(20.20 hodin)
(pokračuje I. Svoboda)
Kromě výpadku zejména v inkasu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení 5,7 mld. Kč v roce 1997 a 3 mld. Kč v roce 1998 se proto v červených číslech státního rozpočtu negativně promítly i trvale rostoucí výdaje mandatorního charakteru, především výdaje na důchody. Saldo systému důchodového pojištění se z výrazně přebytkového v letech 1993 - 1996 změnilo na schodkové 6,5, resp. 11,5 mld. Kč. Tento nepříznivý trend nadále pokračuje a sílí.
Stranu výdajů pak ovlivnily i další faktory, mj. nezbytnost úhrad, s nimiž státní rozpočet nepočítal a které bylo třeba zabezpečit. Vedle již zmíněných výdajů na volby do Poslanecké sněmovny a valorizace důchodů to bylo dále např. zvýšení státního příspěvku na zdravotní pojištění a rovněž úhrada ztráty Konsolidační banky za rok 1997 či realizace záruky poskytnuté České spořitelně.
Jak jsem již uvedl, je třeba při hodnocení rozpočtového hospodaření vycházet z předpokladů, které byly zapracovány ve schváleném rozpočtu za rok 1998. Ten byl sice připravován a schvalován v době, když bylo zřejmé zpomalení ekonomiky, růst rozpočtových příjmů jako odrazový můstek navrhovaného objemu státního rozpočtu však byl koncipován na základě předpokládaného zvýšení HDP o 2,2 %. Skutečně dosažený růst příjmů za rok 1998 vykázaný v návrhu státního závěrečného účtu byl nižší než nárůst, s nímž počítal státní rozpočet. Naopak výdaje rostly rychleji, než předpokládal rozpočet schválený.
Ve vztahu k rozpočtu na rok 1998 byly příjmy dosažené v minulém roce ve výši 537,4 mld. Kč v úhrnu o 9,8 mld. Kč nižší, než předpokládal upravený rozpočet. K největším propadům došlo u výběru pojistného na sociální zabezpečení minus 5,6 mld. Kč a u nedaňových příjmů minus 6,8 mld. Kč, kde působily především vlivy nižších splátek vládních úvěrů o 3,3 mld. Kč a nižších splátek půjček podnikatelským subjektům o 1,4 mld. Kč. Daňové příjmy jako celek naproti tomu byly překročeny o 2,6 mld. Kč, a to zejména zásluhou daně z příjmu právnických osob, která v porovnání s upraveným rozpočtem byla ve skutečnosti výrazně nižší (???) o 16,3 mld. Kč. Daň z přidané hodnoty a daně spotřební však zůstaly za očekáváním o 14,8 mld. Kč.
V souhrnu se jedná o nesplnění příjmů v rozsahu 1,8 % upraveného rozpočtu, což vzhledem k problémům, s nimiž se v roce 1998 naše ekonomika potýkala a které příjmovou stránku státního rozpočtu bezesporu ovlivnily, je možno považovat za vcelku přijatelné. Je třeba si uvědomit, že vláda neměla příliš možností k ovlivnění tohoto vývoje.
Výdaje státního rozpočtu dosáhly celkem 566,7 mld. Kč, což je oproti upravenému rozpočtu více o téměř 20 mld. Kč. Jak jsem již zdůraznil, bylo to překročení způsobené především již uvedenými mimořádnými a rozpočtem neuvažovanými výdaji, v nichž byly zejména: úhrada ztráty Konsolidační banky ve výši 10,4 mld. Kč, plnění ze záruky České spořitelny ve výši 4,1 mld. Kč, zvýšení státního příspěvku na zdravotní pojištění o cca 4 mld. Kč a valorizace důchodů k 1. 7. 1998 s dopadem cca 6 mld. Kč. O problematice ztráty Konsolidační banky jsem Poslaneckou sněmovnu informoval již před rokem při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1997 a zde bych pouze upozornil, že před tímto problémem stojíme i v letošním roce, přičemž úhrada ztráty za rok 1998 ve výši 14,4 mld. Kč se předpokládá řešit vydáním státních dluhopisů. Přitom návrh příslušného zákona je v současné době předložen k projednání ve vládě.
