(15.10 hodin)
(pokračuje Krása)
Dále pak o trestné činy zavlečení do ciziny spojené s těžkou újmou na zdraví či smrtí a dále vraždy a vlastizrady. Právě trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele s újmou na zdraví či smrtí a zavlečení do ciziny spojený s obdobnými následky jsou ty zločiny, na které se vztahuje desetiletá promlčecí doba, která uplyne 29. prosince letošního roku.
Je třeba si neustále připomínat, že tyto zločiny byly spáchány jako součást scénáře směřujícího ke zničení tradičních hodnot evropské kultury, k potlačení odlišných názorů, k vědomému porušování lidských práv a svobod a jako takové by měly být postaveny na roveň zločinům válečným.
Předkladatelé návrhu zákona jsou proto přesvědčeni, že nestačí pouze prodloužit promlčecí lhůtu u trestných činů s trestní sazbou nejméně 10 let, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nemohly být stíhány, ale že je nutné zabránit jejich promlčení.
Druhým důvodem, který nás vede k přesvědčení, že je nutná nepromlčitelnost těchto zločinů, je skutečnost, že dosud nebyla zpřístupněna velká část archivů. Jedná se např. o archiv ÚV KSČ, který dosud nebyl odtajněn - jaká podivnost - či o okresní nebo oblastní archivy, které nejsou uspořádány a podle zákona o archivnictví nejsou přístupné. Je velmi pravděpodobné, že po jejich uspořádání budou zpřístupněny a že na světlo denní vyplynou další trestné činy. A bylo by neodpustitelné, kdyby polistopadová politická reprezentace dopustila promlčení těchto zločinů.
Dámy a pánové, vláda České republiky projednala předkládaný návrh zákona a vyslovila s ním nesouhlas. Vláda své negativní stanovisko opírá o tyto argumenty:
Navržený zákon se vztahuje na trestné činy, u nichž došlo k promlčení již 30. prosince 1994. Navrhovatelé zákona se ztotožňují s touto námitkou vlády ve věci retroaktivity předloženého návrhu a chtějí ve druhém čtení provést úpravu návrhu zákona, která se bude vztahovat na trestné činy s trestní sazbou nejméně 10 let, a tudíž, které ještě nebyly promlčeny.
Další námitka vlády se dotýká okolností, že předložený návrh blíže nevymezuje okruh trestných činů, které by měly být nadále nepromlčitelné. Musím říci, že této námitce vlády nerozumím, protože z návrhu je zřejmé, že se jedná o trestné činy, které nemohly být v období od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu stíhány. Zdá se nám zcela nesmyslné provést výčet trestných činů, které jsou v trestním zákoně definovány.
Dámy a pánové, dovolím si pozastavit se ještě u posledního odstavce stanoviska vlády k návrhu zákona. Vláda se domnívá, že současná právní úprava je dostačující, neboť umožňuje, aby promlčením nezanikla trestnost trestných činů proti lidskosti. Musím říci, že vláda se mýlí. Kdyby současná právní úprava byla dostačující, nehrozilo by koncem roku promlčení a beztrestnost řady trestných činů, které jsem zmínil v úvodu svého vystoupení. Vláda nepochopila přesně smysl předloženého návrhu zákona, protože předkladatelům nešlo o novou úpravu nepromlčitelnosti zločinů proti lidskosti. Nechceme zavádět trestnost těch trestných činů, které byly promlčeny a nejsou tudíž trestné. Jde nám o to, aby trestné činy, které potlačovaly politické názory, náboženské přesvědčení a důstojnost jednotlivce či skupiny osob, byly z hlediska trestnosti postaveny na roveň válečným zločinům. Z nepromlčitelnosti těchto zločinů komunismu bude zřejmé, že tyto zločiny jsou z hlediska ochrany demokracie, práv a svobod životu nebezpečné. Vláda přistoupila k posouzení zákona pouze z hlediska pozitivního práva, nikoli práva přirozeného.
Dámy a pánové, dovolím si ještě se zmínit o důvodech, které nás jako předkladatele přiměly k tomu, že návrh zákona podala pouze úzká skupina poslanců. Nebyla to žádná prestižní záležitost, jak je nám někdy podsouváno, ale byl to jen a jen nedostatek času, kdy v období prázdnin bylo zřejmé, že se tomuto vážnému tématu nikdo nevěnuje, a tudíž že hrozí nebezpečení z prodlení.
Od podání návrhu zákona jsme v kontaktu s odborníky na trestní právo, s Nejvyšším soudem, s ÚDV a s dalšími zainteresovanými odborníky. Z dosavadních diskusí se jeví jako nejlepší následující znění § 68 písm. d), které nabízím pro diskusi ve druhém čtení. Dovolím si citovat, jak lze upravit návrh zákona. Pro druhé čtení proto budu navrhovat toto znění: "Nepromlčitelnost by se týkala jiných trestných činů spáchaných v době od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně 10 let, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby nebo byly-li spáchány veřejnými činiteli anebo byly projevem pronásledování jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských."
Věřím, že tento text může být základem pro jednání odborných výborů Poslanecké sněmovny a zároveň že vyhoví námitkám vlády.
Dámy a pánové, předkladatelé zákona si uvědomují, že je velmi málo času na přijetí zákona, který by zabránil promlčení zločinů, které byly spáchány v období vlády komunistického režimu. Chceme vás všechny požádat o součinnost při práci nad tímto zákonem. Věříme v maximální vstřícnost jak Poslanecké sněmovny, tak i Senátu, tak samozřejmě také pana prezidenta. Zákon musí vstoupit v platnost nejpozději 29. prosince letošního roku. Na památku všech obětí komunistické zvůle jsme povinni zabránit promlčení komunistických zločinů. Za komunistickou minulostí nemůžeme udělat tlustou čáru, protože by se nám to mohlo vrátit. Nezvládnuté vyrovnání se s komunismem může vést k posunu morálních hodnot a ve svých důsledcích může přivodit režim s některými podobnými rysy s režimem, který u nás vládl posledních 40 let. V právním státě musí zločin být potrestán a viník musí svůj čin odčinit. Nedůslednost se může vymstít.
Dámy a pánové, v rozpravě si dovolím požádat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 40 dnů. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Krásovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, tisk 325, návrh poslanců Krásy, Mareše, Kühnla a dalších, který před sebou máte, velmi podrobně zdůvodnil pan navrhovatel. Jako stanovisko vlády jsme dostali tisk 325/1, kde vláda vyjadřuje svůj nesouhlas. Odůvodňuje ho třemi body. S prvním bodem se dá nepochybně souhlasit, protože opravdu je chybou návrhu pana poslance Krásy a dalších, že se chová retroaktivním způsobem.
***