(15.40 hodin)
(pokračuje Plachý)
Je proto nutné zakotvit nároky zaměstnanců na výši stravného v cizí měně jednoznačně. Současně je nutné zpřesnit postup při vyúčtování záloh poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci před začátkem zahraniční pracovní cesty v cizí měně. Úprava provedená zákonem č. 125 z roku 1998 Sb., která měla reagovat na skutečnost, že banky nevykupují drobná platidla cizích měn, ve svém důsledku omezuje nároky zaměstnanců v případech, kdy jim zaměstnavatel poskytl zálohu v částce nižší, než na kterou zaměstnanci vznikl nárok. I tento stav je proto nutné odstranit.
Navrhované změny jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Právní akty Evropských společenství v poskytování náhrad při pracovních cestách neupravují ani neusměrňují. Přijetím navrhovaných změn dojde k odůvodněné úspoře nákladů zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů rozpočtové a příspěvkové sféry i k úsporám výdajů státního rozpočtu.
Návrh zákona posoudila a projednala vláda ČR na své schůzi dne 28. června 1999 a vyjádřila s tímto návrhem souhlas s tím, že doporučuje provést v navrženém textu novely dvě legislativně technické úpravy, se kterými navrhovatelé souhlasí.
Dámy a pánové, věřím, že tato ryze technická novela získá vaši podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plachému a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec František Vnouček.
Poslanec František Vnouček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v některých věcech budu opakovat předkladatele, protože v novele není rozpor. Jako zpravodaj sněmovního tisku č. 242 návrhu poslanců Jaroslava Plachého, Karla Sehoře a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a zákona č. 125/1998 Sb., předkládám Parlamentu ČR doplňující stanovisko zpravodaje k předloženému poslaneckému návrhu.
Stávající právní úprava umožňovala zaměstnanci na zahraniční pracovní cestě nárok na stravné v cizí měně ve výši poloviny denní sazby při každé zahraniční cestě, která trvá méně než 12 hodin v jednom kalendářním dni. Protože nárok na zahraniční stravné v cizí měně vznikl překročením státní hranice a minimální doba strávená na cizím státním území nebyla stanovena, docházelo v praxi ke vzniku nároku na polovinu denní sazby zahraničního stravného v cizí měně i při krátkodobých několikaminutových zahraničních pracovních cestách, které se mohly v kalendářním dni i několikrát opakovat. Tím docházelo i ke zvýšení nákladů u zaměstnavatelů a současně i k neodůvodněnému nezdaněnému příjmu zaměstnanců v cizí měně.
Předkládaný návrh nově upravuje nároky zaměstnance na poměrnou část základní sazby stravného v cizí měně v případech, kdy zahraniční pracovní cesta trvá v jednom kalendářním dni méně než 12 hodin s tím, že se vylučuje nárok na stravné v cizí měně, trvá-li tato cesta méně než jednu hodinu. Současně se stanoví jednoznačný nárok na výši stravného a měnu, ve které se stravné poskytuje. Předkládaný návrh rovněž zpřesňuje i postup při vyúčtování záloh poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci před začátkem pracovní cesty v cizí měně.
Navrhované změny zákona jsou v souladu s ústavním pořádkem ČR a souhlasné stanovisko k tomuto návrhu dala na své schůzi dne 28. 6. 1999 vláda ČR, která zároveň ve svém stanovisko doporučila provést v navrženém textu novely některé drobné textové úpravy. Přijetím navrhovaných změn dojde k odůvodněné úspoře nákladů u zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů rozpočtové a příspěvkové sféry i k úsporám výdajů státního rozpočtu.
Na základě zde uvedených skutečností doporučuji, aby tento návrh byl propuštěn do druhého čtení a postoupen k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Vnoučkovi a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Paní předsedající, dámy a pánové, poslanecká novela se zabývá částí zákona týkající se zahraničních pracovních cest. Považuji tutu novelu za rozumnou, spravedlivější a praktickou. Ověřoval jsem si to i v praxi, jak se s ní dá pracovat. Zvlášť bych ocenil zjednodušení vyúčtovávání náhrad při průjezdu několika státy v jednom dni. Domnívám se, že novela skutečně velmi dobře tento problém řeší.
Problém v této novele vidím jenom jeden, a sice to je část, která pojednává o zálohách. Pokud jde o zálohy, které jsou vyplaceny na zahraniční pracovní cestu ve větší výši, než jsou potom skutečné nároky, jsou řešeny správně, podle mého názoru, v novele. Problém vidím v té oblasti, kdy záloha je poskytnuta nižší, než je potom skutečný nárok. V novele se říká, že ten rozdíl má být hrazen v korunách. To považuji za nesprávné řešení, a to proto, že znám mnoho případů, koneckonců vycházím z podniků, kde jsme pracovali nebo pracujeme do dneška v oblasti zahraničního obchodu ve službách, kdy pracovník je třeba vyslán na zahraniční pracovní cestu během několika málo hodin a je 400 km od sídla organizace. Prostě není možné, aby vůbec nějakou zálohu na pracovní zahraniční cestu dostal. V takovém případě pracovník sahá do svých prostředků, používá své cizí měny a při návratu by měl dostat ten rozdíl vlastně od nuly do skutečného nároku v korunách. Samozřejmě, že v tomto směru by byl pracovník na tomto nároku vzhledem ke kursovým rozdílům krácen. Takže tento problém se domnívám, že je třeba řešit recipročním způsobem. To znamená i tento rozdíl je třeba hradit v možnosti jak v českých korunách, tak v předepsané měně anebo v dohodnuté měně podle toho, jak se organizace dohodne s pracovníkem.
Já jsem tento problém s předkladateli projednal předem, oni rozumějí tomuto problému, souhlasí s jeho řešením, takže nevidím důvod, proč bychom ho nemohli řešit při projednávání výboru při druhém čtení. Takže já navrhuji propustit tento návrh zákona do druhého čtení a přikázat ho také hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu. Návrh na vrácení ani zamítnutí nezazněl, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Pan poslanec Karel Vymětal navrhl přikázat tento návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
V hlasování pořadové číslo 84, které zahajuji, se ptám, kdo je pro přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 84 se z přítomných 150 pro vyslovilo 84, 10 bylo proti. Tento návrh byl přijat.
Já vás pro jistotu všechny odhlásím, prosím o novou registraci a v hlasování pořadové číslo 85 rozhodneme o přikázání hospodářskému výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 85 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 85 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 111 pro vyslovilo 78 a 24 bylo proti.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a hospodářskému výboru.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že je 15.49 hodin, vyhlašuji přestávku do 16.00 hodin, kdy budeme pokračovat bodem "Ústní interpelace na předsedu vlády".
(Schůze přerušena v 15.50 hodin.)
***