(15.40 hodin)
(pokračuje Horáková)
Chce pouze na základě úspěšného absolvování přijímacího řízení dát možnost i dětem, které ukončí povinnou školní docházku ve zvláštních školách. Chceme tedy změnit pojetí, to znamená ať se nepřijímá podle nálepek, ale podle toho, zdali dítě má nebo nemá požadované schopnosti a předpoklady pro zvolený typ školy.
Mimo jiné bych ráda Poslaneckou sněmovnu informovala o tom, že 12. listopadu t. r. jsem obdržela petici na podporu této novely školského zákona, kde signatáři požadují místo dosavadních nálepek jediné kritérium, a to předpoklady pro zvolený typ školy. Mezi signatáře patří učitelé všech stupňů a typů škol, pedagogičtí asistenti, rodiče, pěstouni, studenti, sociální pracovníci, psychologové a další. Chtěla jsem vás seznámit s touto peticí zejména proto, aby se někteří z našich kolegů nedomnívali, že se jedná pouze o výmysl poslankyně Horákové a dalších, ale že se tato novela opírá o zkušenosti odborné veřejnosti.
Novela si tedy klade za cíl odstranit bariéry v rámci školského systému a dát tak všem absolventům povinné školní docházky možnost dalšího vzdělávání a následně možnost svobodné volby povolání. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní kolegyni Horákové. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a usnesení bylo rozdáno jako tisk 299/2.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru pan kolega Jaroslav Maňásek.
Poslanec Jaroslav Maňásek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, budu velice stručný, protože nebudu opakovat svoji zpravodajskou zprávu, kterou jsem přednesl v prvním čtení. Chtěl bych jenom připomenout, že v podrobné rozpravě vás všechny seznámím s usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Chtěl bych ještě všem připomenout, aby případné pozměňovací návrhy, které budou vycházet z pléna, se týkaly tisku 299/2. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji kolegovi Maňáskovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. Kolega Pejřil a kolegyně Svobodová. Nejprve vystoupí pan kolega Pejřil. Prosím, aby přistoupil k řečništi.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh poslanců Moniky Horákové a dalších na vydání novely školského zákona pokládám za dobrou změnu. Umožňuje absolventům zvláštních škol nastoupit na střední školu. Vzdělávací systém se tak stává prostupnější. Je to dobrý krok uvnitř naší společnosti a dobrý krok pro naši prezentaci směrem ven.
Minulý týden jsem byl na pracovní návštěvě v Anglii, kde jedna z projednávaných otázek byla rasová diskriminace a ochrana menšin. Jeden z argumentů, který jsem použil při diskusi kolem otázek ochrany menšin, konkrétně řešení problému vzdělávání romských dětí, byl právě návrh této novely školského zákona. Každý z nás by měl jakýkoliv krok či krůček směřující k potírání jakékoliv diskriminace přivítat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Hovořil kolega Pejřil. Nyní vystoupí paní kolegyně Svobodová. Další přihlášku do obecné rozpravy nemám. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Alena Svobodová: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, návrh, který tady nyní projednáváme, deklaruje možnost přijetí žáků zvláštních škol na střední školy bez základního vzdělání s odůvodněním, že tito žáci jsou za současného legislativního stavu diskriminováni, neboť tuto možnost nemají.
Chtěla bych říci hned v úvodu, že samozřejmě odmítám jakoukoliv diskriminaci, tím spíše diskriminaci dětí. Zároveň si nemyslím, že předkládaný návrh je výmyslem paní poslankyně Horákové. Přesto chci však zároveň připomenout, že situace v této otázce není tak černobílá, co se týká diskriminace a propustnosti, jak ji líčí předkladatelé v odůvodnění svého návrhu. Proto bych se chtěla o tom zmínit.
Současná legislativa možnost studia absolventů zvláštních škol na středních školách řeší podzákonnými normami. V současné době je řešena jednak možnost přestoupit ze zvláštních škol na základní školy, získat základní vzdělání a tím i možnost studovat na střední škole. Dalším řešením po ukončení povinné školní docházky na zvláštní škole je absolvování kurzu pro doplnění základního vzdělání a opět možnost pokračovat v dalším studiu. Existuje další možnost, a sice přestup z odborného učiliště, kam, jak víme, vedle praktické školy absolventi zvláštních škol mohou přejít přímo ze zvláštní školy, a tak se to i nejčastěji děje. Tedy možnost přestupu z tohoto odborného učiliště na střední odborné učiliště při dobrém prospěchu a doplnění učiva.
Takováto určitá prostupnost existuje, a co je důležité, na to bych právě chtěla upozornit, že je zde zachována návaznost učiva, to znamená návaznost základního vzdělání na obsah přijímacích zkoušek na střední školy, pokud se ovšem konají, a zároveň také na osnovy na středních školách. Tato praxe existuje. Navrhovaná úprava školského zákona umožňuje žákům zvláštních škol studovat na středních školách i bez základního vzdělání, avšak - a znovu na to chci upozornit - neřeší právě onu návaznost učiva, což je jeden ze základních pedagogických požadavků Komenského.
V návrhu se říká, že na střední školy se přijímají žáci, kteří při přijímacím řízení - a teď cituji - prokázali schopnosti, vědomosti a zájmy pro zvolený typ školy. Ovšem osnovy zvláštních škol jsou značně odlišné od osnov základních škol, mimo jiné se tam nevyučuje vůbec žádný cizí jazyk. Já se tedy ptám: kde si žáci zvláštních škol budou moci doplnit tyto vědomosti? Kde jim je dáme? Jak jim to umožníme? Budou mít možnost jít na střední školy, ale kde si tyto vědomosti dané rozdílem v osnovách doplní? Budou tedy moci prokázat takové schopnosti při přijímacích zkouškách, jak se říká v návrhu?
Studium na středních školách pro absolventy zvláštních škol tedy může být velkým problémem. Ještě se zeptám. Bude mít absolvent zvláštní školy, třeba s velmi dobrým prospěchem, ale menšími vědomostmi, které získal na základě osnov zvláštní školy, šanci prosadit se vedle absolventa základní školy, který bude mít stejně dobrý prospěch, ovšem s vědomostmi ze základní školy? Nechybí právě v tomto momentu ona rovnost šancí, což v důsledku toho může vyvolat u neúspěšných absolventů zvláštní školy zbytečné psychické zatížení a stres?
V diskusi ve školském výboru zaznělo, že případní zájemci ze zvláštních škol o studium na středních školách stejně půjdou především na střední odborná učiliště, a tam nejsou tak vysoké požadavky. To ale nejde paušalizovat. Návrh jim dává možnost studovat na jakékoliv střední škole, tedy i tam, kde jsou požadavky vyšší. Tento handicap podle mého názoru pro žáky zvláštní školy, vycházející z rozdílnosti osnov mezi oběma typy škol, tady zkrátka vznikne.
Tento zákon tedy řeší deklaratorně formální rovnost přístupu všech žáků na střední školy, ale to ostatní podle mého názoru nechává na samotných žácích, tedy to, kde si doplní tyto vědomosti. Myslím si, že to není dobré. To bychom měli nějak řešit. Domnívám se, že je třeba dále řešit systémově celou řadu dalších otázek, které souvisejí s daným problémem.
***