(11.00 hodin)
(pokračuje Drda)
Za druhé musím protestovat proti tomu, že se teplárenská zařízení, která jsou schopna produkovat teplo a elektrickou energii, staví na roveň zařízení, ve kterém se prostým způsobem likviduje odpad. Tvrdím, že moderní spalovny jsou teplárny, které využívají alternativního zdroje energie. Nemohu si dovolit odpustit poznámku, že 3,5 mil. tun odpadu bez energetického využití i materiálového využití ukládáme pod zem. Toto palivo má výhřevnost hnědého uhlí.
Znám argumenty lidí, kteří hovoří o tom, že když doplníme do zákona energetické využívání postavené na roveň materiálnímu využívání, otevře se neskutečný dovoz komunálního odpadu do této země a že z ní uděláme smetiště. Podotýkám, že se jedná jen o komunální odpad, protože nebezpečný odpad je ošetřen velmi přísně povolením dovozu ministerstvem.
Tento argument není správný, protože pokud mě nemýlí má informace, v této zemi stojí tři spalovny, které jsou schopny energeticky využívat odpad, a tedy by byly potenciálními dovozci tohoto odpadu. Jejich vytížení a další opatření, která v zákonu jsou, včetně plánu odpadového hospodářství, dávají dostatečnou kontrolu tomu, aby se odpad masivně k nám nedovážel. Tím, že ze zákona naprosto nesprávně vypustíme - Evropská unie počítá s tím, že energetické využití je postaveno na roveň materiálovému využití a nový zákon s tím bude muset počítat také, neumožníme podnikatelům, obcím apod., aby ve svém podnikatelském záměru počítali pevně s tím, že energetické využití je na roveň materiálovému a že se jim jejich investice vrátí. Mám obrovskou obavu, že v okamžiku, kdy budeme muset přijmout evropské směrnice, které hovoří o tom, že v roce 2010 se nebude pod zem smět ukládat organika, která je neošetřená, a odpad bude muset mít maximálně 5 % organické složky, bude velmi malý prostor pro to, abychom takováto zařízení stavěli. Budeme je stavět za velkých nákladů, a protože je budeme stavět ze zákona, bude muset na ně velmi silně přispět stát. Dnes je možné, aby podnikatelé, event. obce, se do takového projektu dali a ufinancovali ho projektovým financováním.
Osobně si myslím, že obava z toho, že tady vyroste během krátké chvíle takovýchto zařízení jako hub po dešti, je lichá, protože příprava takového zařízení je velmi náročná, projednání zvláště z hlediska ochrany životního prostředí je složité a sama stavba není uskutečnitelná za méně než 28 měsíců.
Doufám a věřím, že v tomto platí slib pana ministra, že nový zákon, který bude tyto věci upravovat, bude do tří let uveden v život, a tedy není reálná šance, aby před novým zněním nového zákona byla další stavba dokončena, protože zatím žádná rozestavěna není.
Proto mi dovolte, abych v podrobné rozpravě navrhl vrátit zpátky to, co podvýbor projednal a schválil, tedy doplnit energetické využití odpadu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Hlásí se ještě někdo jiný do obecné rozpravy? Prosím, pan poslanec.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych doplnit mého předřečníka ohledně tepelného využití odpadu. Při návštěvě spalovny v Malešicích jsem se ptal, do jaké míry je známo složení odpadu, které tato spalovna spaluje. Zcela jednoznačně mi bylo řečeno a potvrdil to i kolega Drda, že se tyto materiály sledují pouze z hlediska výhřevnosti. Nikdo zatím nesleduje jejich chemické složení ani zplodiny, které z toho vznikají. Ve všech spalovnách se toto řeší jen měřením kouřových plynů, na které se reaguje budováním velmi finančně náročných a složitých technických zařízení. Jak nám to bylo předvedeno i v Malešicích, samotné zařízení na čištění plynů, které ve své podstatě v Malešicích zpracovává tepelně klasický komunální odpad, je dvakrát rozsáhlejší než samotná spalovna jako taková. Myslím, že tady bychom trochu vypustili džina z lahve, protože nikdo se skutečně nezabývá tím, co vznikne spalováním novodobého komunálního odpadu, novodobého se všemi chemickými látkami, které v něm jsou.
Pokud vycházíme z historických statistik, víme, že za posledních 50 let se totálně změnilo kvalitativní složení odpadu a z převládajícího odpadu, kde byly popeloviny z třicátých let, je nynější odpad úplně jiný. Proto bychom vypustili džina z lahve, kdybychom teď bez toho, že bychom se měli zabývat chemickým složením jak odpadu, tak i zplodin, které vzniknou spálením a kombinací chemických látek, nezvážili, jak nepříjemný by byl dopad na budování likvidačních zařízení na vznik těchto materiálů. Myslím si, že pak bychom nemohli hodnotit jen využití tepelné, které je určitě příznivé, a v tom plně souhlasím s kolegou Drdou, že by to bylo přínosem, ale nejsem si jist, zda by to nevyvolalo několikanásobně vyšší finanční náklady na likvidaci toho, co by spalováním odpadu vzniklo.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další se hlásí pan poslanec Pejřil.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, pouze stručně bych chtěl říci, že věc, kterou zde řekl kolega Drda, je důležitá, abychom ji vzali v potaz, ale abychom tomuto zákonu nekladli odpor a pustili ho do třetího čtení. Starostové, komunální politika na to čeká. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Ještě jednou pan poslanec Drda.
Poslanec Jiří Drda: Dámy a pánové, dovolte mi poznámku k tomu, co tady říkal předřečník ke spalovnám. Musím uvést na pravou míru to, že to, co jde do spalovny, víme, je to komunální odpad nebo živnostenský odpad jemu blízký. Pokud popřeme tuto myšlenku, potom nevíme, co jde do skládek.
Druhá věc je, že škvára a popel z těchto moderních spaloven je inertním materiálem, jak prokázaly zkoušky, a je tak úředně kvalifikováno u všech tří zařízení.
***