(19.50 hodin)
(pokračuje Volfová)
Přesto, i kdyby se aktuální ohrožení týkalo jen malého procenta dětí, je třeba činit kroky k tomu, aby státní orgány, obce, nestátní subjekty a jednotliví občané měli k dispozici potřebné nástroje pro pomoc ohroženým dětem a také větší odpovědnost za jejich ochranu. Navrhovaný zákon má k tomu přispět tím, že hlavní odpovědnost svěřuje orgánům státu a v souladu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod i Úmluvou o právech dítěte, vymezuje podrobně způsob ochrany dětí a jednotlivé působnosti orgánů sociálně-právní ochrany.
Sociálně-právní ochranu dětí soustřeďuje návrh zákona do jednoho uceleného předpisu, a nepředpokládá se proto ani vydání prováděcích vyhlášek.
Je ovšem třeba si uvědomit, že hmotněprávní úprava vztahů mezi rodiči a dětmi, práva a povinnosti rodičů k dětem, která jsou obsahem rodičovské zodpovědnosti, a zásahy do této rodičovské zodpovědnosti, které v závažných případech vyústí až do trvalé nebo dočasné separace dítěte od rodičů, jsou i nadále obsahem zákona o rodině a jejich aplikace náleží do působnosti soudů.
Rovněž trestní postih rodičů za trestné činy, jichž se dopustili na svém dítěti, jakož i trestní postih mladistvých pachatelů trestných činů zůstává i nadále obsahem trestněprávních předpisů, trestního zákona a trestního řádu.
Posláním sociálně-právní ochrany je však využívat v zájmu a ve prospěch dětí ve všech soudních řízeních prostředků a nástrojů ochrany dětí, ať už jde o jejich zastupování v občanskoprávních řízení, jichž jsou účastníky a nemohou být zastoupeny svými rodiči, nebo o intervence v zájmu mladistvých pachatelů trestných činů v soudním řízení.
Podstatnou součástí sociálně-právní ochrany je prevence. Ta spočívá v činnostech směřujících k sanaci rodinného prostředí, ve kterém dítě žije nebo do něhož patří. Prevencí je i nabídka kulturních, zájmových, vzdělávacích a sportovních činností a usměrňování využití volného času dětí, která bude především posláním obcí. Tady je poprvé obec přímo odpovědná za využívání volného času dětí. Prevencí je též zprostředkování osvojení dětí nejútlejšího věku, které rodiče opustili, jehož smyslem je nalézt pro ně kvalitní náhradní rodinu a domov.
V nynějším evropském i světovém směřování k otevírání hranic mezi národy a státy přibývá též řešení postavení dětí a uplatňování jejich práv ve vztahu k cizině. Proto zákon též mezi orgány sociálně-právní ochrany začleňuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, do něhož se transformuje dosavadní Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Novou působností tohoto úřadu se stane osvojování dětí do ciziny a z ciziny s ohledem na připravovanou ratifikaci Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení.
Chtěla bych říci na závěr, že se v tisku často objevily články, které polemizují s tou částí navrhovaného zákona, která se týká zprostředkování osvojení a pěstounské péče, jako by se zákonem otevírala nestátním subjektům tato působnost. Pravdou je, že nestátní subjekty nikdy tuto působnost právem výslovně upravenou neměly. Návrh zákona počítá s tím, že nestátní subjekty budou vyhledávat děti vyžadující zvláštní pozornost a vyhledávat osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny, podílet se na přípravě budoucích osvojitelů nebo pěstounů, na přijetí dítěte do rodiny, zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany, a pokud řídí zařízení pro výkon pěstounské péče, budou se podílet i na výběru dětí a pěstounů.
Zvláštní zprostředkování osvojení a pěstounské péče, pokud nepůjde o výjimky, zůstává v působnosti státních orgánů, a to s ohledem na ustanovení zákona o rodině a v tom, že tyto orgány rozhodují ve správním řízení o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo pěstounů.
Vážené paní kolegyně, páni kolegové, domnívám se, že tato zákonná norma byla připravena velice kvalitně, a proto vás prosím, abyste ji propustili do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Volfové a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Dámy a pánové, dovolte abych velmi přivítala předložení vládní novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterým má být zaplněno další bílé místo na naší právní mapě, a to právě v oblasti, kterou bychom opomíjet zcela určitě neměli. Ráda bych připomněla, že vláda tím plní velký dluh vlády předchozí, kdy již usnesením vlády z ledna 1995 bylo tehdejšímu ministru práce a sociálních věcí panu Vodičkovi uloženo předložit věcný záměr tohoto zákona, a to do září 1995, v souvislosti s připravovanou novelou občanského zákoníku. Tehdy se to nestalo a tento návrh nebyl předložen ani dodatečně, byl mnohokrát odkládán a současnému Ministerstvu práce a sociálních věcí je pouze ke cti, že po letech tuto snahu dotáhlo do vítězného konce.
Jestliže se v předlistopadovém období odborníci shodovali na tom, že ochrana dětí je velmi formální a nedostatečná, pak počátkem devadesátých let se o ochraně dětí dá už stěží něco vážného zmiňovat. Prakticky téměř neexistovala.
V období transformačních změn stály děti - a svědčí o tom, že tento zákon projednáváme až teď - zcela na okraji zájmů. Společnost se začala podivovat zvýšené kriminalitě mladistvých, obrovskému nárůstu narkomanie u dětí a mladistvých a řadě dalších negativních jevů. Samozřejmě že od předloženého návrhu zákona nelze očekávat, že jeho přijetím se vše naráz změní k lepšímu jako mávnutím proutkem, ale určitý pozitivní krok v ochraně zájmů nezletilých dětí udělala v tomto směru již velká novela zákona o rodině, která byla přijata v roce 1998 a která začíná v praxi prokazovat svoji životaschopnost.
Vládní návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí na tuto novelu navazuje, upřesňuje kompetence orgánů sociálně-právní ochrany jak v oblasti prevence, tak i v oblasti státní intervence do rodinného systému a v neposlední řadě řeší zmíněnou otázku osvojení dětí ve vztahu k zahraničí.
Nechci předbíhat s předloženým tiskem 260, a tiskem 261 již nehodlám vystupovat, ale ráda bych velmi ocenila i novelu občanského řádu, která bude umožňovat vstup státního zástupce do řízení ve věcech, k nimž dochází k uložení výchovných opatření podle § 43 zákona o rodině, a řízení, která se budou týkat pozastavení výkonu, omezení a zbavení rodičovské zodpovědnosti. Jde o návrat k právnímu stavu před přijetím zákona o státním zastupitelství, kterým byl zrušen tzv. všeobecný dohled prokuratury, a zdá se, že zjišťujeme, že v těchto řízeních účast prokurátora nebo státního zástupce měla své opodstatnění.
Doporučovala bych proto podporu tisku 260 a následně i tisku 261.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Hlásí se někdo dále do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že v rozpravě nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí tohoto návrhu, můžeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Hlásí se paní poslankyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Paní předsedající, doporučovala bych aby byl přikázán i ústavně-právnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Já vás v této chvíli odhlásím a požádám o novou registraci.
V hlasování pořadové číslo 89, které zahajuji a ptám se kdo souhlasí s přikázáním tohoto návrhu k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 89 se z přítomných 101 vyslovilo 97 pro a 1 byl proti.
V hlasování pořadové číslo 90, které zahajuji se ptám, kdo souhlasí s tím, aby byl tento návrh přikázán k projednání výboru ústavně-právnímu. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 90 byl tento návrh přijat, když se pro něj z přítomných 101 vyslovilo 61 a 28 bylo proti.
***