(17.10 hodin)
(pokračuje Dostál)
Navíc tato transformace, kterou Ministerstvo kultury připravuje, nepřináší žádné nové nároky na výdajovou stránku rozpočtu resortu, což se nedá říci o předešlých transformacích, které měly být prováděny.
Podstatné pro celou tuto transformaci ale je, že se do budoucna zároveň vytváří alternativa pro systémové a koncepční řešení dnešního souboru státních hradů a zámků a zahrad na severní Moravě jako celku. Předpokládám, že tato alternativa bude Ministerstvem kultury ve spolupráci s Ministerstvem vnitra předložena k úvaze a k projednání přednostům dotčených okresních úřadů na severní Moravě již v prvním pololetí roku 2000. To tedy obecně k problému transformace správy.
Pokud se týká dvou otázek, první otázka zněla na nevyjasněnost majetkových poměrů, jestli se nemýlím, paní poslankyně? (Poslankyně Dostálová upřesňuje z lavice znění otázky.)
Tyto změny nepředcházejí změnám, pokud se týká stanovení krajů, protože kdybyste - nevím, jestli jste byla přítomna včera projednávání jednoho ze zákonů o převodu majetku státu na VÚSC, tak byste zjistila, že jsou hrady a zámky v České republice, které zůstávají státními hrady a zámky a nepřevádějí se na samosprávu. Mezi tyto hrady patří např. hrad Bouzov.
Pokud se týká majetkových poměrů - promiňte, ale to, že Náměšť na Hané je zámek, je majetkem obce, slyším dnes poprvé. Pokud je to pravda, tak samozřejmě zámek v Náměšti na Hané bude převeden na obec. V tuto chvíli vám nemohu říci, co je na tom pravdy. Samozřejmě vám odpovím písemně, nechám tuto otázku prověřit. Dneska ji slyším poprvé.
Pokud se týká hradu Bouzova, byl tam vznesen již za minulých vlád majetkový nárok Řádu německých rytířů. Pokud soud rozhodne, že hrad Bouzov patří německým rytířům, tak hrad Bouzov bude na základě soudního rozhodnutí vydán. Pokud vydán nebude, pak se stane jedním z objektů oné připravované transformace.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Táži se paní poslankyně, má-li doplňující otázku.
Poslankyně Kateřina Dostálová: Ráda bych zareagovala. Pane předsedo, ráda bych vaším prostřednictvím panu ministrovi sdělila, že mě nepotěšil, a domnívám se, že já svou reakcí na jeho vystoupení ho zřejmě také nepotěším.
Ráda bych se dotkla článku uveřejněného v dnešním Právu, který má přímou souvislost s připravovanou správou hradů a zámků. Osobní útok v tomto dnes uveřejněném článku konkrétně na mě, vážený pane ministře, se přiznám, beru s naprostým úsměvem a pouze se ptám, kde se ve vás bere tolik zloby. Ale domnívám se, že jste především vyťal políček ne mně, ale dvěma tisícům občanů podepsaných pod peticí a stížností a v neposlední řadě studentům. Podotýkám, že studentům gymnázia, kteří nejsou k věcem veřejným lhostejní. Zesměšňujete je zde v tomto článku svými šišlavými větami, které jim vkládáte do úst. A je s podivem, že ti samí studenti byli ve stejném tisku před dvěma dny na titulní straně vyzdvihováni za zorganizování sbírky na výtah pro postiženého spolužáka, který je po tragické nehodě odkázán na vozík. Jsou to, pane ministře, ti samí studenti gymnázia, kterým vy říkáte děti a batolata a kterým není lhostejný ani spolužák, ani věci veřejné. Tím mám na mysli muzeum hodin ve Šternberku. A domnívám se, že je zcela ve vaší kompetenci -
Předseda PSP Václav Klaus: Paní poslankyně, doplňkovou otázku, prosím.
Poslankyně Kateřina Dostálová: Chtěla bych položit doplňkovou otázku ve smyslu - domnívám se, že v kompetenci pana ministra kultury je, aby se postaral o to, aby muzeum hodin mohlo zůstat ve městě Šternberku. Ptám se pana ministra, co pro to udělá. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Chce pan ministr reagovat?
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Pane předsedo, chtěl jste po paní poslankyni otázku, ona mi otázku nepoložila, ale použila tady názvu muzeum hodin. Rád bych váženou Poslaneckou sněmovnu upozornil, že ve Šternberku neexistuje žádné muzeum hodin. Ve Šternberku pouze existuje stálá expozice hodin Vlastivědného ústavu města Olomouce. Tento Vlastivědný ústav města Olomouce obhospodařuje jak hrad, tak tuto sbírku. Mluvit o muzeu hodin, které patří městu Šternberku, je naprostá neznalost tohoto problému.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi.
Přecházím k druhé interpelaci pana poslance Tomáše Kvapila na pana ministra Mertlíka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane ministře, před měsícem a půl jsem se formou ústní interpelace na vás obrátil s žádostí o pomoc s řešením problému domovů důchodců ve vlastnictví obcí provozovaných charitou. Jde o závažnou záležitost, ale vaše ministerstvo stále odmítá najít schůdné řešení tohoto problému. V ústní odpovědi na interpelaci jste mi, pane ministře, nabídl osobní projednání a přislíbil pomoc při hledání schůdného řešení.
Začátkem listopadu jsem od vás obdržel písemnou odpověď, ve které bohužel uvádíte, že nelze volit jinou formu postupu financování, než byla uvedena v dopise odboru 12 Ministerstva financí. Ústně jsem vás žádal, aby byla ověřena podle mého názoru schůdná cesta přes příkazní smlouvy. K tomu jste se však nevyjádřil. Proto jsem 10. listopadu písemně požádal o osobní projednání za účasti odborníků. Do dnešního dne jsem však od vás návrh na termín schůzky neobdržel, a proto opět musím volit tuto formu veřejné diskuse.
Za zásadní považuji, abyste odpověděl na následující otázky:
1. Vadí vám, že provoz domovů důchodců pro některé obce zajišťuje odborná nezisková organizace zvaná charita?
2. V případě, že nevadí, jste ochoten hledat právně čistou a schůdnou cestu, jak zajistit financování v těchto případech, cestu, která samozřejmě vyloučí dvojí financování ze státního rozpočtu a umožní obcím svěřit provoz domovů důchodců charitě?
3. Kdy si uděláte čas na osobní projednání celé záležitosti?
Děkuji vám předem na stručné odpovědi.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Prosím pana ministra. Chtěl bych říci, že jako další je pan poslanec Kohlíček. Prosím, aby se připravil.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, vážení páni poslanci, paní poslankyně. Tento problém oněch domovů důchodců provozovaných charitami se konkrétně týká tří subjektů. Byl již předmětem vaší interpelace ze dne 14. října 1999 přednesené na 17. schůzi Poslanecké sněmovny.
***