(14.10 hodin)
(pokračuje Buzková)
Dalším bodem je
47.
Návrh poslanců Moniky Horákové a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol
a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 299/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 299 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 299/1.
Prosím, aby předložený návrh uvedla poslankyně Monika Horáková. (Nebyla přítomna v jednacím sále.) Prosím zaměstnance Poslanecké sněmovny, aby upozornili paní poslankyni Moniku Horákovou, že by se měla dostavit do jednacího sálu a uvést svůj návrh zákona.
Vzhledem k tomu, že paní poslankyně Horáková zde není, zaregistrovala jsem procedurální přihlášku místopředsedy sněmovny pana poslance Grosse, kterému udílím slovo.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, když už jsme začali zde přeřazovat některé body, tak dovolte i mně, abych přispěl troškou do mlýna a navrhl, aby bod č. 57, kterým je návrh pana poslance Brouska na novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nebyl vyřazen, ale byl přesunut na příští týden jako jeden z prvních bodů po rozpočtu, poté co projednáme body, které jsme již rozhodli, že je zařadíme po rozpočtu. Proto to nejsem schopen specifikovat přesně.
Je to návrh, který byl konzultován s některými kluby. Je zapotřebí, aby ještě byla dokončena některá jednání před konečným projednáním tohoto poslaneckého návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře, v hlasování tedy rozhodneme o zařazení tohoto bodu na příští týden po projednání všech již schválených bodů, které byly zařazeny za jednání o státním rozpočtu. Myslím, že tento návrh je dostatečně srozumitelný, abychom o něm mohli hlasovat. Zaznamenávám sice, že někteří poslanci gestikulují, kolikátý bod to bude, ale nemohu se v tuto chvíli na to spolehnout, a proto zvolím raději tuto obecnější formulaci.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 78, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 78 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 145 vyslovilo 119 a 7 bylo proti.
V tuto chvíli udílím slovo paní poslankyni Monice Horákové, aby uvedla předložený návrh zákona.
Poslankyně Monika Horáková: Děkuji, vážená předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, omlouvám se za zpoždění.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, paní poslankyně. Poprosila bych o ztišení v jednacím sále. Paní poslankyně si zatím vydechne, sál se ztiší…
Poslankyně Monika Horáková: Smyslem předloženého návrhu je změnit kritérium pro přijímání ke studiu na středních školách, zejména s ohledem na žáky zvláštních škol. Současné znění § 19 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol zní takto: Ke studiu na středních školách, kromě škol uvedených v odst. 2, se přijímají žáci a další uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu.
To znamená, že toto znění v podstatě vypovídá o téměř nulové propustnosti školského systému, který na základě legislativní podpory dělí žáky na dvě skupiny, tj. na žáky se základním vzděláním, kteří se mohou hlásit na střední školy, a na žáky bez základního vzdělání, absolventy speciálních a zvláštních škol, kteří si ze zákona nemohu podat přihlášku ke studiu na střední školy.
Zvláštní škola je definována školským zákonem jako škola, ve které se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat ve škole základní ani ve speciální základní škole. Absolventi zvláštní školy tak mohou získat pouze nižší základní vzdělání, umožňující nastoupit pouze do odborného učiliště nebo praktické školy v rámci přípravy pro výkon povolání.
Vyhláška MŠMT ČR č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách, ve svém § 2 odst. 4 specifikuje zvláštní školu a pomocnou školu pro žáky s mentálním postižením. Žáky zvláštních škol se tak stávají děti, které jsou ve smyslu desáté revize Světové zdravotnické organizace považovány za jedince s lehkou mentální retardací, to znamená, že inteligenční kvocient je přibližně v rozmezí 50-69. Ovšem současná zvláštní škola, jak uznává i samo MŠMT, poskytuje též azyl celé škále dalších žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří svým inteligenčním kvocientem převyšují uvedenou inteligenční skupinu. Jsou to například žáci postižení souběžně více vadami, žáci postižení autismem, žáci s poruchami učení a chování, žáci ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, zejména žáci romského etnika. Děti jsou sice zařazovány do škol na základě odborného psychologického vyšetření pedagogicko-psychologické poradny, ve kterém můžeme nalézt také určitá slabá místa, zejména ve vztahu k žákům pocházejícím z jiného sociálního a kulturního prostředí, žáků romských.
Je pravdou, že zařazení dítěte do zvláštní školy je také prováděno na základě souhlasu rodičů, ale už není běžnou praxí poskytovat rodičům informaci o důsledcích vyplývajících z tohoto zařazení pro jejich děti jakožto absolventy zvláštní školy.
Jak jsem říkala, smyslem této novely školského zákona tudíž je zvýšit propustnost školského systému, umožnit tak i žákům, kteří absolvují zvláštní školu, dosáhnout vyššího vzdělání, to znamená dát všem stejné šance v rámci jejich dalšího vzdělávání.
***