(12.40 hodin)
(pokračuje Payne)
Pozoruhodná novinka v našem hospodářském právním systému je to, že by smlouvu mezi dvěma právnickými subjekty, aniž by vznikla nová právnický osoba, že by na základě této smlouvy mohl vznikat nějaký nový majetek, že by na základě smlouvy mohla být vykonávána činnost. V návrhu zákona se říká, že majetek, který by byl získán výkonem činnosti na základě smlouvy mezi dvěma obcemi, že se stává spoluvlastnictvím všech účastníků smlouvy, to je takové bezpodílové vlastnictví jako v manželství. Problém je, že už Římané přišli na to, že takováto ustanovení zlikvidují ekonomiku, a socialismus po pěti desetiletích ukázal, že ta ekonomika opravdu selhala, že to jsou ekonomická pravidla, která nemohou fungovat, a že nám nezbývá, než vrátit se k tomu pojetí římského práva a právnické osoby, to znamená, že neexistuje žádný jiný subjekt ve státě než fyzická a právnická osoba. Nyní jsme schválili jisté výjimky, ale nevidím důvod, proč bychom měli další výjimky přidělávat, proč by měly existovat subjekty, které provádějí jakousi výdělečnou činnost, protože z ní by mělo být získáváno vlastnictví, a přitom by nebyly právnickou osobou. Nechápu tuto právnickou koncepci, nicméně v rámci socialistického způsobu myšlení je to docela představa, která byla možná. Když nějaký výbor strany komunistické se rozhodl nějakým způsobem jednat, tak se některé věci daly do činnosti a nemusel k tomu být ani právní základ. Nebylo nutné vypořádat se s vlastníkem. Nebylo nutné vyřešit všechny právní náležitosti. A my se vracíme do tohoto starého systému socialistického hospodaření.
Pozoruhodná a poslední poznámka je, že výnosy, pokud opět zase v některých případech mají být příjmem obce, tak že se stávají výrazným obohacením obecního rozpočtu - a obávám se, že to je nedobrá praxe. Přimlouval bych se za to, abychom všechny příjmy učinili příjmem státního rozpočtu, to znamená jisté kapitoly, kterou spravuje Ministerstvo financí, a obce nechť jsou financovány řádným způsobem, podle přesných pravidel, nejlépe zase bych doporučoval využít některé švýcarské zkušenosti, než abychom obohacovali příjem obcí z hlediska pokut. Myslím si, že to je ta nejnesprávnější metoda, která vede k ponižování občana, vymáhání pokut pro ně samotné, která nevede k nastolení svobodného demokratického právního prostředí.
S ohledem na to, že jsem tu vyjmenoval několik desítek docela závažných připomínek, navrhuji, abychom tento návrh zákona zamítli. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Pejřil, připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec František Pejřil: Vážená paní předsedající, vládo, kolegyně a kolegové, můj předřečník kolega Payne se vloupal do obecní prachárny a vystřílel téměř celý prach, takže já pouze stručně.
Současná legislativní úprava obecních zřízení s řadou změn, které přinesly zkušenosti, mi připadá lepší, než je vládní návrh zákona, který je nám předkládán. Současně platný zákon, který teď platí, byl totiž zpracován bez tlaku zleva i zprava, a tak míra samostatnosti obcí a úloha státu je v něm vyrovnaná. Toto podle mého názoru se nedá říci o vládním návrhu zákona o obcích, kdy prvky zásahu státu do samostatné působnosti obcí jsou velmi citelné. Podle mne také není zanedbatelné, že teprve nyní se zaběhávají některé postupy zákona z roku 1990 a - je to názor můj i názor kolegů z komunální sféry - bylo by hazardérstvím nyní do toho zasahovat.
Je pravda, že úprava, kterou prošel za poslední tři měsíce navrhovaný zákon o obcích, je velice pozitivní, přesto však podporuji návrh na zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, slovo má pan poslanec Tomáš Kvapil. Připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Sněmovní tisk 422, který nyní projednáváme, je návrh zákona o obcích. Je to první z řady zákonů, které musí být nebo měly by být přijaty k tomu, aby mohla být uskutečněna reforma veřejné správy. Souhlasím s tím, že kolem těchto zákonů - a je jich více než deset - byla dlouhá diskuse. Musím souhlasit s tím, že i široká.
Výbor pro veřejnou správu se zabýval bezprostředně před závěrečným jednáním všemi těmito zákony a dal také k tomu - řekl bych - docela zásadní připomínky. A v tomto směru musím říci, že jsem jednáním vlády zklamán, protože na tyto připomínky v návrhu, který máme předložen, nebylo vůbec reagováno. Domnívám se, že tímto způsobem vláda skutečně přímo ohrozila reformu veřejné správy, ale nicméně jsem přesvědčen, že je v moci Poslanecké sněmovny, aby se pokusila ve druhém čtení všechny tyto návrhy zákonů - a samozřejmě zákon o obcích je jedním z nich - aby se pokusila ve druhém čtení tyto návrhy vylepšit tak, aby byly schvalitelné a mohly být funkční. Proto bych se chtěl také na pana ministra vnitra obrátit, aby byl v tomto smyslu poslancům nápomocen. Bude to jistě věc velmi obtížná, proto také navrhuji, aby byla prodloužena lhůta na projednání o 20 dnů.
Nyní k některým připomínkám, na které bohužel předložený návrh nereagoval a které se domnívám, že jsou zásadními. Určitě není vhodné, aby se zaváděly zcela nové pojmy proti dnešnímu zákonu o obcích. Je to matoucí a navíc zcela zbytečné. V návrhu zákona také není vhodně vybilancována rovnováha a kompetence mezi radou obce a zastupitelstvem. Nově se navrhuje, aby současné dnešní komise rady byly nahrazeny výbory zastupitelstva. Pojetí, které máme před sebou, dá se říci, že degraduje radu obcí na jeden z takovýchto výborů. Říkám dopředu, že to je zcela nepřijatelné.
V tomto zákoně také není dostatečně reagováno na výhrady výboru pro veřejnou správu k postavení starosty. Jsou to jistě připomínky závažné, ale na závěr si nechávám tu největší. V tomto zákoně se velmi silně zdůrazňuje dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obcí. Nikdo snad nepochybuje o tom, že stát má dohlížet nad zákonností rozhodnutí orgánu obce, ale není možné, aby jakýkoliv státní orgán rušil usnesení samosprávných orgánů obce proto, že má za to, že toto rozhodnutí je proti veřejnému zájmu; a navíc - jestliže už dojde k pozastavení nějakého rozhodnutí v samostatné působnosti a nebyla-li zjednána náprava, nemůže být obec tím, kdo se obrací k soudu, nezávislému orgánu o to, aby bylo rozhodnuto, na čí straně je pravda. Toto musí samozřejmě udělat orgán dozoru. Uvádím to jako příklad jakýchsi zbytečných a silných zásahů do samosprávné působnosti obcí.
Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych na vás apelovat, abyste nepodpořili návrh na zamítnutí tohoto zákona nebo na vrácení předkladateli k přepracování. Myslím, že reforma veřejné správy a volby do krajských zastupitelstev v příštím roce jsou tak významné, že je nutné tento pokus ve sněmovně učinit tak, jak jsem se zmínil. Děkuji za pozornost.
***