(15.20 hodin))
(pokračuje Klaus)
Prostě to oznamuji, předem jako varování, že budu používat tuto metodu, aby náhodou nikdo nebyl překvapen. Paní místopředsedkyně Buzková se hlásí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěla bych oznámit, že v hlasování pořadové číslo 30 je na záznamu u mého jména napsáno, že jsem hlasovala pro návrh, já jsem hlasovala proti návrhu. Týká se to samé i pana poslance Grosse. Vzhledem k tomu, že tento návrh byl přijat velkou většinou, nezpochybňujeme toto hlasování, jedná se nám pouze o zápis do stenozáznamu.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Nyní jsme se tedy opravdu dostali k bodu... Pana místopředsedu Grosse také prosím o stejnou věc. Dostali jsme se k prvnímu bodu našeho jednacího dne. Návrh zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou vám byl rozdán na 13. schůzi jako sněmovní tisk 62/4 při projednávání jeho zamítnutí Senátem. Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 62/6. Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí, jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Otevírám rozpravu. Úvodem chci připomenout, že pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Do rozpravy se jako první písemně přihlásil pan poslanec Milan Zuna. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu opakovat argumenty, které jsem přednesl při prvním až třetím čtení. Chci však znovu upozornit své kolegyně a kolegy na to, že předložený návrh zákona je protiústavní, neboť je v rozporu zejména s těmito ústavními články.
S čl. 1 Listiny základních práv a svobod zaručující rovnost v právech. Návrh zákona vybočuje ze shora citovaného ústavního pravidla, a to v ústavně nepřípustném omezení vlastníka majetkového podílu.
S čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod o obecně dovolujících právních normách. Na základě tohoto ústavního článku judikoval Ústavní soud právní názor na retroaktivitu právních norem, když za pravou, tj. ústavně nepřípustnou retroaktivitu prohlásil případ, kdy právní norma reglementuje i vznik právního vztahu a nároky z něho vzešlé před její účinností. Je nesporné, že navrženým zákonem se navrhovateli podařilo na základě výslovného znění čl. 4 vytvořit v čl. 1 navrženého zákona normy mající charakter pravé zpětné účinnosti. Retroaktivní účinnost nového způsobu vypořádání majetkových podílů je nepřípustná i ze skutkového hlediska. Vlastník majetkového podílu se totiž podle původní verze zákona č. 42/92 Sb. mohl rozhodnout mezi dvěma způsoby vydání majetkového podílu, a to buď podle ustanovení § 13 odst. 2, nebo podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 42/1992 Sb. Rozhodoval se tak v rámci následujících pravidel: zda se stane členem družstva či účastníkem transformované právnické osoby a bude provozovat zemědělskou výrobu a tak získá právo na vydání majetkového podílu neprodleně, či zda zemědělskou výrobu provozovat nebude a získá tudíž právo na vydání svého majetkového podílu až po uplynutí sedmi let od schválení transformačního projektu. Pokud se rozhodl pro druhou možnost, navrhovatel v návrhu zákona jeho nárok - pokud jde o způsob vydání majetkového podílu - zásadně změnil, a to v jeho neprospěch.
S čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod, který určuje, že zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky, a že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu.
S čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má vlastnické právo všech vlastníků stejný zákonný obsah a ochranu. Nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
Dále i s čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Evropské konvenci o ochraně lidských práv a základních svobod, určujícím, že každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.
S čl. 1 ústavy, která prohlašuje Českou republiku za právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občanů. Z tohoto ústavního článku, podle něhož je ČR právním státem, lze dovodit všeobecný zákaz retroaktivity. K definičním znakům právního státu totiž patří také princip právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo, jejichž součástí je zákaz retroaktivity právních norem. Retroaktivita v ustanovení navrženého zákona je proto narušením nabytých práv přesahující účel zákona č. 42/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tím je i narušení principu ochrany důvěry občanů v právo a v důsledku toho citovaná ustanovení je nutno považovat za rozporná s čl. 1 Ústavy ČR.
Pokud odmítáte vzít v úvahu, že předloženou novelu nám vrátil Senát i pan prezident jako protiústavní, a chcete jako zákonodárci ignorovat právo a tato novela sněmovnou projde, potom oznamuji, že mám připraven návrh na zrušení tohoto zákona Ústavním soudem. Prosím ty paní a pány kolegy, kteří respektují právo a spravedlnost, aby tento návrh přišli spolupodepsat do místnosti státních aktů o první přestávce. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Zunovi. Táži se, zda se ještě někdo jiný hlásí do rozpravy. Pan poslanec Lux.
Poslanec Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si několik poznámek k projednávanému zákonu. Myslím si, že tento zákon už má tak dlouhou historii, že většina z nás už je v obraze, co se týká rozvrstvení jednotlivých zájmových skupin. Základ tohoto zákona byl schválen v roce 1992 a oněch téměř 800 000 oprávněných osob je ve struktuře zhruba 50 000 oprávněných osob, které byly uspokojeny v naturální podobě a dnes jsou soukromými hospodáři, zhruba polovina proměnila transformační podíl, který byl vypočten v nominální hodnotě, v majetkový podíl na družstvu formou členského podílu, a tato diskuse se týká zhruba 300 000 lidí, kteří stojí mimo zemědělské družstvo, mají v ruce vypočtený a v nominální hodnotě stanovený transformační podíl a očekávají, že budou vypořádáni finančně.
Myslím, že při hledání správné odpovědi, jak znovu hlasovat o tomto zákonu, je třeba si odpovědět na otázku, proč se zemědělská družstva vypořádala s těmi soukromými zemědělci, kteří chtěli vypořádání formou majetkového podílu, a proč se zemědělská družstva nebyla schopna vypořádat s těmi, kteří chtěli vypořádat tento transformační podíl finančně. Myslím, že je to kořen tohoto sporu, který se zde vede. Samozřejmě pomíjím tu část nekorektních zemědělských družstev, která utekla před povinností tohoto zákona a transformovala se v akciové společnosti a dnes od nich nedostane nikdo nic.
***