(9.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Pokud měl pan ministr výhrady k cestě pana ředitele Guly, mohl povolit cestu alespoň panu inženýrovi Mirovi Lehkému, mnohaletému dokumentaristovi ÚDV, dokonalému tlumočníkovi německého jazyka a bývalému mluvčímu Charty 77.
V odstavci 7 pan ministr říká. Cituji: "Ovšem tvrzení, že žádosti o odtajnění materiálů z archivů je zdlouhavé, je nepravdivé." Předkládám tedy fakta. Dne 8. 10. 1998 odešla z ÚDV žádost o zrušení stupně utajení vyjmenovaných archivních svazků, podepsaná ředitelem ÚDV ing. Gulou pod č.j. ÚDV-0017/VVK-96. Odpověď bezpečnostního odboru Ministerstva vnitra pod č. j.BO-180/1999 má datum 9. dubna 1999. Domnívá se pan ministr, že půl roku je krátká doba v situaci, kdy hrozí promlčení některých zločinů komunismu? Podotýkám, že toto není ojedinělý případ zdlouhavosti, ale jeden z mnoha.
Pokud se týká stěhování ÚDV. Pan ministr mě nepřesvědčil, že stěhování právě v této době prospěje urychlení vyšetřování zločinů komunismu. Proč nemohlo stěhování počkat na leden roku 2000, kdy již nebude možnost zahájit trestní stíhání za trestné činy s promlčecí dobou 10 let? Jestliže je strategickým cílem potrestat zločiny a ukázat tomuto národu v jeho vlastním zájmu, že zlo nemůže zůstat nepotrestáno, nemůže být v posledním roce jeho promlčecí lhůty dávána první priorita stěhování úřadu.
Cituji dále z odpovědi pana ministra. "Já sám si vážím činnosti pracovníků ÚDV. Z tohoto důvodu jsem se také rozhodl, že úkoly spojené s prověřováním osob na seznamování s utajovanými skutečnostmi dle zákona č. 148 z roku 1998 Sb. budou provádět právě pracovníci tohoto úřadu, kteří s touto činností mají dlouholeté zkušenosti." Konec citátu. Předešlé tvrzení se nezakládá na pravdě. Z pěti mladých pracovnic tohoto oddělení má zkušenosti se studiem archivních materiálů bývalé Státní bezpečnosti pouze jedna pracovnice a pouze dvě pracovnice jsou z ÚDV. Zbylé tři pracovnice nastoupily letos na jaře a nemají v tomto náročném oboru nejmenší zkušenosti. Proč nebyli využiti jiní stávající zaměstnanci ÚDV, kteří mají několikaleté zkušenosti a rovněž znalosti archiválií bývalé první správy SNB, jejichž práce souvisela s ostatními správami StB a která často úkolovala ostatní správy StB určené pro boj s vnitřním nepřítelem? Odborníci tvrdí, že studium materiálů první správy StB a ostatních, druhé, třetí, desáté a krajských, odděleně může být na škodu věci, protože informace často na sebe navazují a vzájemně se osvětlují.
Oddělení pracující pro Národní bezpečnostní úřad je v současné době pro ostatní zaměstnance ÚDV nepřístupné. Nebude se stěhovat společně s ÚDV, a tak je vlastně ÚDV oslaben o dvě pracovnice. Pokud je tato skupina "servisní službou", proč si NBÚ tuto práci nevykonává s těmito pracovnicemi sám?
Dne 19. 10. 1998 vyšlo ve Sbírce zákonů č. 246 v souvislosti s nově přijatým zákonem o ochraně utajovaných skutečností nařízení vlády. V příloze č. 7 tohoto nařízení je uveden seznam utajovaných skutečností v působnosti Ministerstva vnitra. Bod č. 1 se týká údajů vzniklých do 31. 12. 1992 z činnosti útvaru Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky a Slovenské republiky, pokud nepominul důvod utajení "bezpečnost České republiky". Je zřejmé, že zločiny komunistického režimu, kterými se ÚDV zabývá, zejména z let 50. a 70., nemají nic společného s bezpečností dnešní České republiky. Už jen např. z hlediska úplně změněné geopolitické situace v Evropě a ve světě. Jediným účelem jejich utajení v minulosti bylo umožnit jejich beztrestné páchání a zakrytí. Tato skutečnost je uvedena i v § 1 zákona o protiprávnosti komunistického režimu.
