(18.40 hodin)

Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Respektive jaké zdroje jsme schopni urychleně mobilizovat. Vzhledem k tomu, že ve státním rozpočtu neexistuje žádná rezerva speciálně vyčleněná na tyto nebo podobné účely a ani vládní rozpočtová rezerva nedisponuje potřebnými finančními prostředky z celkové vládní rozpočtové rezervy schváleného rozpočtu na rok 1999 ve výši 254,9 mil. Kč, zbývá k čerpání k dnešnímu dni zhruba 130 mil. Kč a větší část tohoto zbytku je již předvázána na konkrétní výdaje, musela vláda hledat jiné cesty k profinancování pomoci uprchlíků z Kosova. Jednou z variant, která vláda zvažovala, bylo krácení příjmů všech kapitol státního rozpočtu. Tento postup, kterým by byly postupně stahovány finanční prostředky kapitol, však vláda nepokládá za optimální, a to s ohledem na rozpočtové problémy kapitol, které vyplývají z regulace výdajů rozpočtu v letošním roce, přičemž regulace je plošně uplatňována již od ledna.

Vláda proto projednala a na svém jednání dne 14. dubna 1999 schválila další variantu financování humanitární pomoci kosovským uprchlíkům, která spočívá v úpravě státního rozpočtu na r. 1999, a to ve zvýšení jeho deficitu o 1 mld. Kč, tj. o částku účelově vázaných výdajů na humanitární pomoc kosovským běžencům. Ani toto řešení není samozřejmě z hlediska fiskálního optimální, ale podle mého názoru má jednu velkou přednost. Umožní vládě rychle, operativně, a tedy účinně realizovat konkrétní kroky k nápravě humanitární katastrofy v Kosovu. Známé přísloví praví: "Kdo rychle dává, dvakrát dává." A v daném případě to platí doslova.

Proto vláda předkládá Poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 22 z r. 1999 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1999, kterým se zvyšují celkové rozpočtové výdaje o miliardu korun a deficit letošního státního rozpočtu vzroste z 31 mld. na 32 mld. Kč, přičemž navýšený schodek bude krýt emisí státních dluhopisů.

Vážený pane předsedající, vážení přítomní, doporučuji novelu zákona s rozčleněním výdajů podle přiložené tabulky propustit do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru financí ČR Ivo Svobodovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení předseda rozpočtového výboru pan poslanec Vlastimil Tlustý. Prosím, pane kolego, ujměte se slova.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, jako zpravodaj si dovolím uvést několik důvodů, pro které se domnívám, že tuto metodu řešení rozporu mezi příjmy a výdaji ve státním rozpočtu sněmovně nedoporučuji.

Ve standardních demokraciích není běžné, aby v průběhu roku byla přijímána novela zákona o státním rozpočtu. Zvolí-li český parlament tuto cestu, měl by si uvědomit, že znejistí Českou republiku v očích zahraničí a těžko se podaří jakémukoliv zahraničnímu investorovi nebo jakémukoliv pozorovateli vysvětlit důvody, pro které se vláda odhodlala právě pro tuto dle mého názoru nejméně vhodnou metodu.

Nemá-li vláda zdroje ve vládní rozpočtové rezervě, mimochodem nemá je tam proto, že byla rozpuštěna při hlasování o schvalování státního rozpočtu na pozměňovací návrhy, možná si někteří vzpomenete, jak jsem tady v průběhu snižoval jako zpravodaj právě disponibilní částku vládní rozpočtové rezervy, není-li ochotna ke krácení jiných výdajů v jiných kapitolách, tak by podle mého názoru se nabízela ještě jedna mnohem vhodnější metoda, metoda emise státních dluhopisů.

Toto jsou velmi stručně důvody, pro které navrhuji sněmovně, aby tuto předlohu zamítla v prvém čtení.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji, pane zpravodaji. Pouze mám obavy, že formálně je zapotřebí toto navrhnout ještě v rozpravě. A vy jako zpravodaj máte přednostní právo v rozpravě vystoupit.

Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které mám tyto přihlášené  kolegy: první vystoupí pan poslanec Ivan Pilip, po něm pan poslanec Jaroslav Gongol a jako třetí pan poslanec Kalousek. Další přihlášky zatím nemám. Jelikož jsem rozpravu otevřel, tak nyní prosím pana poslance Pilipa, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, musím říci, že jsem se značnými rozpaky sledoval vystoupení pana ministra financí, protože tomu není snad ani měsíc, kdy jsme tady přijali jako tato sněmovna usnesení, ve kterém Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu, aby pravidelně informovala o vývoji státního rozpočtu v ČR. Přestože uběhla tedy relativně krátká doba, přichází pan ministr financí s návrhem, který bezesporu ve své podstatě sleduje dobrý cíl, tzn. profinancovat pomoc uprchlíků z Kosova ze strany českého státu. Rozumím také tomu, že v době, kdy byl materiál schvalován, mohla ještě být neznámá některá fakta o vývoji české ekonomiky a o nějakém odhadu, novém odhadu celkového vývoje deficitu státního rozpočtu. Byť o tom pochybuji, nemohu to zcela vyloučit.

Nicméně ve chvíli, kdy pan ministr vystupoval, tak nejenom že on má za sebou veškerá aktualizovaná data o vývoji státních financí, ale také už proběhlo několik událostí včetně diskuse v tomto parlamentu, kde pan ministr osobně potvrdil informace, které se dostaly do sdělovacích prostředků z vlády, z porady ministrů, z Ministerstva financí o tom, že existuje odhad přímo připravený Ministerstvem financí, který hovoří o tom, že schodek rozpočtu v tomto roce bude zhruba 47 mld. Kč. Ostatně tehdy ještě při té diskusi o tom, kolik vlastně ten schodek může být, protože mnozí z nás tady upozorňovali na to, že i těch 47 mld. může být stále ještě optimistický výhled, tak např. vystoupil tady předseda vlády s upozorněním, že na konci dubna je vývoj státního rozpočtu velmi příznivý. Od té doby ale už proběhl konec května a deficit státního rozpočtu na konci měsíce května, který většinou nebývá ještě měsícem, ve kterém by byly nějaké dramatické deficity státního rozpočtu, již překročil 10 mld. Kč. Ve chvíli, kdy vláda má ještě před sebou valorizaci důchodů, splátku dluhu Konsolidační banky, řadu výdajů, např. z garancí, které se zpravidla odkládají až do konce roku, má před sebou výplatu 13. mezd, 14. mezd, které znamenají určitý cyklický výkyv, větší čerpání investic atd.

Čili musím říci, že nerozumím tomu, jak může ministr financí přijít do této sněmovny a žádat vládu ne o miliardu na Kosovo, tomu samozřejmě rozumím a to vřele podporuji, ale žádat sněmovnu o to, aby odsouhlasila novelu zákona, který by vlastně prohlašoval, že deficit rozpočtu v tomto roce bude 32 mld. Kč. Tomu nerozumím a musím říci, že prostě profesionální cit ministra financí by mu měl zabránit v tom, s něčím takovým do této sněmovny vůbec přijít.

Pan ministr navíc ani neuznal za vhodné tuto sněmovnu informovat, když už sem předkládá návrh novely zákona o státním rozpočtu - uvědomme si, že to je to, co projednáváme - na co ty peníze mají být dány, to je věc významná, ale s tím jenom do jisté míry související, že on nás tady neuznal za vhodné informovat, že vlastně na saldo rozpočtu se promítne nějak fakt, že tady byla přijata novela zákona o spotřební dani, respektive co to bude znamenat, pokud bude potvrzena v Senátu, co bude znamenat, že byla zprivatizována ČSOB, protože Ministerstvo financí a vláda počítaly s výtěžkem zhruba tuším 5 nebo 6 mld. z této transakce, přitom státní podíl byl téměř 12 mld. nebo okolo 11 mld. Čili znamená to nějaký dopad. Byli jsme z tisku informováni, že to bude znovu vydáno na posílení kapitálu jiných bank, nicméně, pane ministře, projednáváme tady novelu zákona o státním rozpočtu. Měli bychom o těchto věcech být tady alespoň v úvodním slově informováni.

Pan ministr tady také řekl, že není možné alespoň část těchto výdajů pokrýt ze státní rozpočtové rezervy. To je bohužel pravda. Je ovšem otázkou, jaký podíl viny vlády samé je na tom, že tuto rozpočtovou rezervu již takto vyčerpala. Zmiňoval to tady už pan předseda Tlustý. Navíc si myslím, že současný stav vládní rozpočtové rezervy jaksi trochu anekdoticky ukazuje podstatu hospodaření této vlády.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP