(15.10 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
Termín 2003 proto považuji za zcela nerealistický.
Vítám deklaraci vlády sledovat směr k přenášení rozhodovacích pravomocí na nejnižší možnou úroveň. Věřím, že tato deklarace je sdílena i tvůrci nové koncepce reformy veřejné správy, kterou jsme zde nedávno měli. Chci zároveň věřit, že vláda podporuje reformu Evropské unie, rovněž koncepci jednoty v různosti, kdy každý národ přichází se svým příspěvkem do společné unie.
Za velmi důležité považuji připravit nástroje na využití zdrojů uvolněných z Evropské unie v průběhu přestupných jednání zejména v oblasti zemědělství a regionální politiky. Určité zkušenosti z letošního roku zde již jsou a já se vřele přimlouvám za urychlenou přípravu těchto koncepčních dokumentů včetně zahrnutí odpovídajících částek do návrhu rozpočtu na rok 2000.
Pro naše vztahy se státy bezprostředně sousedícími je zásadní nezhoršovat úroveň současných vztahů, zachovat pro nás evidentně příznivé dohody se Slovenskem, jako je celní unie, a i se státy CEFTA pokračovat v nastoupené cestě, tj. volný trh s průmyslovými výrobky a v řadě dalších oblastí preferenční vztahy. Zde je žádoucí začít urychleně s vypořádáním majetkoprávních otázek se Slovenskou republikou, kde obě strany v poslední době deklarovaly zájem na oboustranně přijatelném řešení.
Vztahy s Německem a Rakouskem v posledních deseti letech opět otravují nároky sudetoněmeckých spolků, ale i tzv. Starorakušanů. Ale je zde i řada pseudoekologických aktivit. Pokud státy, které neuznávají reálně existující národnostní menšiny na svém území a dokonce ani lidem na jejich území narozeným nepřiznávají občanství, takové aktivity podporují, potom nezbývá, než se podivit nad naivitou našich vyjednavačů, kteří tato fakta asi neznají. Je třeba se důrazně ptát, kdy z 50 akcí financovaných česko-německým fondem bude alespoň část racionálně vybrána podle jasných kritérií a nebude sloužit jenom jedné straně. Doslova výsměchem je rozložení výplaty k přilepšení z daného fondu pro oběti nacistických lágrů do řady let, které spolu s nekonečným jednáním o odškodnění nuceně nasazených přinášejí naší diplomacii otazníky velmi důrazné.
Je velmi žádoucí, aby paralelně s těmito jednáními probíhala i jednání o skutečně důležitých otázkách ekonomických vztahů. Jde zejména o daňové úniky při výměně zboží mezi firmami jednoho podniku, případně mezi podniky jedné skupiny, únik kapitálu, výrazně nesrovnatelné podmínky v podnikání v zemědělství v příhraničních oblastech a další.
V čem může spočívat cena České republiky pro jakékoliv hospodářsko-politické uskupení? Konkrétně v čem spočívá naše cena pro Evropskou unii, do které směřujeme? Jsou zde široké možnosti dané zapojením naší země do integračních uskupení - dnes je to např. CEFTA - ekonomické vztahy doplněné osobními vazbami s jednotlivými teritorii i dlouhodobě vytvořené vztahy. Například víme, že řada našich absolventů vysokých i středních škol pracuje na velmi zajímavých místech v rozvojových zemích, naši zahraniční krajané nás podporují apod. Především je zde možnost rozšířit CEFTA o některé státy, které splňují dokonce i kritéria zmíněná v koncepci zahraniční politiky. Je to Kypr, budou to brzy balkánské státy, pobaltské státy, Moldávie, Malta i další země. Jednání v tomto směru se zakavkazskými republikami náš ještě jistě čeká.
Nejsem pro omezení rozšiřování tohoto uskupení, tedy CEFTA, na země, které mají uzavřenu dohodu o přidružení k Evropské unii. Jde o to, zvolit skutečná racionální kritéria.