Když jsme se naposledy sešli s panem senátorem Václavem Bendou, informoval nás o velmi závažné věci, totiž o úmluvě ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Pan senátor Benda tehdy vyslovil podezření, že tato úmluva je protiprávní. Jedná se o úmluvu ze dne 17. listopadu 1998 č. j. ZSI-164/AA-98. Věřím, že se touto úmluvou bude zabývat výbor pro obranu a bezpečnost sněmovny.
Archiv Úřadu pro zahraniční styky a informace obsahuje archiválie dřívější komunistické rozvědky První správy SNB, úzce spjaté s KGB. Výše zmíněnou úmluvou je tento archiv pro vyhledávání dosud nezjištěných zločinů, jako jsou vraždy nebo únosy, pro pracovníky ÚDV včetně policistů uzavřeny. V ostatních případech zaměstnanci archivu ÚZSI sami rozhodují, zda požadované archiválie ÚDV vydají, a mají možnost je cenzurovat. Jakým právem a podle jakého zákona mají možnost cenzurovat informace z 50. let, které by měly být dávno odtajněny? Zde se nabízí otázka, koho že je potřeba krýt. Pokud se sejdou dva ředitelé úřadů, pak bych očekávala, že součástí jejich úmluvy budou opatření, která urychlí vyšetřování a zlepší spolupráci. Úmluva může znamenat jediné. Ředitelé obou úřadů dostali pokyn, aby práci ÚDV co nejvíce a přitom nenápadně paralyzovali.
Cituji z úmluvy: "ÚDV uznává, že zpráva zmíněných fondů není primární ani ústřední náplní ÚZSI a že ÚZSI nemá dostatek kapacit vyhovět vždy dostatečně rychle." Tedy nikde žádná lhůta pro odpověď, nic, čím by se mohl vyvinout sebemenší tlak na urychlené předání materiálů.
Dámy a pánové, obávám se, že ÚDV je trnem v oku mnoha lidem. Jak se zdá, je trnem v oku i panu ministrovi, pokud ovšem nemá špatné informace. Často je těžké rozlišit, zda člověk něco nechce, či zda nemůže. Zda se jedná o záměr, či o neschopnost. Ráda bych věřila, že vláda jako celek, přestože je to vláda socialistická a je v ní několik bývalých členů KSČ, umožní Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, aby ve své práci pokračoval. Jedna věc je být řadovým členem KSČ a jiná je páchání násilí na druhých lidech v zájmu jakékoliv ideologie. Odvolávám se na charakterní a statečné členy sociální demokracie, kteří prošli bolševickými kriminály, a chce se mi věřit, že i na jejich odkaz naváže dnešní ČSSD.
Opravdu nejde o to, aby šel někdo za mříže, ale o to, aby bylo zřejmé, že všechny zločiny komunismu budou pojmenovány. Věřím, že Česká strana sociálně demokratická je stranou demokratickou. Tváří v tvář absurdní situaci v ÚDV se však do mé mysli vkrádají vážné pochybnosti a obávám se, že právě zde platíme nesmírně vysokou cenu za vládu levice. Platíme ohrožením naší křehké demokracie.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní poslankyni Páralové. Nyní se do rozpravy hlásí ministr vnitra České republiky pan Václav Grulich. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vyslechli jsme si referát, který byl svým způsobem zajímavý. Začal tím, že svým způsobem paní poslankyně interpretovala jednotlivé odstavce mé druhé odpovědi na její interpelaci. Skončil hodnocením politické strany a výzvou, aby tato strana byla demokratická, zdá se, že i tím, aby se chovala dobře a slušně. Velice bych jí doporučil, když už se tak odchýlila od tématu interpelace, aby se podívala do vlastních řad, která strana dělala podvody, která je do dnešního dne ještě nevyřídila, která má zamlžené financování. (Bušení do lavic.)
***