(18.00 hodin)
(pokračuje Kořistka)
Všichni přece víme, že největší rezervy v lůžkové kapacitě jsou především v nemocnicích velkých.
Mám tedy tyto dotazy. 1. Jaký je váš názor na výběrová řízení, která probíhala v minulosti? 2. Jste seznámen detailně s námitkami nemocnice Bruntál k závěrům výběrové komise? 3. Jste ochoten podniknout kroky, které by daly šanci pro novou obhajobu smysluplnosti tohoto zdravotnického zařízení?
Věřím, že vaše odpověď bude objektivní a že osobní spory půjdou v tomto případě stranou. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr zdravotnictví.
Ministr zdravotnictví ČR Ivan David: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dostal jsem celou řadu otázek, z nichž přímo vyvěrají četná nedorozumění. Především bych chtěl říci, že opravdu - a v tom souhlasím s panem poslancem Kořistkou - celá záležitost je velmi silně medializována. Je ovšem otázka, zda tato medializace je vždy ku prospěchu věci, ať už na jedné, nebo na druhé straně. Chtěl bych zdůraznit, že problém je v tom, že já nestojím ani na jedné z obou stran, které se účastní sporu, což ostatně ani pan poslanec Kořistka netvrdil.
Já bych řekl nejdříve elementární skutečnost, a to je ta, že výběrová řízení probíhají podle zákona, podle zákona 48 z roku 1997. A tam je jasně v § 52 stanoveno, že výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy pro zdravotnické zařízení v případě, že je příznivý. V případě, že je nepříznivý, tak to také nebrání pojišťovně, aby uzavřela smlouvu, což tam také není jasně deklarováno, ale také jaksi znění zákona tomuto závěru neodporuje. Jinými slovy pojišťovna, zejména dominantní, nebo ve většině oblastí České republiky dominantní Všeobecná zdravotní pojišťovna, může rozhodovat zcela libovolně podle řekl bych vlastního uvážení či uvážení svých pracovníků. Já těžko budu do tohoto procesu vstupovat.
Já jsem se o to pokusil v tom smyslu, že jsem přehodnotil výběrová řízení s výjimkou čtyř největších měst v ČR, a to v tom smyslu, že jsem chtěl, aby některá oddělení specializované péče v některých nemocnicích v některých lokalitách zůstala zachována, a to alespoň po krátkou dobu, například dvou let. A to z toho důvodu, aby se celý systém měl možnost přizpůsobit změnám, o kterých si řekněme, že jsou v každém případě nevyhnutelné, neboť celý svět jde cestou koncentrace nákladné techniky, nákladné technologie. To je záležitost, kterou lze vůlí těžko překonat, protože všude bude tendence tlačit na úspory.
Já nebudu polemizovat s tvrzením, že malé nemocnice jsou levné. Ono je třeba si také uvědomit, že tyto nemocnice mají jinou strukturu nákladů, jinou strukturu výkonů, jinou kvalifikační strukturu atd., čili srovnáváme něco, co není zcela srovnatelné. Pokud jde o fakultní nemocnice, ty se zase podílejí na výzkumu, na výuce a podobně. Čili ne vždy se srovnává to, co je opravdu srovnatelné.
A nyní tedy konkrétně k nemocnici v Bruntále. Těžko mohu polemizovat s tím, jestli podklady, které byly předloženy výběrové komisi, byly nebo nebyly úplně přesné. Jak jsem již řekl, nedomnívám se, že má smysl nechat probíhat celý proces výběrových řízení znovu. Chtěl bych říci - a zákon to říká zcela jednoznačně - že výběrové řízení musí vyhlašovatel vyhlásit, v tomto případě ministerstvo, na základě žádosti buďto zdravotnického zařízení, nebo některé z pojišťoven pro uzavření smlouvy s tou jednou konkrétní pojišťovnou. O toto, pokud vím, ministerstvo požádáno nebylo.
Chtěl bych se velmi důrazně ohradit proti tvrzení, že já patřím k těm, kteří nemocnici Bruntál ublížili, a to tím, že by se snažili tam omezovat zdravotní péči. Já jsem se s tímto tvrzením setkal v lokálním tisku, a to opakovaně, a k tomuto konstatování bylo připojeno jakési prohlášení právě pana poslance Kořistky, paní poslankyně Müllerové a ještě jednoho poslance, kterého si nevybavuji. Skutečnost je taková, že podle původních výběrových řízení, k nimž stanovisko vydávala paní ministryně Roithová, nemělo být v nemocnici Bruntále vůbec žádné oddělení tzv. akutní péče. Já jsem při přehodnocení výběrových řízení navrhl, aby v nemocnici v Bruntále bylo interní oddělení. To znamená, že šlo abych tak řekl o změkčení, řekl bych nikoliv nepodstatné změkčení výsledků výběrového řízení, tak jak bylo deklarováno stanoviskem paní ministryně Roithové.
Následně došlo jaksi k nedohodě mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, nemocnicí tedy v Bruntále. Posléze, když tedy, abych tak řekl, toto zařízení, teď mám na mysli instituci, poskytovala nadále péči a začala se dostávat do nepříznivé finanční situace, když s VZP neměla uzavřenou smlouvu, tak pochopitelně dominantní pojišťovna této situace využila v tom smyslu, že tlačí nemocnici v Bruntále k uzavření smlouvy s tím, že uhradí některé náklady na jinou než neodkladnou péči zpětně, což podle mého soudu jí zákon ani neumožňuje. Už nebudu dál komentovat.
Podle informací, které jsem dostal, a tady bych chtěl říci, že pojišťovny vůbec ministerstvo neinformují o tom, s kým uzavřely smlouvy a za jakých podmínek, tomu se brání, i když jaksi je o to opakovaně žádáme. Zjišťujeme to, jaké jsou smlouvy, od těch zdravotnických zařízení samotných. Čili my jsme v případě nemocnice Bruntál zjistili sdělením z okresního úřadu, že na základě smlouvy, a to jistě pan poslanec Kořistka ví, má být zachováno do budoucna právě interní oddělení, které na rozdíl od jiných má zatím tedy smlouvu alespoň na půl roku, přičemž samozřejmě není jasné, jak si dále pojišťovna představuje poskytování zdravotní péče v městě Bruntál.
Přitom bych chtěl ještě konstatovat, že v okrese Bruntál je nadbytek akutních lůžek zcela jednoznačně. Je tam skoro osm akutních lůžek na 10 000 obyvatel, což je tedy asi o třetinu více, než je celostátní průměr. Je to dáno historicky a také řekl bych krajinnou tvářností tohoto okresu.
Takže já samozřejmě vám nemohu říci, jaká bude dále smluvní politika VZP, s tím se ministerstvu nesvěřují. Čili nemohu uspokojit váš požadavek, abych vám sdělil, co v této věci budeme dělat, protože ministerstvo v této věci nemůže samo dělat vůbec nic, jak jsem vysvětlil. Já těžko mohu této situaci nějak napomoci. Jedině že bych se opakovaně vyjadřoval, jestliže by mně mimo jiné sněmovna propůjčila takovou autoritu, že bych se opakovaně vyjadřoval v tisku ve prospěch nějakého řešení tak, že bych vytvořil takový tlak na pojišťovnu, že by uzavřela i smlouvu tam, kde ji uzavřít nehodlá, což myslím, že taková situace nenastává.
***