(9.50 hodin)

(pokračuje Exner)

Člen politické strany nebo politického hnutí podle mého názoru má právo - a to lépe než jiným způsobem - vyjádřit svůj zájem na činnosti strany svým příspěvkem. Samozřejmě by asi bylo nesmyslné, aby strany stanovily příspěvek takový, který by nebylo možné uhradit kvůli jeho velké výši, protože tím by si likvidovaly svoji vlastní členskou základnu.

Za druhé navrhuji zařadit nový bod, pravděpodobně by byl před současným bodem 2 z hlediska systematiky, a to bod, který by zněl: V § 17 odst. 3 vložit nové písm. j), které zní "j) příjmy ze služeb bezprostředně spojených s vlastní politickou činností strany nebo hnutí". Dosavadní písm. j) označit jako k).

Jde o to, že v současné době není možné, aby politická strana např. poskytovala služby asistentům poslanců a senátorů, ačkoliv jde o činnost, která je vysloveně spojena s činností politické strany. Poskytovat je na druhé straně mohou např. advokátní kanceláře nebo různé poradenské firmy. Nejde tady o žádný přesun peněz. Jde jen o zprůhlednění toho, aby politické strany v rámci své vlastní činnosti mohly svým představitelům v politickém systému poskytovat služby, které často mohou poskytovat lépe než všechny ostatní fyzické nebo právnické osoby.

Za třetí navrhuji zařadit nový bod, který rovněž by byl zařazen před současným bodem 2 následujícího znění: V § 17 vložit nový odstavec 5, který zní: "(5) Dar může poskytnout jen fyzická osoba, která je občanem České republiky." Dosavadní odstavce 5 a 6 přečíslovat. Součástí tohoto návrhu je také návrh, aby v tisku 217 navržený nový § 19 byl vypuštěn.

Zdůvodnění. Zatímco dary fyzických osob veskrze pocházejí z jejich majetku a z příjmů, které již prošly zdaněním, a je svobodnou vůlí fyzické osoby, zda poskytne či neposkytne dar, dělá to vždy jenom za sebe, v případě právnických osob jde o situaci, kdy právnická osoba většinou nereprezentuje jednu fyzickou osobu a o daru rozhoduje úzké vedení, často na úkor nebo jménem širšího kolektivu osob. Navíc podporování politických stran právnickými osobami je velmi nebezpečné z hlediska lobbingu a podobné ustanovení o zákazu přispívání politickým stranám je v právních systémech celé řady zemí.

Analogicky navrhuji, aby poskytování darů bylo omezeno jen na občany České republiky, a to z toho důvodu, že poskytování darů ať už fyzickými, tak právnickými osobami ze zahraničí, nebo osobami, které nejsou občany České republiky, pokládám za nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí a ovlivňování politického systému zvenku způsobem, který není vhodný.

Návrh na vrácení jsem zřejmě přednesl špatně. Jde o návrh na vrácení výboru k novému projednání. Pokud jsem řekl "na vrácení do druhého čtení", tak jsem se zmýlil.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Dále se ujme slova pan kolega Vladimír Doležal a připraví se pan kolega Václav Brousek.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl několik pozměňovacích návrhů. Nebudu je zdůvodňovat. Myslím se, že zdůvodnění je velmi jednoduché a každý si je udělá sám.

1. Navrhuji vypustit z návrhu v článku I. bod 1.

2. V článku I. v bodě 2 předloženého návrhu

a) v § 17a bod 2 slovo "obvyklou" nahradit slovy "soudním odhadem",

b) v § 17a bod 3 vypustit,

c) § 17b vypustit,

d) § 17c vypustit,

e) § 17d změnit na § 17b a text změnit takto: Podpisy dárce a obdarovaného na darovací smlouvě musí být úředně ověřeny.

3. V článku I. bod 3 předloženého návrhu vypustit.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji kolegovi Doležalovi. Hovořit bude pan kolega Václav Brousek a jako poslední písemně přihlášený se připraví pan kolega Jan Zahradil.

 

Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi předložit tři pozměňovací návrhy.

V § 6 odst. 2 bod 5 vypustit konec věty za středníkem. Zdůvodnění - není možno omezovat člena v placení příspěvků, to znamená v nakládání se svými vlastními prostředky.

§ 17 B navrhuji v tomto znění:

1. Dar peněžním plněním lze poskytnout pouze písemnou smlouvou mezi dárcem a politickou stranou.

2. Náležitosti smlouvy stanoví Ministerstvo financí předpisem. Zároveň se ruší § 17 C a § 17 D. Zdůvodnění - tvorba poukázek České národní banky je byrokratická a také drahá, navržený způsob splní stejný účel a je nepoměrně levnější.

3. § 19 body F a G vypustit. V případě, že vypuštění neprojde, tak v bodech F a G doplnit: "Pokud není zřízena (G zřízeno) za účelem podpory politických stran a hnutí. V takovém případě se na ni (G na ně) vztahují pravidla dle § 17 A a 17 B tohoto zákona."

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořil pan kolega Brousek. Nyní bude hovořit pan kolega Zahradil, po něm pan kolega Benda.

 

Poslanec Jan Zahradil: Pane předsedající, dámy a pánové, jak jsem avizoval, dovolím si také podat jeden pozměňovací návrh. Zaznělo tady od pana poslance Svobody a tuším i od jeho kolegy pana poslance Janečka, že návrh je motivován snahou dosáhnout čistoty ve stranických financích na základě některých minulých zkušeností. S tím vřele souhlasím, nicméně se domnívám, že pokud jde o minulé zkušenosti, tak některé strany se pokusily své problémy z těchto minulých zkušeností vyplývající alespoň částečně a alespoň nějakým způsobem řešit, jiné ani nenaznačily, že by tak učinit chtěly.

Proto si dovoluji podat pozměňovací návrh. Byl by to pravděpodobně § 21 C, který by měl toto znění: "Strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR, které tak doposud neučinily, jsou povinny

1. na vlastní náklady podrobit své finanční hospodaření nezávislému hloubkovému prošetření, tzv. forenznímu auditu,

2. toto šetření provést se zpětnou platností minimálně do roku 1994,

3. zveřejnit výsledky tohoto šetření nejpozději do konce roku 2000."

Zdůvodnění. Proč by to měly být pouze strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR? Myslím si, že je to jasné, protože pouze strany zastoupené v obou komorách českého Parlamentu jsou stranami, které se podílejí na základě výsledků voleb na výkonu státní moci, a proto je zcela oprávněný požadavek, aby veřejnost znala pořádek v jejich stranickém hospodaření.

Za druhé - proč by to měl být zrovna forenzní audit? To je v podstatě asi jediná metoda, kterou se dá do detailu zjistit, jakými způsoby a jakými cestami se ubíraly toky stranických financí. Není to jistě metoda dokonalá, není to metoda, která je schopná stoprocentně odhalit veškeré taje některých stranických financí, ale myslím, že lepší metodu zatím nemáme a myslím si, že už bylo na jednom konkrétním případě prokázáno, že je to metoda velmi použitelná.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP