(16.00 hodin)
(pokračuje Martínek)
Myslím si, že přínosem tady tohoto návrhu zákona je také to, že je v tomto zákoně zcela jasně charakterizováno, co se rozumí vlastně restaurováním a na jaké práce se tento zákon vztahuje. Dále jsou přesně vymezeny kvalifikační předpoklady, přičemž je rozděleno vzdělání vysokoškolské, vzdělání vyšší odborné a středoškolské a je připuštěna i možnost, aby restaurovat mohli i ti, kteří mají pouze praxi v oboru, nicméně tuto praxi mají dlouholetou a mohou tyto práce vykonávat.
Nesporným přínosem tady tohoto návrhu je také skutečnost, že vlastně tato novela umožňuje studentům škol, které vychovávají restaurátory, ať už na vysokých školách, vyšších odborných nebo středních školách, umožňuje jim, aby mohli prakticky v rámci učiva pod odborným vedením pedagogů se učit restaurátorské práci tak, aby po absolvování byli plnohodnotnými restaurátory. Je to podle mého názoru záležitost, která odpovídá praxi v tomto oboru, který je po staletí, kdy učedníci se učili nejdříve pod vedením mistrů, až dosáhli určité dokonalosti, mohli pracovat sami. Současná praxe je zcela paradoxní, kdy studentům znemožňuje učit se a na druhé straně jim umožňuje v okamžiku, kdy získají vzdělání, aby mohli samostatně pracovat.
Ne nevýznamnou součástí tady této novely také je skutečnost, že se zde také jasně vymezuje, co uchazeč musí prokázat, a vymezuje se také možnost, aby příslušný orgán, který povolení vystavuje, mohl postihnout toho, který se prokáže nebo který se prokazuje nepravdivými údaji. A bohužel musím konstatovat z praxe, že je řada těch, kteří dávají nepravdivé údaje, využívají prací některých svých kolegů a vydávají je za své. A v současné době je orgán, který se zabývá dohledem, dozorem nad touto záležitostí, prakticky bezmocný.
Myslím si, že tato relativně krátká novela, tento návrh zákona umožní udělat pořádek v jedné zdánlivě nepříliš rozsahem velké součásti činnosti, ale na druhé straně nesmírně významné, protože v těchto oblastech se rozhoduje o obrovských hodnotách a jejich případné poškození nebo zlikvidování by mělo vlastně nenahraditelné důsledky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Kateřina Dostálová.
Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se ujala své zpravodajské role, a to k návrhu zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb., a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Vláda ČR zaujala k tomuto sněmovnímu tisku č. 194 stanovisko, v němž doporučuje návrh projednat spolu s vládním návrhem živnostenského zákona tisk č. 263. Proto dovolte i mně, abych se ve své zprávě taktéž dotkla tohoto návrhu zákona.
Cílem poslaneckého návrhu má být vymezení podmínek pro udělení povolení k obnově kulturních památek, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, tj. k restaurování. Zásadní změna však spočívá v tom, že se restaurování vyčleňuje ze živnostenského zákona a zřizuje se v něm v § 3 odst. 2 nová činnost fyzických osob oprávněných k restaurování. Současně se navrhuje zřízení vázané činnosti restaurování sbírkových předmětů v muzeích a galeriích a předmětů kulturní hodnoty, které nejsou kulturními památkami. Dále se nákup a prodej kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty stává z volné živnosti živností vázanou.
Obdobně je bohužel restaurování řešeno ve vládním návrhu živnostenského zákona, tisk č. 263, kdy se restaurování kulturních památek opětovně vyčleňuje ze živnostenského zákona a zařazuje dokonce do § 3 odst. 1 živnostenského zákona, tj. do oblastí vyhrazených zejména tvůrčím činnostem. Obdobně se také zřizuje vázaná živnost v restaurování předmětů, které nejsou kulturními památkami, ale jsou sbírkovými předměty v muzeích a galeriích nebo jsou předměty kulturní hodnoty. A obdobně vázanou živností je také nákup a prodej kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty.
Jak poslanecký, tak i vládní návrh vychází přitom nikoliv z obsahu pojmu restaurování, nýbrž z věci, na které se restaurování provádí. Souhrn činností restaurování se provádí jak na kulturních památkách, tak na sbírkových předmětech v muzeích, galeriích i v soukromých sbírkách, tedy na předmětech kulturní hodnoty. Rozlišování restaurování jako činnosti ve vztahu k restaurovanému předmětu tedy postrádá smysl. Proto stejný souhrn činností by neměl být v živnostenském zákoně rozlišován podle předmětu, kterého se tato činnost týká. Tímto rozlišováním se vytváří zbytečně komplikovaný způsob posuzování odborné způsobilosti restaurátorů a z toho vyplývající specifický systém udělování povolení státem.
Vyčlenění restaurování ze živnosti předpokládá složité posuzování odborné způsobilosti restaurátorů. Dle předložených návrhů požadavky na prokázání odborné způsobilosti restaurátorů spočívají jednak v kvalifikačních předpokladech a dále v odborných schopnostech. Podle navrhovaných kvalifikačních předpokladů je preferováno pouze vysokoškolské, resp. středoškolské vzdělání v oboru restaurování, a to i bez jakékoliv praxe. Jako kvalifikaci pro restaurování však nelze považovat výlučně vzdělání, nýbrž praktickou schopnost restaurátorské práce provádět. Návrhy tak bohužel vytvářejí možnost vzniku nového monopolu pouze absolventů restaurátorského vzdělání, který připomíná monopol na restaurování dřívějších oprávněných socialistických organizací.
Návrhy vytvářejí zákonem stanovený postup posuzování kvalifikace restaurátora, který není živnostníkem, přičemž toto posuzování bude provádět aparát Ministerstva kultury dle správního řádu včetně vyřizování případně podaného rozkladu. U restaurátora, který bude živnostníkem, bude jeho kvalifikaci posuzovat pouze živnostenský úřad. Stejnou činnost tak bude posuzovat více státních orgánů, čímž vzrostou výdaje státu.
Dále bych chtěla říci, že předkládané návrhy ani nepřihlížejí k podmínkám začlenění ČR do EU. Právní normy EU se problematikou restaurování nezabývají. Restaurování je zde považováno za vysoce kvalifikovanou, specializovanou řemeslnou činnost. Přitom podle pravidel v Evropské unii nemohou osoby podnikající mimo živnosti provádět svoji činnost mimo území státu, kde mají příslušné oprávnění. Restaurátoři vyčlenění mimo živnosti tak nebudou mít možnost provádět restaurování v zemích EU na rozdíl od restaurátorů těchto zemí, kteří naopak budou moci jako živnostníci podnikat v ČR.
Dámy a pánové, já jsem tento návrh zákona konzultovala také s mnohými restaurátory a po uvážení bych chtěla říci, že bych ráda navrhla tento návrh zákona zamítnout už teď v prvním čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dostálové. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jaromír Talíř, kterému udílím slovo.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jsem přesvědčen, že u každé předlohy zákona bychom měli posuzovat tuto předlohu, zda zlepšuje, nebo nezlepšuje stávající stav, zda posouvá někam skutečnost, či nikoliv.
***