(15.20 hodin)
(pokračuje Vetchý)
Dne 9. června ve večerních hodinách byla podepsána vojenskotechnická dohoda, kterou uzavřeli vojenští zmocněnci NATO a Svazové republiky Jugoslávie. Poté co bylo zaznamenáno hodnověrné zahájení stahování jugoslávských sil z provincie v Kosovu, byla přerušena letecká operace ALLIED FORCE a následně přijata rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999, která poskytuje právní mandát pro zahájení operace mezinárodních bezpečnostních sil a zavedení přechodné civilní správy provincie Kosovo pod záštitou OSN. Rezoluce označuje současnou situaci v regionu za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti a definuje mandát mezinárodních bezpečnostních sil na základě kapitoly sedm Charty OSN. Tato formulace je klíčovou pro další působení mezinárodních sil, zejména ve vztahu k pravidlům nasazení vojsk. Mezi hlavní úkoly mezinárodních sil bude patřit vytváření bezpečného prostředí pro návrat uprchlíků a řešení humanitární situace, ověřování a v případě potřeby vynucování dodržování příměří a demilitarizace kosovských ozbrojených složek, zajištění bezpečného prostředí pro fungování přechodné mezinárodní civilní správy, včetně veřejného pořádku a bezpečnosti, kontrola hranic s Albánií a bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.
Poté Severoatlantická rada schválila 10. června aktivační rozkaz k zahájení operace JOINT GUARDIAN a jednotky mezinárodních bezpečnostních sil KFOR zahájily 12. června brzy ráno přesun do provincie. Jak víte, ještě před rozmístěním prvních sil KFOR vstoupily do provincie ruské jednotky v síle asi 200 příslušníků výsadkových vojsk, které se sem urychleně přesunuly v prostoru nasazení v Bosně a Hercegovině, kde působí v rámci sil SFOR. Lze konstatovat, že kromě této události probíhá operace podle plánu. V současnosti se v Kosovu nachází asi 30 % z plánovaného počtu sil KFOR. Zapojení ČR do této operace stejně jako do celkové rekonstrukce regionu je politicky žádoucí. Účast v mezinárodních bezpečnostních silách bude nejen vyjádřením pokračujícího zájmu o mírové řešení konfliktu v Kosovu, ale i potvrzením připravenosti podílet se na realizaci úsilí mezinárodního společenství o urovnání krize v jihovýchodní Evropě.
Vzhledem k potřebě plánování operace a složení sil do ní zapojených předložila vláda svou formální nabídku po svém zasedání 8. června s dovětkem potřebnosti parlamentního schválení podle odpovídajícího ústavního pořádku. Vláda navrhuje vyslat do této operace průzkumnou rotu v celkovém počtu do 150 osob a dopravní letoun An-26. Dopravní letoun An-26 je již v této chvíli v prostoru nasazen na základě předchozího rozhodnutí Parlamentu. Co se týká průzkumné roty, patří mezi nejkvalitnější jednotky naší armády. Je schopna plnit úkoly průzkumu v prostoru a objektu, monitorování situace v určeném operačním prostoru, střežení důležitých objektů a budov, zabezpečení doprovodu významných osob, chemický, ženijní průzkum a další. Jednotka může působit samostatně, nebo v sestavě vyššího organizačního celku. Předpokládá se její zařazení do britského praporu v rámci mnohonárodní brigády s operačním taktickým prostorem působení ve střední části Kosova. Této brigádě velí britský velitel.
Pro připomenutí vzpomenu další angažovanost České armády do současných operací na Balkáně. Již po více než tři roky působí v Bosně a Hercegovině mechanizovaný prapor v rámci sil SFOR, posílený o leteckou jednotku tvořenou dopravními vrtulníky a letounem L 410. Od jara letošního roku je v Albánii rozmístěna 6. polní nemocnice v operaci ALLIED HARBOUR na ulehčení humanitární situace kosovských uprchlíků. Tato nemocnice je vysoce hodnocena a je zařazena na o stupeň vyšší klasifikaci, než jsme ji zařadili my. V neposlední řadě je nutné vzpomenout i zřízení uprchlického tábora pro 1000 osob a poskytnutí daru ve formě vybavení polní nemocnice pro Albánii.
Po zapojení do mírové operace v Kosovu bude tedy Česká armáda současně působit ve třech různých operacích, navzájem spolu přímo či nepřímo souvisejících. Je to samozřejmě finančně náročné, ale i z organizačního hlediska se jedná o mimořádnou výzvu.
Co se týká organizačních aspektů vyslání, v případě souhlasu obou komor Parlamentu se předpokládá vyslání průzkumné roty tak, aby na místě operace byla před koncem června. Přesun po železnici přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko by byl zahájen pravděpodobně 26. června.
Závěrem si dovolím připomenout, že řešení konfliktu v oblasti západního Balkánu musí být komplexní, zahrnující nejen vojenské uklidnění situace. Proto se domnívám, že zapojení ČR se nemůže omezovat pouze na oficiální vládou zprostředkovanou angažovanost. Půjde o tvorbu lepších ekonomických podmínek života obyvatel, hospodářskou obnovu a v neposlední řadě o budování občanské společnosti, včetně přípravy voleb do samosprávných orgánů provincie.
Na základě výše uvedených skutečností vás žádám o vyslovení podpory vládou předloženému návrhu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Návrh by měl odůvodnit ještě také ministr zahraničních věcí pan Jan Kavan.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, diplomatické úsilí mezinárodního společenství směřující k naplnění podmínek přechodu k politickému řešení krize v Kosovu přineslo svoje dlouho očekávané výsledky. Jugoslávské úřady přistoupily na požadavky rezoluce Rady bezpečnosti OSN k mírovému urovnání v Kosovu. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, založená na plánu skupiny G8, jasně stanovuje podmínky pro přechod k politickému řešení situace v Kosovu. Tyto podmínky reflektují i naše úvahy zakotvené v česko-řecké iniciativě.
Můžeme s uspokojením konstatovat, že se české diplomacii podařilo předložit náměty, které se ukázaly nosnými a které dobře předvídaly vývoj jednání. Všechny podstatné body z iniciativy se totiž octly v závěrečných mírových dokumentech, a to včetně zařazení přerušení bombardování po zahájení stahování jugoslávských ozbrojených sil z Kosova a před schválením rezoluce Rady bezpečnosti OSN, což se zvláště v českém prostředí, včetně tohoto Parlamentu, vnímalo před časem kontroverzně.
Vojenští představitelé aliance a zástupci jugoslávské armády sjednali vojenskotechnický protokol stanovující podmínky, pravidla a časový harmonogram odsunu sil Svazové republiky Jugoslávie a jejich částečného následného návratu po rozmístění mezinárodních bezpečnostních sil. Přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN připravené skupinou G8 poté bylo základním politickým předpokladem k zahájení operace NATO JOINT GUARDIAN neboli Společný strážce.
Mezi základní úkoly operace stanovené mandátem rezoluce Rady bezpečnosti patří ověřování a v případě potřeby vynucování dodržování příměří a demilitarizace Kosovské osvobozenecké armády, vytvoření bezpečného prostředí pro řešení humanitární situace, návrat uprchlíků a pro vytvoření mezinárodní přechodné správy. Celkově se předpokládá rozmístění sil KFOR v počtu 45 - 51 000 osob. Největší zastoupení v jednotkách KFOR budou mít Británie, Francie, USA a Spolková republika Německo.
***