(14.20 hodin)
(pokračuje I. Svoboda)
Toto rozhodnutí bylo již učiněno. Zmínil bych jenom stručně účel použití prostředků. Prostředky získané z emise dluhopisů budou použity převážně k zajištění vojenských úkolů. Vyslání praporu spotřebuje polovinu všech finančních prostředků. Resort obrany použije celkem téměř dvě třetiny prostředků, resort vnitra 16 %, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu po zhruba po 5 %, Ministerstvo zemědělství 2 % navrhovaného objemu prostředků. Navíc si vláda ponechá vládní rezervu ve výši cca 8 % na poskytnutí druhé fáze pomoci.
Schválením tohoto zákona vzroste státní dluh na 196,7 miliardy Kč.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že vládou navrhovaný zákon svým hlasováním podpoříte právě tak, jako jste v případě katastrofálních záplav v r. 1997 podpořili zákon o povodňových dluhopisech, a projevíte tak solidaritu s postiženým kosovským obyvatelstvem. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru financí Ivo Svobodovi. Ještě před otevřením rozpravy a před úvodním vstupem zpravodaje registruji žádost o vystoupení ministra zahraničních věcí ČR a v souladu s jednacím řádem mu udílím slovo, aby bylo proceduře učiněno zadost, jako osobě oprávněné vystoupit kdykoli. Hovoří ministr zahraničních věcí Jan Kavan.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vládní návrh zákona o vydání státních dluhopisů na financování důsledků kosovské krize odráží záměr vlády předložit Parlamentu k rozhodování komplexní představu o financování našeho zapojení do řešení důsledků kosovské krize.
Chtěl bych jít do trochu větších detailů, než jsou obsaženy v důvodové zprávě, kterou máte. Jsem přesvědčen, že dvě miliardy Kč, které vláda navrhuje uvolnit cestou vypsání dluhopisů, je jistě působivá částka, zejména v kontextu naší domácí rozpočtové situace. Vláda však navrhuje vyvážený balík aktivit, který chce z oněch dvou miliard hradit. Jde o úhradu naší účasti v mezinárodních silách KFOR v Kosovu, o prostředky na poskytnutí dočasného útočiště uprchlíkům na našem území i o pokračování humanitární pomoci do regionů. Po zahájení mírového urovnání v Kosovu je nyní důležité zajistit i odpovídající český podíl na hospodářské obnově Balkánu a povzbudit cestou vládního financování i aktivitu českých hospodářských subjektů při rekonstrukci postiženého regionu.
Chci vás informovat, že Evropská unie iniciovala Pakt stability pro jihovýchodní Evropu, který přijala ministerská konference v Kolíně nad Rýnem 10. června. Pakt je politickou kostrou širšího mezinárodního úsilí o stabilizaci regionu. Jeho tři pracovní stoly mají projednat otázky demokratizace, hospodářské obnovy a bezpečnosti.
Česká republika předsedající v tomto roce Středoevropské iniciativě je mezi tzv. fasivitátory paktu, to je státy a organizacemi, které mohou přispět k cílům paktu.
Významným momentem v rozjezdu procesu paktu bude summit svolaný na 30. 7., tedy za několik dní, do Sarajeva.
Středoevropská iniciativa jakožto regionální seskupení s výrazným balkánským rozměrem je jednou z mezinárodních platforem, která napomáhá širšímu úsilí o stabilizaci. Naše předsednictví dbá nejen o to, aby tato regionální organizace připravila konkrétní příspěvek k Paktu stability, ale aby posílila svou činnost ve vztahu k zemím regionu. Zasedání ministrů zahraničních věcí v Karlových Varech 24. června potvrdilo, že Balkán je nejvyšší prioritou celé organizace. Problémem činnosti SI je tradiční nedostatek financí na její projekty.
Evropská unie sama v souvislosti s paktem rozhodla o vytvoření nového typu vztahů se zeměmi jihovýchodní Evropy, které dosud neuzavřely asociační dohody. Jde o dohody stabilizační, ne asociační, v prvním kroku pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko a Makedonii.
Severoatlantická aliance již na washingtonském summitu rozhodla o ustavení bezpečnostního konzultačního fóra se zeměmi regionu. Do této pomoci je zapojena i Česká republika, zejména ve vztahu k Albánii a Makedonii. Mezinárodní finanční instituce spolu s Evropskou unií již alokovaly prostředky na stabilizaci platebních bilancí pro ty země regionu, které byly kosovskou krizí nejvíce postiženy. Rovněž již bylo rozhodnuto o finanční pomoci Světové banky na strukturální změny v zemích regionu, v zásadě za prostředky darované Evropskou unií.
Rada Evropské unie schválila již v dubnu 20 milionů euro na makrofinanční pomoc pro Albánii. V jednání je 60 milionů euro pro Bosnu a Hercegovinu a až 100 milionů euro pro Bulharsko. Tyto kroky jsou předmětem rozhodování orgánů mezinárodních finančních institucí, v nichž je Česká republika členem. Rovněž Pařížský klub nejvýznamnějších věřitelů již rozhodl o odložení splatnosti všech pohledávek vůči Albánii a Makedonii o rok.
Evropská unie se Světovou bankou připravují teď sérii donorských konferencí pro jihovýchodní Evropu, jimž předchází vyhodnocování potřeb v regionu. Tyto kroky budou souviset samozřejmě s implementací Paktu stability. Pakt sám a s tím související donorské konference však budou mít jenom postupný start, neboť zapojení klíčové země regionu - Svazové republiky Jugoslávie - do paktu i do této hospodářské mezinárodní pomoci je problematické. Příčinou je nevůle mezinárodního společenství jednat s prezidentem Miloševičem a současným jugoslávským vedením a poskytovat za této situace významnou ekonomickou pomoc. To se samozřejmě netýká významné humanitární pomoci.
Evropská komise se pro letní období soustřeďuje na obnovu Kosova. Dne 23. června komise oznámila záměr založit Evropskou agenturu pro rekonstrukci Kosova, jejíž sídlo míní umístit do Prištiny, teď je zřejmě přechodně v řecké Soluni. Komise předpokládá uvolnění prostředků pro Kosovo v řádu miliard euro na několik nejbližších let.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, já vás přeruším, protože si myslím, že sice pozvolna, ale přesto intenzita hluku neustále stoupá. Prosil bych kolegy na levici i na pravici, aby věnovali pozornost tomu, co zde říká ministr zahraničních věcí České republiky. A pokud tak nechtějí činit, aby aspoň nerušili ty, kteří poslouchat chtějí. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji, pane předsedající.
Tato pomoc bude probíhat v rámci programu Obnova, který již byl tak rozšířen, aby zahrnoval Kosovo. Evropská investiční banka a Evropská banka pro rozvoj a obnovu dle předběžných vyjádření hodlají k obnově Balkánu přistupovat z komerčních hledisek v rámci disponibilních prostředků. Účast na jimi financovaných projektech se řídí standardními pravidly, která znají naše odpovědné resorty. Podstatné je, že Evropská investiční banka i Evropská banka pro obnovu a rozvoj zatím nemohou financovat aktivity v nečlenských zemích, tedy ani ve Svazové republice Jugoslávii.
Společným jmenovatelem situace ve všech balkánských zemích je vysoké úvěrové i investiční riziko, pramenící mimo jiné z nedostatku finančních zdrojů místních vlád i podniků, ale i jejich silné očekávání, že tyto prostředky přijdou ze zahraničí, ať již jako zvýhodněné úvěry, či - ještě lépe - jako nenávratné půjčky nebo dary.
***