(10.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
To všechno za pouhého 7,5 % navíc proti současnému stavu. To je první věc.
Druhá věc. Bylo zde mluveno o nůžkách. Chci upozornit, že ona maximální výše výsluhového příspěvku ve výši 55 % se bude týkat zhruba 5 - 6 % všech vojáků z povolání. Proto chci, aby toto číslo nikoho nepobuřovalo. Ostatní ho budou mít výrazně nižší. Znovu opakuji - průměrná výše bude 38,5 %. Znovu opakuji - je to kompenzace za rostoucí nároky na vojáky z povolání proti současnému stavu.
Samozřejmě, že je zájem přitáhnout mladé vojáky. Podle všech sociologických průzkumů výše výsluhových náležitostí je jedním z rekrutačních momentů a ovlivňuje rozhodnutí mladých lidí, zda se stát vojákem z povolání. Samozřejmě, že snahou tohoto zákona je také udržet maximum lidí, kteří budou mít zájem sloužit v armádě, tak aby vznikl přetlak na jednotlivá místa v armádě, aby armáda si na každé místo mohla pokud možno v ideálním stavu vybírat z několika uchazečů. To znamená, aby byl zájem vojáků v armádě zůstat, aby armáda řekla "tebe chceme, tebe nechceme, ty půjdeš pryč".
Padla zde některá čísla, která se týkala zvýšení nároků z hlediska státního rozpočtu o 0,5 miliardy apod. Chci podotknout, že se to týká současné personální struktury, která se bude měnit. Všechny koncepce, které zatím byly na stole, počítaly mimo jiné s postupným snížením počtu vojáků z povolání.
Poslední věc, která zde byla napadena panem kolegou Kalouskem, je ona maximální výjimečná výše výsluhového příspěvku ve výši 60 %, která se týká zvlášť nebezpečných vojenských povolání, jako jsou piloti, výsadkáři, za určitých okolností, o kterých není dobré mluvit příliš nahlas, příslušníci vojenských zpravodajských služeb. Chci zdůraznit jednu věc. Neplatí ona teze, že dostávají příplatek. Oni dostávají příplatek za to, že jejich služba je podstatně rizikovější než služba ostatních vojáků z povolání. Ona vyšší kompenzace ve výši výsluhového příspěvku v maximální výši až 60 % - nikoliv 55 % - je kompenzace toho, že drtivá většina z nich může v této výjimečně riskantní službě sloužit pouze několik let. Určitě všichni si dokážeme představit u pilota, u výsadkáře apod., že velmi nepravděpodobně slouží celou svou kariéru v této vysoce náročné službě, kde je mu kompenzována služba oním rizikovým příplatkem. Opět - navýšení na 60 % u výsluhového příspěvku má svou velkou vnitřní logiku.
Nyní bych si dovolil podat pozměňující návrhy i k tisku 141, kterým je návrh zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení.
První pozměňující návrh: V § 11 se vkládá nový odstavec 12, dosavadní odstavce 12 a 13 se přečíslovávají na odstavce 13 a 14. Text nového odstavce 12 zní: Proti rozhodnutí ministra o odnětí vyšší hodnosti se lze odvolat k prezidentovi. Následuje odstavec 13: Proti rozhodnutí prezidenta se nelze odvolat. Odstavec 14: Ustanovení trestního zákona o ztrátě vojenské hodnosti zůstávají nedotčena. To jsou ty dva přečíslované odstavce.
V § 58 se mění nadpis a vkládají se nové odstavce 1, 2 a 3. Dosavadní znění § 58 se označuje jako odstavec 4 a v souladu se změnou v nadpisu se v odstavci 4 slovo "věci" nahrazuje slovem "věcech".
Nový text § 58 zní: Nadpis - Odpovědnost za škodu na odložených věcech a za škodu na věcech.
Odstavec 1: Stát odpovídá za škodu na věcech, které voják odložil při výkonu vojenské činné služby nebo v přímé souvislosti s ní na určeném nebo obvyklém místě. Služební orgány jsou povinny vytvořit podmínky pro bezpečné ukládání věcí.
