(16.40 hodin)
(pokračuje Beneš)
Opravdu chceme, aby např. člen správní rady či rektor univerzity zřízené nebo založené krajem nemohl být v krajském zastupitelstvu? Jak bude řešena stávající Ústřední volební komise? Opravdu naplníme toleranci k národnostním menšinám distribucí cizojazyčných hlasovacích lístků, abychom se možná dověděli, jak jejich příslušníci hlasovali? Opravdu bychom v hlavním městě Praze, které má dnes 55 zastupitelů, měli zvyšovat počet zastupitelů na 60?
Jsem přesvědčen, že na věci, které jsem zmiňoval, lze nalézt když ne obecnou, tak aspoň většinovou shodu. O tom koneckonců bude jednání ať už ve výborech, anebo při druhém čtení tohoto návrhu zákona. Chtěl bych pouze poprosit své kolegyně a kolegy o jednu věc. Sněmovna bude na prosincové schůzi v prvním čtení - aspoň doufám a vše nasvědčuje, že tomu tak bude - projednávat jakýsi balíček zákonů s návrhem reformy veřejné správy. Považuji za vhodné, abychom o volbách mluvili, až budeme vědět více o obsahu a kompetencích. Proto si v obecné rozpravě dovolím předložit návrh na prodloužení projednávání o 20 dnů. To prodloužení projednávání o 20 dnů by znamenalo, že druhá čtení zákonů o volbách a o reformě veřejné správy budou probíhat současně, a ta má prosba by vlastně byla vyslyšena.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji, hovořil předseda výboru a zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Miroslav Beneš. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemnou přihlášku, ale první se z místa přihlásil pan kolega Fischer, po něm vidím pana kolegu Jičínského.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh zákona je součástí souboru nových zákonů potřebných k ustavení krajů. Přijetí každého dílčího zákona stejně jako celého jejich komplexu je nutnou podmínkou k ustavení krajských samospráv a k uskutečnění celé reformy veřejné správy.
Jak už zde poznamenal pan ministr i pan zpravodaj, ve srovnání s platným volebním zákonem do parlamentu a zastupitelstev obcí má tento návrh řadu odlišných ustanovení, a to z mého hlediska jak pozitivních, tak i negativních. Kladně hodnotím např. to, že zákon výslovně uplatňuje zásadu poměrného zastoupení a nic nepraví o dělení krajů na menší volební obvody, ve kterých by byla volena pouze část zastupitelů. Nový je výčet většího počtu funkcí ve státní správě, zaměstnání v úřadech či statutárních orgánech majících vazbu na příslušný kraj, které jsou neslučitelné s funkcí člena zastupitelstva kraje.
Pro politické strany a hnutí je jistě výhodné, že podle § 20 návrhu mohou podávat kandidátní listiny pouze ony nebo jejich koalice, ale je vyloučena možnost registrace nezávislých kandidátů nebo jejich seskupení, kteří měli největší úspěšnost v komunálních volbách. Jiná je otázka, nakolik je taková praxe demokratická. Nižší volební klauzule, a to 3 %, ve srovnání s parlamentními volbami umožňuje přístup do zastupitelstev i slabším stranám a hnutím, avšak je stejná i pro koalice. Demokratické by myslím bylo úplné zrušení této klauzule.
Ovšem návrh má i řadu nedostatků, podle mě některé velmi významné. O tom tady mluvil už pan zpravodaj. Připojuji se k jeho otázkám, nepovažuji za nutné všechno opakovat. Chtěl bych zdůraznit pouze jeden zcela zásadní problém, a to změnu proti dosavadní praxi, kterou v návrhu představuje hlava II - Volební orgány, a to § 6 až 19. Změna vychází z toho, že podle § 19 návrhu je činnost volebních orgánů výkonem státní správy. Celé volby tak mají v podstatě probíhat v režii státních orgánů, přesněji řečeno v režii státních úředníků. Ze současné struktury byly ponechány pouze okrskové volební komise, ovšem ty jsou podřízeny příslušnému státnímu úředníkovi, jak jinak ani nemůže být, když obvodní nebo okresní volební komise nemají existovat.
