(11.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se někdo dále do podrobné rozpravy? Pan poslanec Kořistka.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, přednesl bych zde již avizovaný pozměňovací návrh, který jsem navrhl v hospodářském výboru, a hospodářský výbor ho přijal. Bohužel z technických důvodů se nedostal do usnesení hospodářského výboru. Jedná se o zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, a to § 9 odst. 1. Větu "Denaturace musí být provedena za přítomnosti pověřeného zaměstnance finančního úřadu, pokud finanční úřad nerozhodne jinak." změnit na větu "Pověřený zaměstnanec finančního úřadu musí být vždy přítomen denaturaci.".
Zdůvodním velice stručně. Měla by být vypuštěna možnost neprovádění dohledu dle úvahy finančního úřadu. Vycházím z praxe i ze zkušeností finančních úřadů a tyto zkušenosti zde mám i písemně. Sděloval jsem to i v hospodářském výboru. Pokud je záměrem předložené novely o spotřebních daních mj. i zamezení daňových úniků, myslím, že by měla být nastolena praxe běžná v Evropské unii, např. v Německu, kde při denaturaci lihu musí být vždy přítomen pracovník finančního úřadu. Jelikož při obecné denaturaci kvasného jemného rafinovaného lihu není přítomnost pracovníků finančních úřadů dle zákona povinná, může z tohoto důvodu docházet k tzv. zastřenému stavu, kdy je vykázána denaturace pouze fiktivní a líh není znehodnocen. Daňový subjekt pak deklaruje vyskladnění denaturovaného lihu, který nepodléhá spotřební dani. Ve skutečnosti je této daně zbavený jemný líh prodáván dále černým stáčírnám, kde je z něho vyrobena lihovina, která je určena k dalšímu nezákonnému prodeji.
Jsem přesvědčen, že tento pozměňovací návrh sněmovna schválí velkou většinou, protože nám poslancům jde stejně jako Ministerstvu financí o to, aby možnost daňových úniků byla zamezena v maximální míře. Chci ještě říci jednu technickou věc na závěr. Při projednávání v hospodářském výboru pracovníci Ministerstva financí měli námitku, že jejich zamítavé stanovisko je z důvodu, že při malé denaturaci např. v nemocnici by musel být přítomen pracovník finančního úřadu. Vyzval jsem je na jednání hospodářského výboru - a hospodářský výbor a jeho členové to slyšeli a vzali na vědomí - abychom upravili tuto možnost v tomto pozměňovacím návrhu. Očekával jsem aktivní přístup Ministerstva financí, že za mnou někdo přijde a přinese tento technický návrh, technické doplnění mého pozměňovacího návrhu. Bohužel do dnešního dne se tak nestalo. Proto podávám svůj návrh v původním znění, tak jak jej schválil hospodářský výbor. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Pokud nejsou další přihlášky do rozpravy, rozhodneme o procedurálním návrhu pana poslance Palase, a sice přerušit projednávání tohoto bodu před uzavřením rozpravy a to do středy ráno příští týden. Všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
O návrhu na přerušení rozhodneme v hlasování pořadové číslo 48, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh na přerušení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 48 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 150 vyslovilo 133 a 11 bylo proti. Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno.
Dalším bodem je
14.
Návrh poslanců Vlasty Parkanové, Miloslava Výborného a dalších na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví,
o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce
a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 233/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 233/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedla poslankyně Vlasta Parkanová.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předložený návrh se týká změny zákona o některých opatřeních v soudnictví. Týká se změny v oblasti výkonu státní správy Nejvyššího soudu vykonávané vlastními orgány.
Současná úprava nečiní podstatný rozdíl mezi Nejvyšším soudem a ostatními soudy soudní soustavy a všechny jsou podřízeny správě Ministerstva spravedlnosti. Zatímco ústava označuje Nejvyšší soud jako vrchol soudní soustavy, zákonem je jeho správa svěřena Ministerstvu spravedlnosti. Správu vrcholného soudního orgánu tak vykonává orgán exekutivy, který své pravomoci na předsedu Nejvyššího soudu pouze přenáší.
Ústava definuje Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán v oblasti výkonu ústavou předpokládaných pravomocí a staví ho tak ve funkční oblasti na stejnou rovinu s Ústavním soudem, jak vyplývá z článku 92 ústavy. Z tohoto důvodu by se nemělo lišit ani jejich postavení v oblasti výkonu státní správy.
Z těchto důvodů je předkládán návrh, kterým by mělo dojít k vynětí Nejvyššího soudu ze správy Ministerstva spravedlnosti a správa tohoto soudu by měla být svěřena přímo jeho předsedovi, tak jak je tomu u ostatních vrcholných nezávislých orgánů, jako je např. Ústavní soud a Nejvyšší kontrolní úřad. Navrhovaná změna nepřinese žádné finanční náklady, neboť Nejvyšší soud je schopen svou správu zajistit se současným stavem pracovníků. Navrhovaná úprava je též v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem ČR a neodporuje ani úmluvám, jimiž je Česká republika vázána.
Ministerstvo spravedlnosti v současné době připravuje obsáhlý legislativní projekt reformy soudnictví. Tento projekt obsahuje řadu zásadních organizačních a procesních změn. Tato koncepce reformy ovšem nevylučuje, aby k její realizaci docházelo postupně. Zdá se mi, že z hlediska úspěšnosti celého projektu se může jevit dokonce jako žádoucí a účelné, aby jako první byly uskutečněny změny, které nejsou konfliktní a které jsou legislativně méně náročné. S tímto záměrem je tento návrh předkládán.
Vláda ČR zaujala k předloženému návrhu negativní stanovisko. Ve svém stanovisku mj. poukazuje na to, že předložený návrh je pouhým zlomkem problematiky, která je součástí komplexní reformy soudnictví, apeluje na to, že tyto změny by měly být realizovány v celém kontextu soudní reformy. V mezičase od přijetí vládního stanoviska došlo k jednání se zúčastněnými subjekty, kterých se navrhovaná úprava týká. Musím říci, že v tuto chvíli je možné oznámit připravenost ministra spravedlnosti vyjádřit podporu předloze a přistoupit na takovou úpravu těchto postupných změn.
Samozřejmě vnímám, že tento návrh by se v žádném případě neměl stát prestižní záležitostí nebo jakýmsi ideologickým sporem, protože nic takového v návrhu přítomno není. Záleželo by na tom, aby s návrhem souhlasily všechny dotčené subjekty. V tuto chvíli mohu říci, že s návrhem se snad ztotožňuje, snad i zcela ztotožňuje jak Nejvyšší soud, tak Ministerstvo spravedlnosti. Nemohu ale nevnímat, že jsou tady i další velmi významné subjekty a to jak poslanci, tak senátoři, tak vláda jako celek, místopředseda vlády pro legislativu.
***