Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.50 hodin)

Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolil bych si požádat o přikázání výboru pro evropskou integraci vzhledem k povaze návrhu.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Ptám se, kdo má další návrh. Žádný návrh nevidím. Rozhodneme tedy hlasováním.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku v hlasování s pořadovým číslem 160. Kdo je proti?

Ze 175 pro návrh 161, proti 4. Návrh byl přijat.

V dalším hlasování, které jsem zahájil, rozhodneme o přikázání k projednání výboru pro evropskou integraci.

Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Ze 175 pro návrh 116, proti 39. Návrh byl přijat (v hlasování číslo 161).

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru a výboru pro evropskou integraci.

Vážené kolegyně a kolegové, postupujeme dále. Registruji procedurální návrh.

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložil procedurální návrh, abychom zařadili bod č. 136, to je třetí čtení týkající se zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, na pátek 11. hodin. A protože jsme již na pátek zařadili některé body na dopolední jednání, samozřejmě můj návrh předpokládá, že bod, který bude těsně následovat, před 11. hodinou dokončíme.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Rozuměli jste všichni, předpokládám, tomuto procedurálnímu návrhu kolegy Bartoše, o kterém rozhodneme v následujícím, hlasování.

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 162. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 171 pro návrh 121, proti 18. Návrh byl tedy přijat.

Pro stenozáznam sděluji, že pan kolega Krása má náhradní kartu č. 10.

Dalším bodem schváleného pořadu schůze je

Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Ladislav Šustr. Stejně tak prosím, aby všichni kolegové, kteří nemají v úmyslu sledovat projednávání tohoto návrhu zákona, opustili jednací sál. (V sále stále hluk.) Promiňte, pane kolego, ještě vyčkáme, nakolik klidná bude atmosféra v tomto sále, abychom mohli pokračovat v jednání.

Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, dovolím si nejprve připomenout, že letošní rok je rokem, kdy Česká republika slaví sto let od založení Českého olympijského výboru. Toto hnutí je všeobecně známé a myslím, že poslední úspěchy našich sportovců podtrhují význam Českého olympijského výboru a českého olympijského hnutí, které také má svoji platnou a velmi dobrou kartu.

Co jsme dlužni mezinárodnímu činění olympijského hnutí? V roce 1981 byla do Nairobi svolána velká schůzka celého Mezinárodního olympijského výboru z toho důvodu, aby byly učiněny kroky k ochraně olympijských symbolik před zneužitím. Říkám otevřeně, že jde o peníze, jde o ochranu symbolik, aby nebyly zneužívány pro komerční účely bez schválení Mezinárodního olympijského výboru a bez kontroly Českého olympijského výboru. Tehdy i Československá republika přistoupila k podpisu Nairobské dohody. Stalo se to v roce 1982 a podepsal ji tehdejší velvyslanec. Bohužel, k dnešnímu datu nedošlo k ratifikaci Nairobské dohody. Pokud by k ní došlo, byla by povinnost vydat normu vládou na ochranu olympijských symbolik. Dosud se tak nestalo. Olympijský výbor se snaží i prostřednictvím poslanců i celého sportovního prostředí řešit tuto věc návrhem zákona, který máte před sebou. Tento zákon je v souladu s Evropskou chartou, se všemi předpisy mezinárodními a nemá sebemenší nárok na státní rozpočet.

Jsem si vědom, že připomínky, které jsou ve vládním názoru, jsou akceptovatelné ve druhém čtení, a jsme ochotni jako kolektiv poslanců konzultovat a pracovat na dokončení této normy do úplného konce, pokud bude propuštěna do druhého čtení. Já vás o propuštění do druhého čtení žádám. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vladimír Hradil.

Poslanec Vladimír Hradil: Dobrý večer. Pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, Poslanecké sněmovně se předkládá návrh na vydání zákona, jehož cílem a smyslem je úprava režimu ochrany olympijských symbolik zákonem a úprava některých dalších věcí souvisejících s touto ochranou v rámci olympijského hnutí v České republice.

Předložený návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami ani s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona si nevyžádá žádné finanční nároky na státní rozpočet.

Dovolte, abych předložený návrh také navrhl ke druhému čtení a přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli jednu přihlášku, a to od kolegy Augustina Bubníka. Ale velmi prosím, aby všichni poslanci, kteří stojí a mluví, odešli z jednacího sálu, nebo skutečně přeruším jednání sněmovny. Prosím jmenovitě kolegu Payna a další.

Poslanec Augustin Bubník: Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně poslankyně a poslanci, jsem rád, že také zde v tomto sále zaznívá něco ohledně sportu. Chtěl bych vás informovat o návrhu zákona o ochraně olympijských symbolů.

Olympijský symbol představující spolupráci národů pěti kontinentů v oblasti tělesné výchovy a sportu není v současné době v ČR chráněn před zneužíváním, resp. neoprávněným užíváním ze strany třetích osob. Tento stav i v jiných zemích světa má za cíl řešit tzv. Nairobská smlouva. Konference pro přijetí Nairobské smlouvy se účastnila i československá delegace na základě usnesení vlády ČSSR ze dne 20. 8. 1981. Diplomatická konference se pak konala ve dnech 24. - 26. 9. 1981 v Nairobi. Vláda ČSSR po projednání zprávy o jednání diplomatické konference v Nairobi vyslovila svým usnesením ze dne 26. 11. 1981 č. 334 souhlas s podpisem Nairobské smlouvy o ochraně olympijského symbolu. Smlouvu tehdy podepsal se souhlasem vlády dne 22. 9. 1982 tehdejší československý velvyslanec v Keňské republice. Nairobská smlouva vstoupila v platnost po uložení tří ratifikačních listin dne 25. září 1982.

Již usnesení vlády ČSSR z 26. 11. 1982 č. 334 uložilo tehdejšímu ministru pro technický a investiční rozvoj, aby podepsanou smlouvu předložil vládě s návrhem dalších opatření, ale dodnes tak nebylo učiněno.

***