Pokud jde o plnění ze záruky České spořitelny, chtěl bych Poslanecké sněmovně přiblížit, že se jedná o záruku poskytnutou tomuto ústavu v souvislosti s převzetím ztrátových pohledávek za AB bankou v likvidaci s tím, že splatnost byla stanovena do konce roku 1998. Usnesením č. 370 dne 27. května 1998 vyslovila vláda ČR souhlas s úhradou ztráty České spořitelny do výše 4,1 mld. Kč z výdajů státního rozpočtu za rok 1998 a po vyloučení obou výše uvedených mimořádných vlivů činilo překročení normálních výdajů státního rozpočtu pouze 0,9 % upraveného rozpočtu, což vláda rovněž považuje za přiměřené. Navíc i zde měla v podstatě svázané ruce, přičemž je třeba si uvědomit zejména to, že doznívalo financování následků povodňové katastrofy z roku 1997, stejně jako vliv restriktivních opatření přijatých vládou ve stejném roce z titulu tzv. balíčků. Prostor nebyl ani v oblasti investičních výdajů, které v posledních letech vykazují stagnaci a v roce 1998 dokonce absolutní pokles. Výsledný schodek státního rozpočtu ve výši 29,3 mld. Kč představuje 5,5 % původního rozpočtu na rok 1998 schváleného zákonem č. 348 z roku 1997 Sb., a 5,4 % objemu rozpočtu včetně provedených rozpočtových opatření a ve vztahu k vytvořenému HDP se jedná o 1,7 %.
Součástí materiálu je i parlamentem požadovaná zpráva vlády o využití prostředků na povodně a na úhradu restitučních výdajů. Stejně jako v roce předchozím i v roce 1998 se státní rozpočet významně podílel na financování povodňových škod, a to jak škod z roku 1997, tak i nově vzniklých škod v roce 1998. K tomuto účelu bylo soustředěno na zvláštním účtu ve státních finančních aktivech téměř 8,8 mld. Kč včetně převodu prostředků z roku 1997 ve výši 2,5 mld. Kč a včetně 4 mld. Kč uvolněných podle zákona 164/98 z výnosu malé privatizace, z nichž státní rozpočet provedl financování povodňových výdajů jednotlivým kapitolám celkem 3,2 mld. Kč a územním orgánům 1,4 mld. Kč. Prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky byly financovány výdaje v rozsahu převyšujícím 900 mil. Kč. Bylo tedy celkem na řešení následků povodní použito téměř 5,6 mld. Kč s tím, že nevyužité prostředky ve výši 3,2 mld. Kč představují disponibilní zdroje pro další roky.
Na tomto místě bych rád vyzdvihl právě operativní přístup vlády, která v zájmu plynulého financování těchto výdajů zabezpečila počínaje rokem 1997 převoditelnost prostředků do dalších let. Kromě prostředků na odstranění povodňových škod bylo podle zákona č. 164/98 Sb. z prostředků FNM převedeno 5,5 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen při vydávání majetku zejména v oblasti sociální a ve školství. Podrobnější vyhodnocení použití prostředků na povodně a úhradu restitučních výdajů je uvedeno v kapitolách 4 a 5 sešitu C předkládaného materiálu. Tím vláda současně plní úkol uložený v čl. 1 odst. 2 zákona č. 163/1998 Sb., a to informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR nejméně jednou ročně o použití těchto prostředků včetně skutečných nákladů na konkrétní akce.
Do zprávy vlády byly nově zahrnuty dva nové okruhy: výdaje na státní správu obsahující hodnocení všech nákladů vynaložených na činnost orgánů státní správy a dále hodnocení výdajů státního rozpočtu podle funkčního členění poskytující pohled na čerpání výdajů podle účelovosti. V souladu s požadavky Poslanecké sněmovny vyslovenými při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1997 byla rovněž prohloubena kapitola zabývající se čerpáním výdajů veřejných rozpočtů na investice.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, součástí návrhu státního závěrečného účtu je i informace o hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí a o vývoji státních finančních aktiv a pasiv. Pokud bych se měl krátce zmínit o hospodaření územních rozpočtů, skončilo v roce 1998 přebytkem ve výši 1,4 mld. Kč, příjmy 161,8 mld. Kč, výdaje 160,4 mld. Kč. Uvedený výsledek je příznivý zejména ve srovnání s předchozími roky, kdy jejich hospodaření pravidelně končilo schodkem, v roce 1997 ve výši 4,8 mld. a v roce 1996 dokonce o 9,4 mld. Kč.
Rovněž schválené rozpočty okresních úřadů a obcí za rok 1998 počítaly se schodkem 9 mld. a ve své poslední verzi dokonce 12,1 mld. Kč. Na druhé straně ovšem vzrostlo zadlužení územních rozpočtů o 4,6 mld. Kč na hodnotu 39,0 mld. Kč.
Pokud jde o souhrnný vývoj státních finančních aktiv a pasiv, za rok 1998 se stav státních finančních aktiv snížil o 21,7 mld. Kč a stav státních finančních pasiv zvýšil o 27,2 mld. Kč, což v souhrnu znamená snížení celkového aktivního salda o 48,9 mld. Kč.
***