(11.00 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Bohužel to, co u nás vzniklo po roce 1994, takovouto odpovídající systémovou zábranu proti eventuálnímu kolapsu nemá.
Za druhé - a to je rovněž velmi negativní situace - regulace tohoto sektoru je velmi slabá a zákonem nejsou vytvořeny systémové předpoklady pro to, aby úvěrová družstva či záložny musely plnit elementární požadavky kapitálové přiměřenosti a bankovní opatrnosti.
Stanoviska, která v té době, kdy byl přijímán tento zákon, zastávala celá řada zúčastněných, mimo jiné také Česká národní banka, spočívala v tom, že toto nejsou banky, tudíž zde nemusí být podobná pravidla. Nicméně dnes jsme v situaci, kdy podpisem členské přihlášky na přepážce lze získat členství v této instituci stejně jednoduše, jako se zakládá účet u spořitelny nebo kterékoli komerční banky u nás. Čili de iure o banky nejde, de facto ano, ale o banky, které nejsou adekvátně regulovány a nesplňují základní požadavky bankovní bezpečnosti pro své klienty.
Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a Ministerstvo financí proto začalo připravovat komplexní novelu, jejímž výsledkem by měla být podstatně přísnější regulace tohoto sektoru a zároveň otevření prostoru pro to, aby se stávající družstevní úvěrové instituce mohly adekvátně transformovat. Než bude tato komplexní novela nebo spíš nový zákon připraven, nicméně uběhne ještě určitý čas. Počítáme s tím, že to může být někdy v prvním čtvrtletí příštího roku a pak bude následovat legislativní proces.
Proto mám osobně za to, že je velmi žádoucí, aby alespoň dílčí zlepšení, dílčí změny byly uskutečněny, a byť - jak jsem říkal na začátku - vláda vyslovila negativní stanovisko k tomuto poslaneckému návrhu, chápe, že tento návrh otevírá cestu k tomu, aby cestou dalších pozměňovacích návrhů a doplnění byla přijata norma, která situaci, o níž jsem hovořil, nevyřeší, ale jejímu řešení napomůže.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu místopředsedovi vlády Pavlu Mertlíkovi. Pane místopředsedo, zřejmě to bylo přeřeknutí, ale aby to bylo v souladu s tím, co máme v podkladových materiálech - vy jste říkal, že vláda dala nesouhlasné stanovisko, ale je souhlasné stanovisko vlády v písemných materiálech. Není to podstatné, šlo jenom o špatnou interpretaci.
Kolegyně a kolegové, hlásí se ještě někdo dále do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Táži se, zda se v tuto chvíli chce vyjádřit navrhovatel. Prosím.
Poslanec Michal Doktor: Vážený pane místopředsedo, mně je trochu líto, že se na obsah vystoupení pana místopředsedy vlády dívám odlišným způsobem nežli vy. Já považuji za zásadní rozdíl mezi tím, jestli zástupce vlády uvede, zda vláda vyslovila souhlas, či nesouhlas s návrhem naší novely, s návrhem zákona, který jsme předložili pro jednání této sněmovny. Já musím opakovat znění usnesení vlády ze dne 28. června 1999 č. 663, jímž vláda vyslovila s tímto návrhem souhlas. Za předkladatele pouze mohu vyslovit upřímnou snahu vyhovět připomínkám, které vláda ve svém usnesení vyjádřila, a i upřímnou snahu při jednání v příslušném výboru parlamentu dojít ke společné shodě.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zástupci předkladatele panu kolegu Doktorovi. Chce vystoupit v tuto chvíli zpravodaj? Prosím. Hovoří zpravodaj pan kolega Korbel.
