(14.50 hodin)
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený předsedo vlády, vážená vládo, dámy a pánové, rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona o státním rozpočtu na své 19. schůzi dne 15. října a přijal usnesení, kterým Poslanecké sněmovně doporučuje neschválit základní údaje vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2000 a zároveň doporučuje, aby vláda v přepracované verzi návrhu státního rozpočtu se řídila následujícími doporučeními:
1. aby část předpokládaných vyšších příjmů využila ke snížení deficitu státního rozpočtu;
2. aby nezahrnovala do rozpočtu příjmy Fondu národního majetku;
3. aby naopak zahrnula do státního rozpočtu očekávané výdaje vyvolané očekávanou ztrátou Konsolidační banky;
4. aby vytvořila rezervu na náklady přípravy České republiky ke vstupu do Evropské unie.
Přesné znění tohoto usnesení si dovolím v souladu s jednacím řádem přednést na začátek rozpravy, o což bych si dovolil požádat, a v tuto chvíli uvedu důvody a průběh jednání rozpočtového výboru.
Toto usnesení, které doporučuje sněmovně neschválit návrh zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, bylo přijato 11 hlasy, přičemž proti hlasovalo 7 členů rozpočtového výboru, 2 členové rozpočtového výboru se zdrželi hlasování a 1 člen rozpočtového výboru byl tomuto jednání nepřítomen. Předpokládám, že v rozpravě přednese skupina poslanců, která hlasovala opačně, návrh stanoviska usnesení sněmovny, tzv. menšinového stanoviska.
Nyní k důvodům, které vedly většinu rozpočtového výboru k přijetí záporného stanoviska.
Dalo by se stručně uvést, že vše, co bylo v rozpravě uvedeno při diskusi o návrhu státního rozpočtu pro letošní rok, platí i o návrhu státního rozpočtu pro rok příští. Vyjmenuji proto velmi stručně tyto zásadní námitky.
První námitka - nadhodnocené příjmy. To, že došlo při jednání vlády k tzv. upřesněné predikci příjmů, to, že vláda nalezla dodatečné příjmy oproti původnímu návrhu, nasvědčuje tomu, že realita může být v průběhu příštího roku opačná a vytváří, stejně jako v loňském roce - a je třeba dodat, že oprávněnou - obavu, že skutečnost těchto příjmů by nedosáhla očekávání obsažené v tomto, stejně jako v loňském, návrhu zákona.
Druhá námitka související s výší příjmů: do příjmů návrhu státního rozpočtu jsou zapojeny výnosy privatizace, výnosy, které jsou dle platného zákona příjmem Fondu národního majetku, a bez změny příslušného zákona s nimi státní rozpočet nemůže počítat. Vyřčeno v mezích maximální tolerance - státní rozpočet pracuje s příjmy, které jsou na hraně platné legislativy.
Druhá zásadní námitka je stejná jako v loňském roce a tou je neúplnost výdajů. Přestože sociální demokracie opakovaně v minulých rozpočtech kritizovala nezařazování výdajů tzv. transformačních institucí, např. Konsolidační banky, do bilance státního rozpočtu, a přestože tyto její výhrady byly vyslyšeny, neboť v roce 1997 byla bilance Konsolidační banky do státního rozpočtu zahrnuta, po této zdrcující kritice přichází vláda s návrhem rozpočtu, ve kterém tyto výdaje, ačkoliv jejich výše je pravděpodobně velmi značná, vůbec neuvádí, a tuto skutečnost vysvětluje tím, že je těžké je odhadnout.
Vyplývá z toho námitka, že bilance, tak jak ji tento rozpočet obsahuje, bilance mezi příjmy a výdaji, je nerealistická, že to je bilance, která vytváří přehnaný optimismus ve vztahu k příjmům, tzn. očekává příjmy větší, než kterých skutečně bude dosaženo, a na druhé straně "skromnost" na straně výdajů, tzn. nezahrnuje výdaje, ke kterým zcela jistě, jako je tomu v případě Konsolidační banky, dojde.
Dále platí pro tento rozpočet opět námitka, která se týká zlepšeného výběru daní. Opět tématu, které bylo přímo evergreenem kritiky sociální demokracie v dobách, kdy byla v opozici. Ani tento rozpočet vzhledem k realitě letošního roku, realitě roku 1999, nemůže počítat se zlepšeným výběrem daní, a to proto, že realita letošního roku, realita roku 1999, je realitou, ve které nejenže nedochází ke zlepšení výběru daní pojistného, dochází dokonce k jeho zhoršení. Snaha deklarovat obrat ve výběru daní ve druhém pololetí příštího roku proto připadá části členů rozpočtového výboru jako bezdůvodná a domníváme se, že na tomto základě nemůže být odůvodněna ona tzv. upřesněná predikce příjmů, při které došlo k celkovému zvýšení příjmů státního rozpočtu o 25 miliard korun, z toho zvýšení výnosu daní činí 16 miliard korun.
Když už vláda akceptovala tuto upřesněnou predikci příjmů, domnívá se většina rozpočtového výboru, že by měla přinejmenším část, pokud ne celé tyto zlepšené příjmy, ale zdůrazňuji přinejmenším část, vynaložit na korekci deficitu, tzn. měla by je použít na snížení dluhu, nikoli je zahrnovat do výdajů jednotlivých kapitol, tak jak to vláda udělala.
Nyní k námitce, která se týká výše deficitu. Výší deficitu se tento rozpočet dostává do rozsahu, ve kterém již by Česká republika překročila doporučení mezinárodních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond, nebo by došlo k překročení tzv. maastrichtského kritéria.
Jen pro zajímavost, protože často dochází k matení těchto údajů, si dovolím vyjmenovat časovou řadu absolutní výše salda veřejných rozpočtů a jeho podílu na HDP v letech 1997 až 2000.
V roce 1997 to bylo minus 13,4 miliardy, což reprezentovalo minus 0,8 %, v roce 1998 to bylo minus 27,3 miliardy, což reprezentovalo minus 1,5 %, v roce letošním, je to samozřejmě odhad, ale bude-li respektován schválený rozpočet, předpokládám, že to bude necelých 47 miliard korun, což bude reprezentovat minus 2,5 %, a pro příští rok očekávám, že saldo veřejných rozpočtů by činilo minus 73,5 miliardy korun, což by znamenalo minus 3,7 %. Časová řada růstu podílu salda veřejných rozpočtů na HDP, a opakuji čísla: minus 0,8, minus 1,5, minus 2,5 a minus 3,7, podle mého názoru nejlépe charakterizuje hospodaření vlády.
***