(10.20 hodin)
Poslankyně Ludmila Müllerová: Ráda bych se zmínila o hlasování pod bodem B23 - chtěla bych sdělit, že se jednak v tomto bodu, který je jako pozměňovací návrh, ponechává znění článku 2, které je rovněž přechodným ustanovením, a byl by tedy zde rozpor mezi dvěma ustanoveními. Potom by účinnost tohoto zákona v pozměňovacím návrhu - pokud by byl přijat - znamenala březen 1994, což je samozřejmě nesmysl. Proto bych považovala toto hlasování za zmatečné a myslím, že v rámci legislativně technických úprav bychom se mohli dohodnout, že bod B23 nebude hlasován.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní zpravodajce Müllerové. Nyní bude hovořit pan poslanec Ivan Pilip.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, měl bych také legislativně technickou připomínku k bodu 16, v tisku 112/3, v odst. 2 - nezaregistroval jsem, jestli všechny změny, které jsem tam našel a jsou podle mého názoru v rozporu s dikcí daňových zákonů - jestli to dubluje, tak se omlouvám, V bodě 2 odst. 12 je třikrát v prvním, druhém a čtvrtém řádku uveden "plátce daně" místo "poplatník daně". Navrhuji, aby toto bylo opraveno a v poslední větě maximální částka, kterou lze takto odečíst ve zdaňovacím období, činí 12 tisíc korun - domnívám se, že by dikci daňových zákonů odpovídala lepší formulace, kterou lze takto odečíst, která by zněla "za zdaňovací období" - a dále by to pokračovalo.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Pilipovi. Hlásí se někdo do rozpravy ve třetím čtení? (Nikdo se nehlásil).
Kolegyně a kolegové, nyní prosím, aby všechno sledoval pan navrhovatel a paní zpravodajka, protože je mou povinností se zeptat sněmovny, zdali souhlasí s tím, že všechny návrhy, které zazněly v rozpravě, jsou akceptované jako legislativně technická upřesnění, tak jak zákon o jednacím řádu vyžaduje.
Paní zpravodajka souhlasí s touto interpretací, pan ministr také, a nikdo z kolegyň a kolegů proti této interpretaci neprotestuje. Není tomu tak. O pozměňovacím návrzích, které byly upřesněny v průběhu třetího čtení, budeme hlasovat ve znění, jak byly upřesněny.
Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli tedy došlo k uzavření rozpravy a já bych se nyní zeptal pana ministra, zda chce vystoupit před hlasováním o pozměňovacích návrzích. Je tomu tak. Hovořit bude ministr financí Ivo Svoboda.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, dne 14. května tohoto roku jsem uvedl projednání ve druhém čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
S předloženým vládním návrhem bylo Poslanecké sněmovně Parlamentu doporučeno rozpočtovým výborem i výborem pro sociální politiku a zdravotnictví vyslovit souhlas, ovšem za podmínky přijetí dalších, a to ne nepodstatných změn a doplňků. Kromě toho byly v průběhu druhého čtení předloženy pány poslanci Doležalem, Sobotkou a Cabrnochem ještě další pozměňovací návrhy.
Pozměňovací návrhy lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují návrhy, které modifikují obsahově náplň penzijního připojištění ve směru dlouhodobosti a jeho charakteru a jsou zároveň provázány s určitým objemem daňových úlev pro účastníky připojištění. Jako vyznačení obecného směru vývoje penzijního spoření nebo penzijního pojištění tyto návrhy vítám, i když s ohledem na krátkost času pro jejich zapracování je možné, že její forma není konečná a že budou dále rozvíjeny.
Pokud se týče skupiny druhé, ostatně větší rozsahem i obsahem, tu představují návrhy týkající se investičních možností penzijních fondů. Obecně lze říci, že se projevila snaha k nasměrování investičních možností i na méně bezpečné druhy investic. Ministerstvo financí v zájmu obezřetného a bezpečného investování do kvalitních cenných papírů s většinou návrhů nesouhlasí. Pokud má být z penzijního připojištění vytvořen dlouhodobý systém, který má zajistit doplňkový příjem ve stáří, je bezpodmínečně nutné zajistit především jeho bezpečnost. Toho lze docílit pouze stanovením takových investičních možností, které budou minimalizovat ztrátovost jako důsledek rizikového investování, za jaké lze považovat např. i obchodování s deriváty vzhledem k minimálním zkušenostem českého trhu cenných papírů s těmito druhy operací.
Proto je při zvažování navrhovaných změn nutno věnovat pozornost i takovým nepatrným úpravám, jako je vypuštění slov hlavní a vedlejší trh burzy. Zpřísnění podmínky ve vládním návrhu novely vychází ze snahy orientovat penzijní fondy na kvalitní cenné papíry. Přijetí cenných papírů na hlavní nebo vedlejší trh burzy považuje Ministerstvo financí za jedno z důležitých kritérií pro rozlišení a vyjádření kvality cenného papíru, neboť toto přijetí je podmíněno informační povinností emitenta.
Bude-li podmínka hlavního nebo vedlejšího trhu vypuštěna, bude možno obchodovat s cennými papíry i na volném trhu. Registrace cenného papíru na volném trhu burzy není spojena s prakticky žádnou informační povinností emitenta, ale dostupná je téměř pro každý titul, který splňuje příslušné formální náležitosti.
Za další návrh, který by vedl ke zkomplikování penzijního připojištění, nyní však z hlediska funkčnosti a operativnosti výkonu státního dozoru nad penzijními fondy, považuji návrh pana poslance Doležala. Tento návrh požaduje, aby Ministerstvo financí při schvalování akcionářů penzijních fondů rozhodovala po dohodě s Komisí pro cenné papíry.
***