Poslanec Ladislav Korbel: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom ve zkratce. Mám zde vyjádření jak vlády, která vyslovila samozřejmě souhlas s připomínkami, mám zde připomínky České národní banky i Ministerstva financí. Jsou zde kritické připomínky, protože tento systém je momentálně velmi špatný a je potřeba ho upravit, a v každém případě se vyjadřují tak, aby spořitelní i úvěrová družstva byla podřízena legislativě. To znamená, že v podstatě dávají souhlas, aby se provedly úpravy, aby se dostaly do určitého stavu, který bude schopen u nás působit. To je všechno.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu zpravodaji Korbelovi. V tuto chvíli konstatuji - a prosím pana zpravodaje, aby mě opravil, jestli máme o čem hlasovat po obecné rozpravě, nepadl žádný návrh na zamítnutí ani na vrácení - že můžeme přistoupit k rozpravě podrobné, kterou v tuto chvíli otevírám. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. (Námitky z pléna.)
Já se omlouvám, převzal jsem řízení po panu kolegu Langrovi, aniž bych byl řádně zorientován. Velice se omlouvám. Je to prvé čtení, takže děkuji kolegu Koháčkovi za bystrou reakci. Já jsem v jeho očích viděl znepokojení, tudíž jsem pochopil, že jsem něco udělal špatně. Takže v tuto chvíli se budeme zabývat návrhem na přikázání předloženého návrhu k projednání výborům. Organizační výbor navrhuje, aby to bylo přikázáno rozpočtovému výboru. Navrhuje někdo ještě jiný výbor? Není tomu tak, takže budeme rozhodovat v hlasování pořadové číslo 92 o návrhu na přikázání rozpočtovému výboru k projednání návrhu zákona ve sněmovním tisku 244. Já vás na žádost z pléna odhlašuji, žádám o novou registraci.
V hlasování pořadové číslo 92 budeme rozhodovat o návrhu na přikázání výboru rozpočtovému.
Hlasování v tuto chvíli zahajuji a ptám se: Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 141 poslanců a poslankyň pro 140, proti nikdo, návrh byl přijat.
Návrh na zkrácení lhůty nezazněl, pokud mám správný přehled o průběhu rozpravy. Je tomu tak. Takže v tuto chvíli s konstatováním, že jsme tento návrh zákona přikázali rozpočtovému výboru, končím prvé čtení tohoto návrhu zákona a končím tedy i projednávání bodu č. 50 našeho schváleného programu.
V tuto chvíli můžeme přistoupit k bodu
51.
Návrh poslanců Vojtěcha Vymětala, Karla Černého a dalších na vydání zákona
o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje
/sněmovní tisk 253/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 253 a stanovisko vlády k němu jsme obdrželi jako tisk 253/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl pan poslanec Vojtěch Vymětal. Hovoří kolega Vojtěch Vymětal. Prosím ostatní kolegyně a kolegy, aby sledovali řečníka, jedná se nepochybně o zákon, který vzbudí vlnu zájmu. Prosím, pane kolego.
Poslanec Vojtěch Vymětal: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, zákon o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje, který je sněmovně předložen k posouzení, je velmi stručný a jednoduchý. Snaží se však napravit křivdu, kterou na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou pociťují desítky tisíc lidí. Křivdu a také pocit marnosti, přesně ty emoce, které jsou dnes příčinou nízké důvěry občanů v parlamentní instituce, vládu a možná i v princip demokracie samotný.
Když na podzim roku 1997 tato sněmovna jednala ve věci ústavního zákona o VÚSC, již tenkrát občané, kterým osud jejich obce, města i okresu nebyl lhostejný, psali poslancům, poslaneckým klubům i čelným politikům dopisy, ve kterých protestovali proti úmyslu začlenit okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou jinam než do kraje, kam cítili, že bytostně patří. Do kraje, jehož centrem mělo být Brno. Jejich přání zůstalo nevyslyšeno. Sněmovnou přijatý zákon přičlenil oba okresy do kraje Jihlavského. To vyvolalo vlnu nespokojenosti, která vyústila v petiční akci, ve které tisíce lidí jednoznačně vyjádřily své přání stát se součástí Brněnského kraje.
***