(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Výbornému, do rozpravy se dále hlásí ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Konstatuji, že probíhá obecná rozprava ve druhém čtení.
Hovoří ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, především mi dovolte, abych se pokusil přispět k uklidnění atmosféry, která zde nastala při hodnocení postupu zemědělského výboru.
Skutečností zůstává, a mohl bych jistě namítat, že zatímco zemědělský výbor si vyžádal stanoviska některých resortů, Ministerstvo spravedlnosti jako gestor trestního zákona o stanovisko požádáno nebylo. Ale v tom myslím není jádro problému, i když objektivně je třeba konstatovat, a mohu to říci pouze z titulu své funkce ministra spravedlnosti, že oproti původnímu návrhu novely trestního zákona, vůči kterému vyslovila vláda své negativní stanovisko, to, co je nyní předmětem poslaneckého tisku, je řešení přijatelnější z hlediska legislativního potud, že odstraňuje základní nedostatky, které nebyly pouze formální, na které vláda upozornila ve svém odmítavém stanovisku.
Přesto zůstává z mého pohledu v nezměněné podobě námitka proti podřazení všech osob pod pojem veřejného činitele. Trestní zákon vychází z toho, že za veřejného činitele, který požívá zvláštní ochrany, ale který také je přísněji postižitelný za porušení svých povinností, lze považovat pouze funkcionáře v ustanovení § 89 odst. 9 trestního zákona uvedené.
Předcházející novely trestního zákona, tak jak je přijala Poslanecká sněmovna, poměrně tendovaly k tomu, zúžit pojem veřejného činitele, a tendovaly i k tomu, zúžit ochranu veřejného činitele. V tomto směru je současná snaha o rozšíření pojmu veřejného činitele proti tomuto trendu a nemá ani dostatečně oporu v právních úpravách srovnatelných evropských států. I když zemědělský výbor ve svém návrhu se snaží o posílení veřejnoprávního postavení zmíněných funkcí, přesto je třeba - a žádám vás, abyste zvážili, zda v důsledku přijetí takových změn se skutečně změní úloha těchto osob - a jsem přesvědčen, že základní postavení těchto stráží se totiž nezmění. Aniž bych chtěl snižovat význam jejich činnosti pro veřejnost, mám za to, že se stejným zdůvodněním by bylo možno předložit návrh, podle kterého by za veřejné činitele byly prohlášeny další profese, např. funkcionáři v hromadné dopravě, zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb v bankách, na poštách, obchodních domech apod., stejně jako pracovníci pošt, kterým je svěřena ochrana ústavou zaručeného listovního tajemství.
Tím bychom mohli dospět do stavu, kdy za veřejného činitele se před rokem 1989 označoval téměř každý pracovník na veřejných úsecích. Spíše než statut veřejného činitele je rozhodující, zda zákon určité osobě k plnění svěřených úkolů poskytuje potřebné prostředky a v jakém počtu případů tyto prostředky může reálně uplatňovat. Po formální stránce především ovšem považuji za nutné upozornit rozpor mezi dosavadním zněním 89 odst. 9 trestního zákona a pozměňovacím návrhem.
Stávající § 89 odst. 9 za veřejného činitele označuje některou z taxativně vypočtených osob, pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a požívá přitom pravomoci, která jí k plnění těchto úkolů byla svěřena. K trestní odpovědnosti takové osoby nebo k její zvýšené ochraně se vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti se zmíněnou pravomocí nebo odpovědností. Pozměňovací návrh naopak podřazení některé z citovaných stráží za veřejného činitele odvíjí od samotného faktu ustanovení do této funkce a výkon pravomoci podle zvláštního předpisu. Zde by tedy nebylo rozhodující, jaká oprávnění např. lesní stráž vykonává, tedy zda tato oprávnění sledují plnění úkolů společnosti nebo státu, rozhodující by bylo, tak jak je navrženo, že vykonává jakákoli oprávnění podle zvláštního zákona. Již samotný fakt, že určitá osoba byla ustanovena do funkce lesní stráže a vykonává oprávnění, by postačovalo k tomu, aby byla označována za veřejného činitele.
