(14.30 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Dámy a pánové, dříve než se budu zabývat samotným vládním návrhem státního rozpočtu na rok 2000, jeho východisky, hlavními zásadami vládní rozpočtové politiky, považuji za nezbytné obrátit vaši pozornost k rozpočtovému hospodaření v letošním roce, neboť jeho výsledkem společně s výsledky hospodářského vývoje…
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane místopředsedo, omlouvám se, že vás přerušuji, protože si myslím, že je nedůstojné, aby když pověřený místopředseda vlády přednáší sněmovně odůvodněný návrh státního rozpočtu, byla atmosféra, ve které se nedá prakticky sledovat slova, která řečník přednáší. Prosím, aby atmosféra v jednacím sále se poněkud uklidnila a aby bylo možno normálně pokračovat v naší práci. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Pane předsedající, budu pokračovat.
Vaši pozornost chci obrátit tedy k hospodaření v letošním roce, neboť ten rozhodujícím způsobem determinuje vývoj fiskálního hospodaření i pro příští rok. Především bych chtěl konstatovat, že předpoklady, na nichž byl konstruován schválený státní rozpočet na rok 1999, se v reálném čase vyvíjely poněkud odlišně od původních úvah, které se týkaly makroekonomického rámce, do něhož byl rozpočet zasazen, a celkového fiskálního prostředí. Proto se výsledky hospodaření v letošním roce budou odchylovat od čísel schváleného rozpočtu.
Především se nenaplňují některé hypotézy o ekonomickém vývoji v letošním roce, např. že přírůstek HDP ve stálých cenách v roce 1999 dosáhne 1,5 % a inflace spotřebitelských cen dosáhne úrovně 6,9 %. Odhady jiných makroindikátorů byly přesnější, např. míra nezaměstnanosti ke konci roku 1999 byla predikována na úrovni 8,9 %. Dopad aktualizace národohospodářských veličin a vlivy některých dalších rozpočtových i mimorozpočtových činitelů na původní čísla letošního schváleného rozpočtu se projevily jak na straně příjmů, tak na straně výdajů státních rozpočtů a především na očekávaném saldu.
V celkových příjmech očekáváme výpadek příjmu z pojistného na sociální zabezpečení v objemu zhruba 15 miliard korun ve srovnání se schváleným rozpočtem. Tento pokles je reflexí celkově ochablého výkonu naší ekonomiky, úbytku počtu pojištěnců a v neposlední řadě i nárůstem dluhu na pojistném, pokutách a penále. Nižší nedaňové příjmy oproti schválenému rozpočtu zhruba o 3,8 miliardy korun jsou především důsledkem neplnění závazků Ruska vůči České republice v oblasti splátek dříve poskytnutých úvěrů a úroků z nich.
Naopak daňové příjmy očekáváme vyšší zhruba o 2 miliardy korun, tj. asi o 0,6 % v porovnání se schváleným rozpočtem, a je to důsledkem několika protisměrně působících faktorů. Kromě již zmíněných změn makroindikátorů se na tom podepsalo dodatečné snížení daní z příjmů, přičemž tento fiskální dopad nebyl ve schváleném rozpočtu zahrnut, na druhé straně se v dosaženém výsledku projevují i fiskálně příznivé faktory, např. růst objemu zboží a služeb, které v tuzemsku prodávají plátci daně z přidané hodnoty, anebo novelizace zákona o spotřebních daních, která v polovině roku zvýšila sazby daní.
Stejně jako v minulém roce se projevuje stabilizující skladba daní, kde jsou neočekávané výpadky jedněch příjmových položek kompenzovány mimořádnými výnosy jiných daní. Výdaje státního rozpočtu proto budou v letošním roce zhruba o 7,2 miliardy korun nižší, než předpokládal schválený státní rozpočet. Tento výsledek je důsledkem opět směsi pozitivních a negativních vlivů. K pozitivům lze přiřadit pokles výdajů na dluhovou službu a na majetkovou újmu peněžních ústavů, k negativům pak nárůst výdajů na sociální dávky, zejména dávky poskytované prostřednictvím místních rozpočtů.
Souhrnný efekt vyšších než rozpočtovaných příjmů o 16,8 miliardy korun a nižších než rozpočtovaných výdajů o 7,2 miliardy korun se projevil ve zhoršení letošního očekávaného salda státního rozpočtu v porovnání s jeho schválenou verzí, a to o 9,6 miliardy korun, čili z 31 miliard korun zhruba na úroveň 40,6 miliardy korun.
