(10.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
V poslední větě v § 68 se znění "dvanáctinásobku minimální mzdy" nahrazuje zněním "pětinásobku všeobecného vyměřovacího základu".
V § 69 se znění "osminásobku minimální mzdy" včetně odvolávky odkazu nahrazuje zněním "trojnásobku všeobecného vyměřovacího základu".
V § 72 se původní znění "dvanáctinásobku minimální mzdy" včetně odkazu nahrazuje zněním "pětinásobku všeobecného vyměřovacího základu".
To jsou pozměňovací návrhy k těmto dvěma tiskům a chtěl bych říci, že o těchto pozměňovacích návrzích ke každému tisku by se mělo hlasovat v jednom bloku, protože na sebe navazují a není možné schválit jedny a druhé ne, protože by vycházely z jiných předpokladů. Dávám tedy návrh, aby v případě hlasování se o návrzích ke každému tisku hlasovalo en bloc o všech těchto návrzích.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji, prosím pana poslance Severu. Pan poslanec Kalousek se vzdal svého vystoupení. Tedy jako poslední je pan poslanec Severa.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, mám velmi krátký návrh, a to návrh k vládnímu návrhu zákona o ozbrojených silách, tisk 143.
Chci se vyjádřit k tomu, že k tisku 143/1 byly přijaty dva návrhy výboru, a to k bodu 6 a 7. Navrhuji, aby byla vypuštěna slova v § 14 odst. 1 písm. f), a to slova, která byla doplněna "a letecké záchranné služby", totéž v § 21, kde byla doplněna slova, která chci vypustit, "a letecké záchranné služby".
Odůvodnění je velmi jednoduché. Při projednávání tohoto zákona na otázku, zda není toto ustanovení doplňované a navrhované nadbytečné, se legislativní pracovníci Ministerstva obrany vyjádřili tak, že nepotřebují toto ustanovení, že pro ně není tak nutné, aby bylo doplněno.
Každopádně to chci okomentovat ještě tím, že takováto konstrukce zákona, která plně reprezentuje zájem a představu právě daňového poplatníka, má svou hlubokou logiku, protože armáda v případě návrhu zákona bez tohoto doplnění může plnit své úkoly, a to na základě zákona, který definuje a určuje priority a mezi úkoly významně zahrnuje i humanitární roli armády.
Toto znění zákona - pro vaši informaci - samozřejmě umožňuje i armádní provoz v Plzni - Líních. Dále je zde celá řada nejen legislativních, ale i mimoprávních důvodů pro odmítnutí tohoto rozšiřování, protože jakákoli expanze armádního provozu v letecké záchranné službě, což je právně vlastně cílem všech pozměňovacích návrhů, by v prvé řadě ohrozila plnění úkolů prioritních v armádě. Víme, jaké jsou potíže s leteckou technikou a výcvikem pilotů v armádě. Dále by pak způsobila extrémní nároky na státní rozpočet, tj. nutnost nákupu nových vrtulníků, když stávajících je málo nebo jsou nevyhovující.
Proto bych doporučoval setrvat na právní úpravě tak, jak ji navrhovalo Ministerstvo obrany a jak je obsažena ve vládním návrhu. Historicky je zde také výrazný rozpor mezi úrovní právní úpravy a faktickým chováním armády a některých poslanců, kteří navrhují právě tyto změny. Jakýkoliv ústupek v právní úpravě bude podle mého názoru automaticky znamenat akceleraci ambicí, což v konečném důsledku poškodí právě občana naší země zvýšenými nároky na nákup techniky, která není potřebná, aby byla nakupována, ani v armádě, ani v policii.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Ještě jednou pan poslanec Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, omlouvám se, ale myslím, že jsem zapomněl ještě dvě drobné změny.
Navrhuji v tisku 139, § 64, nahradit původní text "dvacetinásobek minimální mzdy" textem "osminásobek všeobecného vyměřovacího základu" a v § 79 nahradit text "šestinásobek minimální mzdy" textem "trojnásobku všeobecného vyměřovacího základu".
Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, to jsou všechny přihlášky do podrobné rozpravy. Předpokládám, že se již nikdo další nehlásí. Končím podrobnou rozpravu a táži se pana ministra, zda si přeje závěrečné slovo.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych se vyjádřit k některým problémům, které zde zazněly.
Jedna námitka je, proč zvýhodňovat vojáky oproti dalším profesím a zaměstnáním. Už zde bylo řečeno, že služba, zvláště podle nového zákona, kde se mnohé věci dávají rozkazem, nebudou už dobrovolné, bude fyzicky, duševně i časově velice náročná a bude spojena s mimořádnými riziky. Dnes je třeba, abychom si uvědomili účast našich vojáků v takových akcích, jako je Kosovo, Albánie, Bosna-Hercegovina, kde se situace znovu trochu vyhrocuje. Tam je mimořádná odpovědnost za životy a zdraví lidí, za vojenský materiál, je zde častá změna místa služby, tak jak zde bylo vzpomenuto. Dále je zde odloučení od rodiny, přemísťování rodin, služba v zahraničí, jak jsem již mluvil, ne na základě dobrovolnosti, jak to bylo podle stávající úpravy, ale jde o zákonem stanovenou povinnost účastnit se takové akce.
Ve vztahu k vojenské činné službě se v poměrně značné části populace podléhající odvodní povinnosti projevuje snaha se této službě vyhnout, a to vzhledem k relativně přísnému režimu a ekonomickým dopadům se službou státu spojenou. Většina vojáků ovšem bude sloužit kratší dobu, než která je nutná k dosažení té maximální výše výsluhového příspěvku, o které se zde mluvilo. Jejich poměr pracovní, služební končí před vznikem nároku na výsluhový příspěvek. Většinu služebních zařazení by totiž vzhledem k věku, fyzickým nárokům a podmínkám zdravotní způsobilosti nemohli vykonávat. Ty podmínky budou daleko tvrdší.
Pokud jsme si udělali statistiku - podle současné statistiky slouží nad 26 let 5,8 % vojáků z povolání. V budoucnosti to bude ještě méně, podle našich odhadů se to bude týkat kolem 3,9 % nad 26 let služby, což zhruba v těch 22 tisíc vojáků z povolání se bude týkat 800 až 900 lidí. Tito vysoce specializovaní odborníci budou pro armádu sloužit ve výjimečných postaveních. Uvědomte si, že budou sloužit třeba 30 let, budou to určitě vysokoškoláci, s vysokým stupněm vzdělání, kteří začnou sloužit kolem 26 let, plus 30 let je 56, což je situace, kdy se už těžko potom zařadí do normálního pracovního života a kdy velmi těžce budou na trhu práce hledat další zaměstnání.
Další otázka, která zde padla, byla Hradní stráž jako součást Armády ČR. Hradní stráž je jednou ze složek ozbrojených sil a podle našeho návrhu nemá být součástí armády. Toto její postavení vyplývá zejména ze specifických úkolů při obraně a ostraze objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, zajišťování vojenských poct při oficiálních návštěvách u prezidenta.
***