Návrh v prvé řadě přehlíží, že s postavením veřejného činitele je spojena nejen zvýšená trestněprávní ochrana, ale i odpovědnost osoby, která je za veřejného činitele označena. Pokud by např. lesní stráž porušovala své povinnosti např. tak, že by byla úmyslně nečinná, tedy ve smyslu návrhu by nevykonávala oprávnění a pravomoci podle zvláštního zákona, pak by ji nebylo možno postihnout za zneužívání pravomoci veřejného činitele. Na rozdíl od dosavadního pojetí veřejného činitele návrh vůbec neuvažuje o tom, že součástí výkonu pravomoci je i odpovědnost za její výkon.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, já vás na chvilku přeruším a pokusím se zklidnit některé z nás, kteří zde hluší nad míru obvyklou.
Prosím pane ministře, pokračujte.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Přijetím poslaneckého návrhu by tedy vznikla dvojí kategorie veřejných činitelů, kdy první by vedle zvýšené ochrany nesla i zvýšenou odpovědnost, zatímco druhá by požívala pouze zvýšené ochrany, ovšem za daleko užších podmínek. Domnívám se, že takový stav je právně nevhodný, a proto vám navrhuji, abyste ještě jednou zvážili původní vládní návrh, který zněl tak, aby tento návrh byl zamítnut.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru spravedlnosti Otakaru Motejlovi. Nyní vidím dále do rozpravy přihlášenou paní kolegyni Zuzku Rujbrovou. Prosím.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, pane předsedající. Já bych pouze ve stručnosti ráda reagovala na přednes pana ministra Motejla, který zde zdůraznil trend, který zastává, tj. omezování okruhu osob, které požívají ochrany veřejných činitelů.
Chtěla bych sněmovně v této souvislosti připomenout nedávný vládní návrh novely trestního zákona, kde jsme rozšířili okruh veřejných činitelů o zástupce státu ve společnostech se zahraniční účastí, tedy v soukromoprávních subjektech, a chtěla bych sněmovnu také upozornit na to, že pokud chceme omezovat pytláctví, nestačí zavádět nové skutkové podstaty trestných činů, které jsou v praxi nepostižitelné, ale musíme strážcům, a nejenom lesním strážcům, dát také určité povinnosti. Nebojí se samozřejmě ani odpovědnosti, která z toho vyplývá.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní kolegyni Rujbrové. Hlásí se někdo dále do všeobecné rozpravy? Je tomu tak. Hovořit bude pan kolega Jaroslav Lobkowicz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, je tomu 14 dní, kdy jsem navštívil zasedání Sdružení majitelů lesů. Přišla tam též otázka mysliveckém stráže a vůbec stráží. Všichni byli toho mínění, že myslivecká stráž by nemusela být, že není zapotřebí v takovém stavu, v jakém je dnes. Pokud myslivecká stráž - mluvím hlavně o myslivecké stráži - nemá jakási privilegia nebo jakési postavení, tak vůbec nemusí být, ale na druhé straně podle zákona je nutno ji postavit. Když dnešní myslivecká stráž přijde do lesa a najde tam třeba mladistvé, kteří si dělají ohníček, a chce je vykázat z lesa, tak zdvořile stráž pošlou do jedné části těla, o které bych se nerad zmiňoval. Ale je tomu tak. Myslivecká stráž dnes nemá vlastně co říci. Buď se domluvme, že ji úplně zrušíme, nebo jí dejme privilegia. Nejsem právník, proto tak dalece nevidím do právnických kliček nebo do detailů, které jsou zapotřebí, ale tak se domluvme a dělejme všechno pro to, aby alespoň časem myslivecká stráž se stala veřejným činitelem.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Jaroslavu Lobkowiczovi. Hlásí se dále někdo do všeobecné rozpravy? Ne, všeobecnou rozpravu uzavírám.
V tuto chvíli se musíme vypořádat s návrhy, které padly, takže bych poprosil zpravodajku ústavně-právního výboru paní kolegyni Jitku Kupčovou, aby zrekapitulovala hlasovatelné návrhy po všeobecné rozpravě.
***