Ve snaze zabránit prohlubování nerovnováhy mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu vláda regulovala od počátku roku až do pololetí prakticky všechny rozpočtové výdaje. Ve třetím čtvrtletí z regulačních opatření vyloučila některé výdaje, zejména kapitálové, a výdaje na výzkum a vývoj, protože dlouhodobější podvazování těchto výdajových položek by mělo z makroekonomického hlediska a z hlediska celostního rozvoje hospodářství spíše kontraproduktivní efekt.
Trvající bilanční nerovnováha státního rozpočtu a příznivější vývoj inflace byly hlavními důvody, které vedly vládu k tomu, aby přistoupila v září tohoto roku k vázání tzv. ostatních běžných výdajů ve výši 3 % z objemu rozpočtových prostředků, což v absolutním vyjádření představuje úsporu ve výši 2,2 miliardy korun přibližně. Současně vláda schválila účelové použití takto uspořené částky, z níž větší část bude směřovat do oblasti sociálních mandatorních výdajů, a to na dávky sociální péče.
Mimořádný zásah do vývojové stránky rozpočtu v letošním roce představují výdaje spojené s financováním důsledků kosovské krize. Akutní výdaje spojené s humanitární a materiální pomocí, kterou Česká republika poskytuje postižené oblasti, byly přechodně hrazeny z rozpočtů dotčených kapitol, ale na základě zákona č. 165/1999 o státním dluhopisovém programu na financování důsledků kosovské krize, schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu dne 15. 7. 1999, budou v listopadu vydány státní dluhopisy v rozsahu 2 miliard korun.
Zásadně novým prvkem přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2000 bude, dámy a pánové, uplatnění principů perspektivního rozpočtování, které překračuje hranici jednoho fiskálního roku. Střednědobý rozpočtový výhled v perspektivě do roku 2002, který zpracovalo Ministerstvo financí a vláda projednala v dubnu tohoto roku, se stal od počátku jedním z východisek pro konstrukci návrhu státního rozpočtu na rok 2000. Poznatky, které vyplynuly ze střednědobé predikce základních rozpočtových veličin, potvrdily dlouhodobě trvající existenci strukturálních slabin veřejných financí, tendenci k poklesu daňové kvóty, v důsledku toho i prohlubující se deficit státního rozpočtu, tlak na výdajovou stránku státního rozpočtu z titulu rostoucích mandatorních výdajů, zužující prostor pro strategická rozpočtová rozhodování vlády na podporu hospodářského růstu atd. Tyto skutečnost, jejichž počátek najdeme již v polovině 90. let, nutně ovlivnily formulaci závěrů fiskální politiky vlády pro rok 2000.
Chtěl bych zde v této souvislosti zdůraznit to, že rozpočet pro rok 2000 byl v tomto duchu konstruován jistým setrvačným způsobem a tato setrvačnost je do jisté míry u konce. Střednědobý fiskální výhled připravený Ministerstvem financí stejně tak jako citovaný střednědobý rozpočtový výhled ukazují, že počínaje rokem 2001 se bude muset rozpočtová politika všeobecné vlády ve svém celku výrazně změnit. Vláda, Ministerstvo financí a ostatní ministerstva, zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí a další, připravily v tomto smyslu celou řadu opatření, z nichž základní jsou následující.
1. Do sněmovny dorazily návrhy na zřízení dvou rozvojových infrastrukturálních fondů - Fondu rozvoje dopravy a Fondu rozvoje bydlení.
2. Vláda o rok urychlila práce na přípravě sociální pojišťovny, která předpokládá vyčlenění rozhodující části sociálních mandatorních výdajů mimo státní rozpočet a ukončení stávající vazby mezi tzv. důchodovým účtem a ostatními složkami státního rozpočtu.
3. Zásadním způsobem pokročila příprava reformy systému veřejné správy a od roku 2001 proto můžeme očekávat vznik regionálních rozpočtů.
Konečně Ministerstvo financí dokončuje práce na přípravě strategického materiálu o modernizaci daňové soustavy České republiky vycházející z představy o tom, že daňová kvóta v České republice by se měla stabilizovat přibližně na dnešní úrovni a neměla by se už dále snižovat.
Makroekonomické souvislosti konstrukce rozpočtu pro příští rok vycházejí ze zkušeností s rozpočtem na rok 1999, který byl záměrně konstruován jako rozpočet fiskálně neutrální, a ukazuje se - potvrdila to i včerejší zveřejněná analytická zpráva Mezinárodního měnového fondu o České republice - že to byl z hlediska makroekonomického správný krok, že to byla správná rozpočtová politika, která pozitivním způsobem ovlivnila proces překonávání recese v české ekonomice a nastavila dobré výchozí podmínky pro nastartování hospodářského oživení.
***