Druhou velmi důležitou skupinou zemí, které nás činí zajímavými pro naše budoucí partnery v Evropské unii, jsou státy bývalého Sovětského svazu, Čína a Indie. Vím, že právě tam je oceňována naše znalost terénu a že to je určitý přínos, který bychom mohli do Evropské unie přinést. Zde je obrovský rozvojový potenciál a nutnost státní záštity, o které se zde již zmiňoval jeden z mých předchůdců, je zcela nezbytná.
Vlaječkové hrátky a hledání disidentů jsou v příkrém rozporu se zájmy České republiky, stejně jako značný odstup od islámských států, který v poslední době cítím. O velkém perspektivním významu zemí ASEAN a Jihoafrické republiky je asi zbytečné sáhodlouze hovořit. Je nejvyšší čas intenzivně zde začít rozvíjet kontakty. Neříkám, že budeme stavět na úplně holém terénu, ale současný stav rozvíjení těchto kontaktů je opravdu mizivý.
Ani ostatní teritoria nejsou dosud dostatečně zpracována a naše zapojení do akcí financovaných OSN je zatím na okraji zájmů odpovědných pracovníků. Prakticky u všech vzdálenějších teritorií je pro rozvoj všestranných vztahů nezbytná významná podpora pronikání našich hospodářských subjektů státem. V řadě případů dveře otevírá návštěva ministra či předsedy vlády. Při jednání se všemi mezinárodními organizacemi je nezbytné preferovat český zájem a místo další extrémní liberalizace zahraničního obchodu chránit náš trh podobně, jako to dělají ostatní státy střední Evropy, nejen státy Evropské unie.
Závěrem doporučuji tuto koncepci přes některé nedotažené části, případně sporné formulace, vzít na vědomí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Kohlíčkovi. Nyní bude hovořit pan kolega Jan Zahradil, připraví se kolega Jiří Maštálka.
Poslanec Jan Zahradil: Vážená vládo, dámy a pánové, při vědomí poněkud pokročilé odpolední hodiny jednání i při pohledu na prořídlé řady Poslanecké sněmovny vás nebudu zdržovat příliš dlouho. Ostatně s tímto dokumentem mohu být skutečně hotov poměrně dosti rychle. Nicméně chtěl bych zahájit jakousi replikou, kterou - přestože jsem nebyl v té chvíli fyzicky přítomen ve sněmovně - jsem zachytil na monitoru televizní obrazovky a která se týkala toho, kdo a co v minulosti zavinil, kdo a co v tuto chvíli musí napravovat, kdo a co na zahraničněpolitickém poli musí vylepšovat. Tuším, že velmi ohnivým způsobem o tom ve své reakci hovořil zpravodaj, předseda zahraničního výboru Zaorálek.
Vzhledem k tomu, že tato vláda je - alespoň podle svého programového prohlášení - vládou velmi proevropskou, neboť na zhruba třech nebo čtyřech desítkách stránek jejího programového prohlášení se slovo Evropská unie, nebo termín "jak je zvykem v Evropské unii", nebo termín "jak odpovídá standardům Evropské unie" objevuje zhruba dvakrát na každé straně - použiji jeden oficiální zdroj, a to je Evropská komise, resp. její posudek na Českou republiku, který byl publikován v létě 1997 po pěti letech údajné hrůzovlády stran pravicové koalice, vlád Václava Klause, a který byl dokonce vypracován již po balíčcích, tedy po redukci výdajů státního rozpočtu, po depreciaci české koruny, v době, kdy se začaly rýsovat počínající potíže české ekonomiky. Ocituji z tohoto posudku několik vět. Je to oficiální český překlad, který pochází z Ministerstva zahraničí.
Praví se zde: "Česká republika má charakteristiky demokratické země se stabilními institucemi zaručujícími právní stát. Českou republiku je možno pokládat za fungující tržní ekonomiku, tržní mechanismy fungují na širokém základě a úloha státu v ekonomice se úplně změnila.
***