(19.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Nevidím na tom nic podivného, naopak je to běžný proces práce petičního výboru a myslím si, že neorganizovat veřejná slyšení v této věci by bylo chybou.
Pokud jde o konstatační část, jsem přesvědčen o tom, že žádný z poslanců sněmovny, nebo jen menšina, může mít výhrady proti konstatační části návrhu kolegy Cyrila Svobody. Považuji ji za velmi vyváženou, správnou a i politicky moudrou. Z toho důvodu nesouhlasím s kolegou Zunou, že bychom měli vyškrtnout bod II z návrhu kolegy Cyrila Svobody, protože takové rozhodnutí samozřejmě učiníme podle toho, jestli se přikloníme k návrhu výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, nebo k návrhu konkurenčnímu kolegy Svobody. Proto jsem přesvědčen, že jediným možným návrhem, který bych akceptoval z vystoupení pana kolegy Zuny, by bylo oddělené hlasování o jednotlivých částech usnesení kolegy Cyrila Svobody. Je to logické, správné a dokonce si myslím, že i jednotlivá ustanovení, např. v části požadavků na vládu, by mohla být ještě citlivější.
To je vše, co jsem chtěl říci této sněmovně k této velmi vážné věci. Nijak to nezlehčuji, nijak nezlehčuji onen propastný rozdíl mezi věcným řešením a politickými symboly, které jsou zde učiněny z těchto věcí.
Jsem přesvědčen, že o mém procedurálním návrhu je možné hlasovat jak ihned, tak po případné další rozpravě, podle toho, jak se sněmovna rozhodne. Netrvám na okamžitém hlasování o svém procedurálním návrhu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Takže budeme-li hlasovat o vašem návrhu po uzavření rozpravy, budete s tím souhlasit, pane poslanče?
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní je přihlášen pan místopředseda vlády Pavel Rychetský, připraví se pan poslanec Petr Koháček.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážená paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, jsem si plně vědom toho, že věc, kterou Poslanecká sněmovna projednává, dostala z důvodů, které stojí mimo tuto budovu, rozměr, který přesáhl hranice naší země, a jsem si vědom toho, že je velmi často interpretován v poloze, která neodpovídá skutečné situaci, která vznikla v Matiční ulici.
Současně jsem si ovšem vědom toho, že Poslanecká sněmovna stojí před odpovědným rozhodováním a podle zákona o obcích, a v tom souhlasím s panem poslancem Zunou, je to rozhodování, které by správně nemělo příslušet politickému orgánu, jako je jedna z komor Parlamentu, protože to je rozhodování o tom, zda zrušit či nezrušit usnesení přijaté obcí v samostatné působnosti, a zrušení nebo nezrušení je věcí posouzení zákonnosti takového rozhodnutí.
Na druhé straně musím říci, že když přednosta okresního úřadu předložil tento návrh sem, znamená to, že dospěl k závěru, že byl porušen zákon, konkrétně že byla porušena Listina základních práv a svobod.
Pan poslanec Zuna zde vyslovil názor, že tato zeď není zdí mezi různými etniky, ale že je zdí mezi lidmi slušnými a neslušnými a že povinností Poslanecké sněmovny je chránit slušné lidi. Podle mého soudu povinností Poslanecké sněmovny a nás všech je chránit všechny občany. A přístup k právům a svobodám musí mít každý stejný, ať už ho považujeme za slušného, nebo neslušného. Je potřeba si uvědomit, že princip rovnosti je základní princip rovnosti našeho ústavního systému.
Chtěl bych vyjádřit poděkování skupině těch představitelů politických klubů, která naformulovala návrh usnesení přednesený panem poslancem Cyrilem Svobodou. Myslím si, že je to návrh, který umožňuje vyřešit celou situaci bez dalšího rozdmýchávání emocí kolem této záležitosti.
Prosil bych vás, abyste pro tento návrh hlasovali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Rychetskému. Slovo má pan poslanec Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany k projednávané věci.
Klub ODS zásadně odmítá jakékoli projevy rasové nesnášenlivosti a diskriminace. ODS je občanskou stranou, která staví individuální práva občanů, bez ohledu na barvu pleti, na vrchol hodnot, které vyznává.
Klub ODS cítí dnešní romský problém, trápí ho a nesmiřuje se s ním. ODS ví, že Romové jsou v dnešní chvíli velmi zranitelnou skupinou populace, na kterou silně dopadá transformace. Jakkoli je řešení tohoto problému velmi obtížné a dlouhodobé, je k jeho řešení zapotřebí zapojit jak státní správu, tak místní samosprávy, a to nejen v České republice, ale i v jiných zemích.
Klub ODS velmi ostře protestuje proti vyjádření představitele romských organizací pana Ondřeje Giňi, který naprosto neopodstatněně prohlásil, že v České republice existuje apartheid.
Klub ODS stál, stojí a bude vždy stát na straně slušných občanů, pokud se dostanou do sporu s občany méně slušnými či neslušnými. Za méně slušné považuje i občany, kteří neplní své povinnosti, neplatí nájemné či se neřídí pravidly slušného chování. Zásadně však odmítá dělit občany podle barvy jejich pleti.
Klub ODS odsuzuje také všechny, kteří z problému v Matiční ulici učinili rasový konflikt a tím neopodstatněně a hrubě poškodili zájmy České republiky.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Koháčkovi, slovo má pan poslanec Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem toho názoru, že Poslanecká sněmovna by měla, že dokonce musí nějak rozhodnout a že se nemůže této své odpovědnosti zbavit.
Domnívám se, že navrhované zrušení onoho předmětného usnesení neštěmického zastupitelstva je signálem, že Poslanecká sněmovna vidí rozpor tohoto usnesení s obecným právem. Nic víc, nic méně. Přitom návrh usnesení předneseného panem poslancem Svobodou se neomezuje na pouhé zrušení. Myslím, že to je dobře, že to je návrh vyvážený, který se snaží zdůraznit i skutečnost, že česká společnost není společností netolerance a že si je vědoma problémů, s nimiž žije. Česká společnost není společností netolerance, to máme mimochodem dokázáno i jedním velice prestižním mezinárodním srovnávacím projektem nazvaným Evropská studie hodnot. To je projekt, který v roce 1991 a v roce 1999 zkoumal situaci v celé řadě, myslím, že prakticky ve všech evropských zemích.
Pokud jde o Českou republiku, dospěl tento projekt k závěru, že v roce 1999 došlo k poklesu xenofobních, rasistických, intolerantních přístupů v české společnosti na polovinu ve srovnání s rokem 1991. Myslím, že je právě i proto dobře, že usnesení navržené panem poslancem Svobodou podává, nebo se alespoň snaží podat, tento obraz celý.
***