(17.40 hodin)
(pokračuje Grulich)
V případě, že se nám podařilo informace získat a jsou relevantní s našimi údaji, zapracovali jsme je přímo do textu. Týká se to například trendu vývoje kriminality v SRN a počtu zjištěných trestných činů vraždy v Německu.
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí vypracovalo koncepci vízové politiky. V hlavních aspektech koncepce reaguje právě na bezpečnostní rizika stanovená ve zprávě o bezpečnostní situaci. Zpráva byla předložena Poslanecké sněmovně 17. června 1999. Následně po této koncepci byl splněn úkol vlády, kdy Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra předložilo vládě harmonogram předkládání návrhů na zavedení vízové politiky s jednotlivými vyjmenovanými státy tak, jak je od nás požaduje EU.
Dovolte mi, dámy a pánové, abych závěrem velmi stručně aktualizoval předložený text několika údaji o vývoji kriminality od počátku letošního roku až do konce května. Ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 počet zjištěných trestných činů z celkové kriminality stagnuje, objasněnost dosáhla téměř 45 %. Potvrdil se trend z roku 1998 - pokles počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním o více než 7 % - a výrazně vzrostl počet hospodářských trestných činů o více než 23 %, nejvýrazněji u trestného činu neodvedení daně pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Pokles byl evidován u trestných činů vraždy, úmyslného ublížení na zdraví i u krádeží prostých, a to u krádeží aut i věcí z aut, jejichž počet kulminoval v roce 1998.
Vzhledem k délce sledovaného období nelze toto snížení podle zjištěných trestných činů jednoznačně hodnotit a přeceňovat. Signalizuje určitý pohyb. Jeho stabilitu však prokáže, příp. neprokáže až delší časové období. Alarmující je skutečnost, že děti ve srovnání s mladistvými spáchaly více trestných činů násilné kriminality, více trestných činů úmyslného ublížení na zdraví, přitom počet vražd je shodný a mírně převýšil i počet trestných činů mravnostní kriminality.
Vláda si je vědoma, že opatření musí směřovat proti ohrožení každodenní kriminalitou ve všech jejích aspektech. Proto věřím, že se mnou, dámy a pánové, budete souhlasit, že problematika vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku je závažným faktorem souvisejícím s důvěrou ve státní instituce a že omezování kriminality je možné dosáhnout nejen úsilím všech politických sil, ale i celé společnosti. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Zprávu projednal výbor pro obranu a bezpečnost, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 254/1. Tuto zprávu by měl uvést zpravodaj výboru poslanec Jan Klas, kterého v tuto chvíli ovšem v Poslanecké sněmovně nevidím, a prosím zřejmě tedy předsedu výboru pro obranu a bezpečnost, aby pana poslance, pana zpravodaje zastoupil.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro obranu a bezpečnost projednal 15. září 1999 bezpečnostní zprávu za rok 1998. Ve svém usnesení výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vzala tuto zprávu na vědomí s tím, že vláda respektovala i předchozí usnesení Poslanecké sněmovny a doplnila tuto zprávu o bezpečnostní situaci za rok 1998 na rozdíl od těch zpráv o bezpečnostní situaci za léta 1997 i o některé další údaje v souladu s příslušnými usneseními Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které v tuto chvíli mám dvě písemné přihlášky, pana poslance Václava Franka a pana poslance Josefa Houzáka. Prvnímu jmenovanému uděluji slovo.
Poslanec Václav Frank: Děkuji, pane místopředsedo. Členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte ke zprávě vlády ČR o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1998 několik poznámek.
Předně musím konstatovat, že zpráva vlády doznala ve srovnání s předcházejícími zprávami podstatné zlepšení. Dokonce sama upozorňuje i na některá svá úskalí. Nicméně si myslím, že kriminalita ve svém celku i v jednotlivých oblastech trestné činnosti nadále hrozivě stoupá. Potvrzují to nejenom čísla celková, ale i ta, která hodnotí např. situaci v hlavním městě Praze, nepříznivě se vyvíjí i index vězněných osob na 100 tisíc obyvatel, když je porovnáván s jinými zeměmi. To samozřejmě, a pan ministr to naznačil, nejsou lichotivá zjištění a přidávají se k nim některé další poznatky.
Zpráva vlády však vyjímá velmi krátké zmínky. Neuvádí vztah mezi zjištěnou kriminalitou a mezi kriminalitou latentní, který podle odborných dohadů u některých kategorií trestné činnosti činí troj- až čtyřnásobek zjištěné kriminality. Ani ve svém členění či textu se zpráva nesnaží odhalit skutečné příčiny tak devastující situace.
V krátkém odkazu poukazuje na diskuse, které se zabývají vztahem kriminality a nezaměstnanosti. Jako ilustrační příklad je uváděn opět příklad Prahy, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti a nejvyšší podíl kriminality. Osobně jsem trošku jiného názoru. Ony totiž poznatky a zkušenosti ukazují, že míra nezaměstnanosti sama o sobě až tak moc neovlivňuje růst trestné činnosti. Jsem přesvědčen, že je to obecné ekonomicko-sociální prostředí a podmínky, z nichž nezaměstnanost i kriminalita pramení. Zpráva totiž vůbec nezvažuje mobilitu pachatelů, a přitom dobře víme, že její soustřeďování je právě v místech, která neumožňují nebo znesnadňují rychlou a účinnou práci orgánů činných v trestních řízeních, zejména však Policie ČR. Takové místo totiž ideálně představuje Praha se svou specifickou situací velkoměstské aglomerace.
Zcela jednoznačně odmítáme i argument, že růst kriminality je daní za svobodu a demokracii. Svoboda občanů však není a nemůže být dána větším počtem spáchaných trestných činů, ani rostoucí agresivitou pachatelů násilných trestných činů, ani hrozivě zvýšenou trestnou činností mládeže nebo dokonce dětí.
Po provedené analýze považujeme za druhou rozhodující příčinu růstu kriminality v ČR stávající stav personální vybavenosti Policie ČR. Zpráva popisuje současnou situaci v trestné činnosti příslušníků Policie ČR, Armády ČR, zaměstnanců Celní správy i příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby ČR. Ale právě zde sama uvádí, že vzhledem ke značné latenci trestné činnosti policistů to tudíž neznamená skutečný stav jejich kriminality. Ona totiž kritika příslušníků Policie ČR je nejvyšší u věkové kategorie do 29 let a dále je pak dána věkem od 30 do 39 roků.
***