(18.40 hodin)
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Podstatou tohoto zákona je uvolnění prostředků pro náhradu objektů, které spadly do restituce, byly vráceny původním majitelům, na ně bylo uvaleno věcné břemeno v trvání deseti let a toto věcné břemeno vyprší v roce 2001. Zákonodárci předpokládali, že v průběhu tohoto období budou veškeré objekty nahrazeny, a je dobré připomenout, že se tak ze značné části stalo. Ale přesto existuje ještě 78 objektů, domovů důchodců, ústavů sociální péče, na které jsou již připravena jistá územní rozhodnutí - obvykle jsou připraveny alespoň dílčí projektové podklady - a těchto 78 objektů musí být ještě nahrazeno.
Jednání s novými majiteli - a já se nedivím, že takový je jejich postoj - vedlo k tomu, že naprostá většina z nich trvá na tom, že objekt je jejich a že je třeba uvolnit restituční břemeno a že je třeba tyto objekty vyklidit a dát je majiteli k plné dispozici.
Vzhledem k tomu, že obyvatelé těchto ústavů mají trvalé bydliště v ústavech, je prakticky nemožné ústav bez dalšího zrušit, aniž je vytvořena odpovídající náhrada.
V průběhu minulých deseti let se ukázal paradoxní jev, který je velmi často spojen se zásadními činy, totiž to, že převedení objektů do restitucí vedlo k tomu, že byly nahrazovány objekty, které jsou obecně modernější, lépe urbanisticky začleněné, s daleko kvalitnějšími a lidštějšími režimy. Je paradoxní, že řada okresních úřadů, která vyjednala s novými majiteli setrvání ústavů sociální péče v těchto objektech, si v současné době není jista, zda toto rozhodnutí bylo optimální.
Dámy a pánové, prostředky, které jsou potřebné, mají rozsah přibližně 4 mld. Kč. Týkají se 78 objektů, které jsou umístěny po celé České republice a které jsou připraveny k tomu, aby byly nahrazeny. Tato částka je velká, ale myslím, že ve svém obsahu reaguje na dvě podstatné hodnoty. První z těchto hodnot je, že uvolňuje dispozici nad majetkem, na který bylo uvaleno věcné břemeno po velmi dlouhou dobu deseti let. Myslím, že to je správné. Z mého hlediska je důležitější aspekt druhý, že bude poskytnuta přijatelná a rozumná budoucnost lidem, kteří v těchto objektech doposud žijí. Je jich přibližně 6 tisíc a jejich osud je nepochybně osudem, který je hoden pozornosti.
Dámy a pánové, jakkoliv se jedná o částku významnou, myslím, že o jejím účelu není pochyb, a mohu zodpovědně prohlásit, že uvolněním tohoto zákona zvládneme velmi citlivou kapitolu restitucí v obou jejích aspektech.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí panu Špidlovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan kolega Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu k tisku 320, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 500/90 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Chtěl bych pouze zrekapitulovat a potvrdit to, co tady řekl již pan ministr, že novela zákona má umožnit dofinancování náhrad úbytku kapacit ústavů sociální péče v důsledku uplynutí lhůty zřízených věcných břemen na restituovaných objektech ústavů sociální péče.
Náklady spojené s pořízením náhradních kapacit jsou vyčísleny na celkem 3,665 mld. Kč, přičemž v roce 1999 by mělo být proinvestováno 607 mil. Kč, v roce 2000 zhruba 2,388 mld. Kč a v roce 2001 696 mil. Kč, celkem po zaokrouhlení na rezervy by tedy mělo být do konce roku 2001 proinvestováno až 4 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že rozpočet nemá tyto potřebné zdroje k dispozici, a vzhledem k akutní potřebě náhradní kapacity uvést do provozu do konce roku 2001 vláda navrhuje zmíněné 4 mld. Kč získat převodem z účtu malé privatizace, který eviduje a spravuje Fond národního majetku ČR. Tyto zdroje by byly převedeny na zvláštní účet státních finančních aktiv.
Ve svém stanovisku bych chtěl v prvé řadě uvést, že k podstatě návrhu, to je profinancování náhrad restituovaných kapacit sociálních zařízení z účtu malé privatizace, nic nemám, neboť podle mne jde o náhrady škod způsobených minulým režimem, a to je v souladu s posláním Fondu národního majetku a účelem vynakládání zdrojů z Fondu národního majetku. Co v důvodové zprávě postrádám, je popis situace tzv. účtu malé privatizace, to je, jaké zdroje na tomto účtu jsou v tomto momentě deponovány a jaký bude zůstatek na tomto účtu po navrhované vládní operaci.
Otevřenou otázkou, ale až pro druhé čtení, zůstává posouzení navrhované výše zdrojů na náhradu sociálních objektů, to je zmíněných 4 mld. Kč, a to ve srovnání s rozpočtovanými náklady, to je 3,665 mld. Kč, to je posouzení, zda je hospodárný předpoklad, že rezervované zdroje mohou být až o 335 mil. Kč, to je o 9,1 %, vyšší než původně rozpočtované náklady, a to v situaci, kdy ceny stavebních prací v roce 1999 rostou meziročně kolem 5,5 % s předpokladem klesající dynamiky nárůstu cen stavebních prací.
Další otázkou pro výbory je podle mne metodika tabulkové přílohy, kde jsou jednotlivé investiční akce rozepsány. Mám na mysli přesnější definice pojmu "nová stavba", pojmu "rekonstrukce" a pojmu "výkup".
Dále bych chtěl říci, že po důkladném prostudování zmíněné tabulkové přílohy se také naskýtá otázka, zda jde opravdu o čistou náhradu, to je reprodukci sociálních kapacit pod restitucemi, či zároveň o rozšíření a modernizaci sociálních zařízení. Pokud by se jednalo i o rozšíření kapacit stávající sítě, potom by ta část investic, která je plánována na modernizaci a zvýšení kapacity sociálních zařízení, měla být financována pouze z příjmů státního rozpočtu, nikoliv ze zdrojů Fondu národního majetku.
To jsou ale otázky, které lze vyjasnit ve výborech či ve druhém čtení. Proto navrhuji, aby sněmovna propustila vládní návrh zákona obsažený v tisku 320 do druhého čtení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Hovořil kolega Kocourek. Otevírám obecnou rozpravu, do níž mám dvě přihlášky. Nejprve pan kolega Krása, poté pan kolega Šustr.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolím si říci několik slov k návrhu zákona č. 500/90 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Asi většina poslankyň a poslanců považuje předložený vládní návrh zákona za víceméně technickou normu nebo návrh, který musíme tak jako tak schválit, o kterém nelze příliš diskutovat. Musím říci, že mám odlišný názor, a dovolím si vás, dámy a pánové, trochu zdržet a přesvědčit vás o tom, že navržený zákon dále předurčuje způsob poskytování sociálních služeb do budoucnosti.
V roce 1991 byly v rámci restitucí vráceny objekty, do nichž komunistický režim odsunul staré a hendikepované, ačkoliv byly pro sociální služby nevhodné, ale na druhé straně byly na odlehlých místech, což bylo výhodné pro tehdejší režim, protože staří a nemocní se k socialismu příliš nehodili.
***