(19.00 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Naproti tomu je v tomto návrhu v § 7 odst. 2, který připouští ve smlouvě o vzniku partnerského soužití předem vyloučit vzájemné závazky majetkového charakteru. Přímo vyloučeno je také použití ustanovení § 93 zákona o rodině umožňující soudu nařídit vyživovací povinnost jednoho z manželů v případě rozvodu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, paní poslankyně, v tuto chvíli jsem obdržela zprávu od stenografek, že v tomto hluku není možné v sále stenografovat. Doufám, že alespoň s ohledem na toto budete ochotni poněkud snížit hladinu hluku v tomto sále.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Registrovaní partneři by tedy měli zjednodušenou cestu nejen k uzavírání svazků, ale především k jejich rušení. Jednoduchým důkazem pro toto tvrzení je znění § 5, který dovoluje zrušit partnerské soužití prostým vypovězením smlouvy smluvními stranami. Snadnost a rychlost takto navrženého kroku v mnoha ohledech předstihuje možnosti při vypovězení smlouvy s libovolnou pojišťovnou, přičemž vůbec není řešen vztah k obecným ustanovením smluvního práva, jak jsou zakotvena v občanském zákoníku.
Problematičnost soužití dvou lidí na základě vzájemného kontraktu zde plně vychází na povrch. Na rozdíl od libovolné smlouvy má smlouva o partnerském soužití jednu specifickou vlastnost. Značnou část jejího plnění obstarává třetí osoba, a tou je ve většině případů stát. Jeho povinnosti, resp. nároky vůči němu v návrhu zákona zůstávají nedotčeny. V kombinaci s rychlostí, jakou lze registrované partnerství uzavřít a zase zrušit, se jedná o snadno zneužitelný nástroj k daňovým, majetkovým, nájemním a dalším podvodům.
I kdyby tomu tak nebylo, nelze od instituce, ke které lze tak snadno přistoupit a vzápětí ji tak snadno opustit, očekávat větší vážnost a vyšší společenský status pro její uživatele.
Dámy a pánové, předkladatelé zákona o partnerském soužití v důvodové zprávě uvádějí, že nestavějí partnerské soužití naroveň manželství. Skutečností je, že registrovaní partneři mají mít v jejich pojetí většinu výhod, které stát dává manželům včetně např. vdovských či vdoveckých důchodů, ale významně méně povinností a omezení, které stát manželům ukládá. Přitom tato omezení nejsou samoúčelná. Například komplikace při rozvodu, jak ji uvádí zákon o rodině, staví určitou hráz rychlým a neuváženým sňatkům, chrání instituci manželství proti těm, kteří ji neberou dostatečně vážně, a současně brání jejímu zneužití. Ve své předloze sledují předkladatelé pouze maximalizaci zisku registrovaných partnerů a minimalizaci jejich odpovědnosti.
Poslanecké sněmovně je často vytýkáno, že přijímá špatné a nedostatečně promyšlené zákony. Tento návrh zákona je takovým příkladem. Výkladové problémy spojené s jeho praktickým využitím a neprovázanost jednotlivých kroků tohoto zákona s celým naším právním řádem by měly být brány v potaz i těmi, kdo s myšlenkou na uzákonění registrovaného partnerství v obecné rovině souhlasí.
Chci znovu zdůraznit, že jak kladný, tak záporný postoj k tomuto návrhu zákona nevypovídá vůbec nic o toleranci vůči svazku lidí stejného pohlaví. Měli bychom se shodnout na tom, že špatné zákony poškozují nejen pověst této sněmovny, ale především věci, které mají řešit.
Proto i já navrhuji zamítnutí této předlohy ve druhém čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Parkanové. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Jičínský má slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, návrh podobné osnovy, kterou dnes projednáváme, jsme projednávali již v minulém volebním období. Tehdy jsem nehlasoval pro s odůvodněním, že dobrý úmysl nestačí, že je třeba tento dobrý úmysl přesně právně vymezit. Z tohoto hlediska jsem také požadoval, abychom dostali ke srovnání návrhy zákonů, které řeší tento vztah v jiných zemích. Tento úkol byl splněn.
Dostali jsme návrhy, s nimiž můžeme tuto předlohu srovnávat. V Dánsku jsou dva zákony, jeden se týká osob žijících společně bez ohledu na to, zda jsou stejného nebo rozdílného pohlaví - tam je jistým způsobem právně řešen vztah druh a družka. Když se podíváme na text švédského zákona, vidíme určitý rozdíl.
Dávám navrhovatelům v úvahu, zda je vhodné, že tu vůbec nedáváme podmínku občanství. V dánském zákonu je podmínka, aby obě osoby byly dánské národnosti, ve Švédsku alespoň jedna. Neříkám to přesně podle textu zákona, ale v podstatě to tak je. Tuto podmínku nedáváme vůbec. Netvrdím, že je to kategorická podmínka, jen to dávám v úvahu, protože je známo, že svazky tohoto druhu jsou méně stabilní než svazky osob různého pohlaví. Z tohoto hlediska možnost využívání právní formy pro řešení některých jiných otázek je tu větší než v případě manželského svazku.
Nesdílím názor, který tu formulovala kolegyně Fischerová, že přijetí tohoto zákona by znamenalo oslabení významu rodiny. Problém poklesu významu rodiny není záležitost právní, je to záležitost sociálních změn, kterými prochází společnost evropsko-atlantické civilizace na konci 20. století. Nemyslím si, že právní úprava tyto hluboké sociálně-psychické procesy může zásadně změnit.
Víme, že i u nás probíhají obdobné jevy, které lze srovnat s jevy v západních zemích, že počet uzavíraných sňatků klesá. Jsou tady určité společenské procesy, které jsou obdobné. V tomto směru právní úprava na to může působit jen velmi zprostředkovaně.
Dávám navrhovateli v úvahu, aby uvážil některé momenty právního zpřesnění návrhu, ale nesdílím návrh na zamítnutí. Myslím si, že přijetí určité úpravy je jistým projevem tolerance, je jistým dokladem, zda chceme určitým procesům dát onen význam, nebo zda chceme dávat znamení, že v něčem to, co je příznačně pro většinu západoevropských zemí, nechceme akceptovat jako něco, co by mělo mít význam i v naší společnosti.
Osobně doporučuji při všech výhradách, abychom tento návrh zákona nezamítali.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Další přihlášku do obecné rozpravy neregistruji, obecnou rozpravu končím.
Vzhledem k tomu, že v obecné rozpravě padl návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, rozhodneme o tomto zamítnutí zítra v 9.00 hodin ráno.
Přerušuji projednávání tohoto bodu, neboť podrobná rozprava se bude moci konat až po tomto hlasování.
Podle schváleného pořadu naší schůze je dalším bodem
110.
Účetní uzávěrka a výroční zpráva Fondu dětí a mládeže za rok 1998
/sněmovní tisk 178/
Stanovisko vlády k tomuto materiálu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 178/1 a usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako sněmovní tisk 178/2.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Maňásek, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.
***