Za zvlášť závažné považuji zrušení Ústřední volební komise a její nahrazení Státní volební komisí. Státní volební komise má být vytvořena podle § 7 vládou na návrh ministra vnitra a ten má být rovněž předsedou této komise. Návrhy pak mají podávat ministři taxativně vyjmenovaných ministerstev a předseda Českého statistického úřadu, a co je zvláště zarážející, také vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Tento postup je vysvětlen v důvodové zprávě tak, že až dosud volby vlastně řídily laické orgány, které jen obtížně zvládaly aplikaci volebních zákonů. Takže to, co se osvědčilo při všech uplynulých volbách, se tu v podstatě odmítá a volby mají provádět pouze posvěcení úředníci na vyšších stupních, než je okrskový.
To je asi to nejdůležitější, co jsem chtěl říci. Nebudu opakovat to, co už zde bylo řečeno, jen bych ještě poznamenal jako příklad takových drobnějších nedostatků to, že v návrhu je několik odvolání na dosud neexistující zákony, které jsou pochopitelně uváděny bez čísel, pouze s jmenovatelem 2000, což udává rok, kdy mají být parlamentu tyto zákony zatím bez jména a bez obsahu předloženy. Myslím, že by bylo také dobré přitom postupovat nějak logicky, že volební zákony by měly být v podstatě až tím posledním, co v reformě veřejné správy budeme schvalovat, že nejprve bychom se měli zabývat kompetencemi, financováním krajských orgánů a postupně přecházet k tomu, co je jednodušší nebo co na to navazuje, to znamená, že volební zákony by byly někde na konci. U mě někdy vzniká dojem, že když třeba projednáváme zkrácení, jak se tím asi budeme za chvíli zabývat, funkčního období pražského zastupitelstva, tak to je novela, která spočívá v jedné větě. Bylo jednoduché předložit takový zákon, tak šel napřed, ale některé důležitější zákony, které se k tomu vztahují, dosud předloženy nebyly.
Dovolte mi proto, abych navrhl zamítnutí této vládní předlohy a v případě, že by tento návrh neprošel, vrácení předkladatelům k dopracování. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořil pan kolega Stanislav Fischer. Děkuji. Nyní bude hovořit pan kolega Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, tento návrh volebního zákona zavádí určité novoty a bude třeba, jak už o tom hovořil zpravodaj, skutečně posoudit, jestli doba dozrála k tomu, abychom jisté změny nebo určité tradice, které tu byly ve volebním zákoně a které se uplatňovaly od prvních voleb v roce 1990, změnili nebo ne. Osobně si myslím, že např. změna konání voleb v tom smyslu, aby se volby konaly jeden den, je na místě a že by to bylo ku prospěchu věci. Stejně tak si myslím, že lze zavést volební komise nad úrovní okrskové komise jako komise v podstatě administrativní, protože jejich úkolem není nějaká politická činnost v rámci voleb. Jejich úkolem je zabezpečit průběh voleb a řádné spočítání hlasů. Ale o tom se nepochybně povede diskuse a rozhodnutí bude politické v tom smyslu, že rozhodne to, co si přeje většina, což v této věci považuji za normální.
Chtěl bych se zamyslet ještě nad jednou otázkou, kdy ministr jako předkladatel hovořil o tom, že vzhledem k tomu, jak se navrhují volby do vyšších územně samosprávných celků, resp. příštích krajů, je nezbytné z tohoto hlediska zkrátit i volební období do zastupitelstva hl. m. Prahy jakožto orgánu, který z hlediska ústavní úpravy má povahu kraje. Osobně si myslím, že tady jsou možná různá řešení. Rozhodně nejsem pro to, aby se přijímal zvláštní ústavní zákon v této věci. Tato problematika je podle mého soudu řešitelná normálním zákonem. Z tohoto hlediska je třeba, aby se tyto sporné záležitosti ve sněmovně projednaly, posoudily a opět podle výsledků většinové vůle se v této věci přijalo rozhodnutí v rámci tohoto zákona. Osobně si myslím - a konzultoval jsem to s řadou svých kolegů zabývajících se ústavním právem - že není nemožné, aby volební období do zastupitelstva hlavního města Prahy zůstalo nedotčeno, to znamená, že není nezbytné, aby volby do zastupitelstva hl. m. Prahy se konaly souběžně s volbami do nově vzniklých krajů.
***