(14.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Do rozpravy se hlásí pan poslanec Klanica, kterému udílím slovo.
Poslanec Zdeněk Klanica: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych nechtěl polemizovat a zneužívat tak vaší trpělivosti, ale vzhledem k řadě nedostatků tohoto návrhu, o nichž bych se nerad šířil a které rád paní kolegyni sdělím, bych navrhl vrátit tento návrh k přepracování. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: K dopracování, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Klanica: K dopracování.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Karel Vymětal. Připraví se paní poslankyně Dundáčková.
Poslanec Karel Vymětal: Paní předsedající, dámy a pánové, já považuji celý tento poslanecký návrh paní kolegyně Horákové za nesprávný. A vůbec nerozlišuji děti, jestli jsou takové, nebo makové. Já si myslím, že bychom měli přistupovat ke všem dětem stejně, se stejným principem. Tak jak je návrh předložen, podmínkou pro vstup na střední školu je splnění povinné školní docházky dítěte. Dovedu si docela dobře a živě představit, že dítě s mnoha pětkami třikrát propadne v základní škole, a splní tedy povinnou školní docházku tím, že vyjde ze 6. třídy. A toto dítě by mělo mít právo hlásit se na střední školu. S tím já nesouhlasím.
Pokud jde o vlastní přijímací řízení, tady se říká, že na střední školu jsou žáci přijímáni při přijímacím řízení, když prokázali schopnost, vědomosti a zájmy požadované pro zvolený typ školy. Zase si docela dobře a živě dovedu představit soukromou školu, která stanoví podmínky takové, že přijímá každého žáka, a to právě proto - hovořili jsme dneska také o soukromých školách - aby tato škola na každého přijatého žáka dostávala státní dotace. Dovedu si dobře představit, že toto dítě, které podle své úrovně by nemělo být žákem, studentem střední školy, pokračuje právě kvůli těmto státním dotacím až do 3. ročníku, a protože škola si nechce dělat ostudu, tak ve 4. ročníku ho ze školy vyřadí.
Na základě těchto mých názorů a představ se domnívám, že tento návrh je tak špatný, že navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Paní předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych jen krátce reagovala na to, co zde řekl pan zpravodaj. Předpokládám, že vystoupení pana poslance Vymětala bude paní navrhovatelka komentovat sama.
Pan zpravodaj zde uvedl, že není pravidlem, že zvláštní škola je azylem pro děti zdravotně postižené, čímž zároveň ale neřekl, že se takové věci nedějí a že se to nestává. Náš školský systém ve své současné podobě bohužel minimálně reflektuje individuální schopnosti jednotlivce a podporuje průměrnost, a to prosím není trend, který přispívá k rozvoji informační společnosti, kterou i tato vláda, jejímž mluvčím je pan zpravodaj, slíbila rozvíjet.
Bránit někomu v přístupu ke vzdělání s ohledem na zdravotní stav, jak chce pan zpravodaj podat pozměňovací návrh, předpokládám ve druhém čtení, považuji za naprosto nehorázný požadavek. Promiňte mi. Návrh, který paní poslankyně Horáková předkládá, nenarušuje stávající koncepci školství, pouze se snaží odstranit jeden z výrazných diskriminačních prvků. Proto vás moc prosím, abyste ho propustili do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní má slovo pan poslanec Maňásek.
Poslanec Jaroslav Maňásek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, paní kolegyně Dundáčková mi pravděpodobně nerozuměla, jak jsem to myslel. Já jsem v závěru svého vystoupení řekl, že ve druhém čtení budou zapracovány do pozměňovacích návrhů připomínky vlády 1 a 2, které jsem citoval, a o zdravotním stavu jsem vůbec nehovořil. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále se hlásí do rozpravy Miloslav Kučera st.
Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, já jsem zprvu nechtěl v diskusi k tomuto návrhu vystupovat, protože jsem se bál, aby nedostal jiný rozměr než čistě věcně odborný. Vždyť jde v podstatě o jeden řádek, který má novelizovat stávající školský zákon. Ale vyprovokovala mě k tomu poznámka kolegyně Dundáčkové o odstranění diskriminace. Ano, právě z tohoto důvodu, aby byla odstraněna diskriminace stávajícího školského zákona, připravuje tato vláda a tento ministr nový školský zákon, který by odstranil onu diskriminaci, jež byla uskutečněna některou úplně jinou vládou v úplně jiném čase. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Chtěl bych, paní předsedající, vaším prostřednictvím sdělit kolegu Kučerovi, že ten zákon je z roku 1984, takže když se díval tímto směrem, díval se špatně. (Řečník ukazuje na pravou stranu sálu.) Nicméně já jsem chtěl reagovat ještě na vystoupení pana poslance Vymětala, bohužel za tou kamerou mě není vidět, takže mou faktickou připomínku vidět nebylo, čili ji řeknu trochu se zpožděním.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Omlouvám se, pane poslanče.
Poslanec Petr Pleva: Já jsem chtěl říci, že se stane, že někdo propadne z matematiky a podle této logiky se už nemůže dostat na střední školu. A co když z něho bude třeba výborný herec nebo bude vynikat v nějaké jiné disciplíně, protože matematika je obtížný předmět a nemusí z něj někdo projít? Toto je naprosto nesmyslná diskriminace. Navíc u zvláštních škol tam mohou být zařazeny děti, jejichž schopnosti se ještě nerozvinuly. Ale nic nehovoří o tom, jak se u dítěte, které je zařazeno v prvním ročníku do zvláštní školy, rozvinou jeho rozumové a jiné schopnosti v následujících ročnících. Vy už chcete stávající fakt, že někdo v šesti letech byl nerozvinutý, tímto oddeterminovat na celý život. Já si myslím, že to je velmi špatně. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plevovi, slovo má pan poslanec Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, věcně nechci vůbec zpochybňovat návrh tohoto zákona, protože ve své podstatě svým způsobem odstraňuje diskriminaci, kterou dejme tomu stávající systém má. Ale myslím si, že není v tomto zákoně řešeno všechno, resp. že paní navrhovatelka nedomyslela všechny věci, které s tím souvisejí. Ve svém bydlišti i na svém minulém pracovišti se prakticky denně setkávám s romskými i ostatními spoluobčany, protože tak to přináší život, znám většinu jejich problémů a vím, že jedním z nich je i účast těchto dětí na školském systému. Mohu vám říci, že přestože jsme se pokusili opět znovu zavést nulté ročníky, zkolabovaly nám.
Mám za to, že by paní navrhovatelka měla domyslet tu diskriminaci druhou, to znamená diskriminaci rodičů, kteří neposílají své děti do školy. Protože když jsme rozebírali, co všechno vedlo k tomu, že nám zkolabovaly třídy, které měly vyrovnat handicap, který vznikl třeba jazykovou bariérou, kulturní bariérou či jinou, je otázka, zda by nestálo za to, doplnit tento návrh ještě o to, aby se více zainteresovali rodiče v tom, aby se děti školské výuky účastnily. Fakt je ten, že jeden je dobrý matematik, druhý je dobrý historik, třetí je fenomén hudební. Tak to samozřejmě je, jeden holky, druhý vdolky.
***