případnému dopadu na vzájemné politické, hospodářské a kulturní styky s Ruskou federací?
***