Odstavec 2: Za věci, které voják odložil na jiném než určeném nebo obvyklém místě nebo které nadřízený nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá stát jen do výše dvojnásobku minimální mzdy, kterou stanovuje zvláštní právní předpis. Odkaz je na předpis 13. Jestliže škoda na těchto věcech byla způsobena jiným vojákem nebo jestliže nadřízený převzal tyto věci do úschovy, hradí se škoda bez omezení.
Odstavec 3: Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik voják neohlásil nadřízenému bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.
Odstavec 4: Za škodu způsobenou na věcech vojáka při výkonu zaměstnání nebo v přímé souvislosti s ním anebo při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví anebo škody hrozící majetku odpovídá stát.
Odůvodnění je následující. V návrhu zákona chybí stanovení odpovědnosti za škodu na odložených věcech přiměřeně v § 115 návrhu zákona o vojácích z povolání. Nově stanovená odpovědnost je koncipována ve vztahu k výkonu vojenské činné služby. Důvodem je skutečnost, že po dobu výkonu vojenské činné služby je vojákovi nezbytné zajistit bezpečné uložení jeho věci a pro případ škody na nich i odpovědnost za tuto škodu. Současně se stanoví, v jaké výši je škoda hrazena.
Můj další pozměňovací návrh se týká tisku 143, zákona o ozbrojených silách. Navrhuji, aby došlo ke změně v § 7, kde by došlo k novému znění odstavce 3, který by zněl: Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky, který zabezpečuje velení armádě. V jeho čele je náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen "náčelník Generálního štábu").
Dále by byl zařazen nový odstavec 4, který by zněl: Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi.
Další odstavce se přečíslují, protože je zařazen tento nový odstavec 4.
Zdůvodnění je následující. V současné době platí poněkud absurdní stav, který byl zahrnut i do současného zákona, a sice že tak významný funkcionář a vysoký činitel, jako je náčelník Generálního štábu, je jmenován na základě podzákonné normy. Myslím si, že tento stav není správný, proto onen nový odstavec 4. Je to velmi analogický způsob jmenování, jako je prováděn u ostatních významných funkcionářů. Všimněme si, že je dána velká váha funkcionářům typu policejního prezidenta, nejvyššího státního zástupce, ředitele BIS, ředitele NBÚ atd. Všichni tito funkcionáři procházejí jmenováním vládou, pouze náčelník Generálního štábu byl odsunut do jakési podřadné role i tímto způsobem jmenování.
Zařazení projednání ve výboru je standardní věc, kterou Poslanecká sněmovna v posledních čtyřech letech v oblasti obrany a bezpečnosti zahrnuje u všech klíčových funkcionářů, od ředitele Bezpečnostní informační služby přes ředitele Národního bezpečnostního úřadu až po např. šéfa Vojenské policie. V budoucnu tak bude činit u ostatních šéfů zpravodajských služeb i u policejního prezidenta.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Nyní pan poslanec Vilém Holáň. Čili nyní máme plejádu exministrů obrany, exnáměstků ministra obrany.
Poslanec Vilém Holáň: Pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, při prvním čtení jsem avizoval, že podám doprovodné usnesení k tisku 135, které se týká budoucnosti budování armády.
Návrh tohoto doprovodného usnesení zní: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zpracovala a předložila srovnávací studii nákladů na poloprofesionální a plně profesionální armádu do 31. 12. 1999.
Je zřejmé, že musíme přijmout celou sadu vojenských zákonů v zásadě tak, jak byla předložena, samozřejmě s pozměňovacími návrhy. Sám budu podporovat toto přijetí a některé z pozměňovacích návrhů. Nicméně mám za to, že tento okamžik je vhodným okamžikem k tomu, aby byly zahájeny vážné práce a vážná rozprava nad zásadní změnou budoucího budování armády ve směru k armádě plně profesionální.
***