(10.50 hodin)
(pokračuje Frank)
Dovoluji si říci, že jde i o jistou přípravu možná budoucího vstupu České republiky do Evropské unie, kde tyto prvky již řadu let fungují.
Bylo zde naznačeno, že zcela novým prvkem je způsob vydávání občanských průkazů a vedení jejich agendy, která má s platností tohoto zákona přejít od 1. 1. 2000 z úřadoven Policie České republiky na okresní úřady. Já si v této fázi odmyslím připravenost okresních úřadů na tento úkol, i když máme celou řadu poznatků, že již dnes v budovách okresních úřadů tento úřední úkon pokračuje nebo funguje a dá se říci, že bez problémů.
Otázkou, která jaksi zůstává zcela nevyjasněna, je, zda přejdou k okresním úřadům skutečně i pracovníci, kteří na tomto úseku dosud pracovali, anebo lze předpokládat další nárůst dalších úřednických míst. Samozřejmě, že od toho se odvíjí další část otázky, zda bude případný převod těchto pracovníků např. nahrazen i nárůstem směrných čísel pro řadové policisty, což by samozřejmě v některých okresech bylo potřebné.
K návrhu zákona lze vznést i některé další dotazy, v kterých, jak se domnívám, bychom měli mít zcela jasno. Předně se domnívám, že v návrhu zákona je příliš mnoho odvolávek na paragrafy necitovaného zákona - viz např. odvolávka 8, 10, 12, 18, 19 atd. Myslím si, že by mělo být zcela jasně řečeno, o který zákon jde, popř. o jeho budoucí návrh.
Poznámku mám i k té části - a podotýkám že v dobrém - která hovoří, že žadatel o občanský průkaz může žádost o vydání předložit kterémukoliv okresnímu úřadu, městskému úřadu či obecnímu úřadu, které jsou pověřeny vedením matrik, který žádost zkontroluje, popřípadě vrátí občanovi, a pokud je příslušný, i postoupí příslušnému okresnímu úřadu k vyřízení. Tím si myslím, že je v podstatě řečeno, že žadatel bude mít žádost nejen řádně překontrolovanou, ale že si může občanský průkaz také vyzvednout na příslušné matrice v místě svého bydliště. To je bezesporu jisté ulehčení od zbytečného běhání občanů po úřadech.
Možná, že otázka spočívá pouze v tom, jak se tento prvek projeví následně i v počtech pracovníků např. na městských či obecních úřadech, které jsou pověřeny výkonem matriky. Časté dohady - a byla zde o tom také řeč - a dle mého soudu v této chvíli oprávněné jsou ke způsobu evidence, dat a údajů žadatelů o občanský průkaz. Např. než si občan vyzvedne nový občanský průkaz, jsou dle návrhu zákona veškeré potřebné doklady příslušným okresním úřadem znehodnocovány. Možná že tyto dotazy vznikají z toho momentu, že dochází k převodu od policejní složky na okresní úřad. Přesto se ale ptám, jakou jistotu bude mít občan, že tyto doklady byly zlikvidovány a nebyly jinak zneužity, jak se uvádí v § 8 odst. 3 návrhu zákona. Tato otázka je o to možná komplikovanější, a to tím spíše, že okresní úřady zůstanou zprostředkovateli dat a údajů vedených v evidenci občanských průkazů u Ministerstva vnitra, což z hlediska centrálního informačního systému považuji za správné, aby tento informační systém ve zprávě Ministerstva vnitra zůstal.
Diskutovat lze i o jiných oblastech, které jsou v návrhu ne zcela jasně vyznačeny. Rád bych se zeptal, co se např. rozumí vyznačenou částí občanského průkazu, která se odděluje a kterou má stanovit vyhláška Ministerstva vnitra. Vyhláška, kterou máme přiloženu k návrhu zákona, tento stav neřeší, a já se tedy ptám, zdali bude ještě jiná vyhláška, která není součástí návrhu zákona.
Závěrem: souhlasím se zpravodaji, že realizace zákona a v podstatě ani dvou dalších zákonů nebude levnou záležitostí. A vyžádá si, jak se uvádí v důvodové zprávě, částky 320 milionů Kč, i když je pravdou, že čerpání bude zřejmě rozloženo do několika let. Nejsem si také ani zdaleka jist tvrzením, že nedojde k nárůstu státních úředníků. Co mě překvapuje, je v údaji o čerpání prostředků ze státního rozpočtu v několika letech. Překvapuje mě mimo jiné to, že nedávno projednávaná reforma veřejné zprávy naznačila chuť zrušit okresní úřady do roku 2003. Tímto zákonem přenášíme na okresní úřady další z pravomocí. Musím se zeptat, do jaké míry je tedy reforma veřejné správy myšlena vážně.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme si vědomi, že jde o potřebný návrh zákona již s ohledem na odstranění nedostatků stávající právní úpravy. Byli bychom rádi, aby předkladatel předložil návrhy na řešení naznačených nedostatků návrhů zákonů pokud možno před druhým čtením. Mnohé naznačí jistě i pozměňující návrhy a projednávání ve výborech. Ty budou také miskou vah našeho rozhodování ve druhém čtení tohoto návrhu zákona. I já přes výhrady doporučuji propustit návrh zákona do druhého čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Frankovi a uděluji slovo panu poslanci Martínkovi.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, tak jak zde bylo řečeno, máme zde k dispozici tři návrhy zákonů, které velmi úzce souvisejí s občany a velmi úzce souvisejí také s městskými a okresními úřady i s reformou veřejné správy. Po přečtení těchto návrhů a po vyslechnutí některých připomínek, které zde padly ať zpravodaji nebo kolegou Frankem, je myslím legitimní se zamyslet nad tím, jaký smysl tyto návrhy mají.
Podle mého názoru jsou to návrhy velmi důležité z několika hledisek. Bylo zde jednak řečeno, že dochází k určitému odstranění reliktu minulosti, což znamená, že o těchto věcech již nebude rozhodovat policie, ale jiné orgány, tedy mizí asociace k bývalému policejnímu státu.
Druhá věc, která je nezbytná a která je součástí těchto návrhů, je určitý proces decentralizace, protože tím, jakým způsobem budou převáděny tyto kompetence na okresní úřady, je možno také vlastně připravovat i další, následný krok, a to je převedení na pověřené úřady, respektive okrsky, o čem zde hovořil i kolega Bendl. Bude na nás, na poslancích v jednotlivých výborech ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, abychom tuto záležitost dotáhli do jasného konce. Na konec zde řekl pan ministr - a já jsem rád, že se zde o tom zmínil - že Ministerstvo vnitra je si vědomo velké souvislosti těchto zákonů s dalším průběhem reformy veřejné správy.
Nemohu souhlasit s tím, co zde říkal kolega Frank, že nevidí, do jaké míry je myšlena vážně reforma veřejné správy, když jsou předkládány tyto zákony. Já si naopak myslím, že reforma - jak rozhodla i sněmovna - je věcí jednotlivých etap a hlavně reforma je vždycky věc evoluční. My máme nyní před sebou tu první, krajskou část reformy a posléze budeme mít ty další etapy.
***