(15.30 hodin)
(pokračuje Krása)
Regionální orgán ochrany veřejného zdraví by na území celého regionu své úkoly z jednoho centra nezvládl. Pokud jde o postih, tedy ukládání pokut za porušování právních předpisů, nezvládl by ani to, co dnes dělají zdravotní referáty okresních úřadů. Nehledě na to, že takový stav by byl spíše krokem k centralizaci než k decentralizaci, která je proklamována jako princip demokratické státní správy.
Vládní návrh zákona je navíc - pokud jde o pobočky regionálních orgánů ochrany veřejného zdraví - rozporný. V § 106 odst. 1 se zřízení poboček ponechává na vůli regionálního orgánu ochrany veřejného zdraví a v § 129 odst 2, se určuje, že "práva a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů" - tedy i veškerý majetek - nynějších okresních hygienických stanic ve většině okresů "přecházejí na příslušný okresní úřad". To je nepromyšlené, a pokud by návrh zákona byl takto schválen, zakládalo by to celou řadu problémů.
V jedné z dřívějších verzí návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví se objevil pojem "zdravotní úřad" jako název orgánu ochrany veřejného zdraví. Z hlediska fungování státního zdravotního dozoru by byl tento název vhodnější než název "hygienická stanice". "Úřad" je bez jakýchkoliv pochyb orgánem státní správy, kdežto "stanice" je pojem vágní - stanice technické kontroly, traktorová stanice, deratizační stanice apod. - který byl převzat z právní úpravy v tehdejším SSSR, aby u nás nebyly "úřady" a "úředníci" jako instituce z dřívější doby, které měly "daleko k lidu". Dělají-li se už tak podstatné změny v organizaci orgánů ochrany veřejného zdraví, jaké předpokládá návrh zákona, není třeba lpět ani na starém, vžitém a ne právě nejvhodnějším názvu. V návrhu zákona se většinou důsledně hovoří o "orgánu ochrany veřejného zdraví", takže změna názvu "hygienická stanice" na "zdravotní úřad" by při úpravách zákona nebyla nijak pracná.
Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví, v Evropské unii je struktura orgánů ochrany veřejného zdraví různorodá a tradiční. Orgány Evropské unie by tedy asi nic nenamítaly proti systému, který by více věcně vycházel z naší praxe a tradice, ani proti tomu, kdyby do vydání nového a řádně zpracovaného zákona o ochraně veřejného zdraví zůstala v platnosti po omezenou dobu dosavadní úprava, která není nákladnější než úprava nová, a funguje.
Na základě své předcházející řeči si dovolím, dámy a pánové, navrhnout, aby návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, tisk 155, byl v souladu s jednacím řádem vrácen předkladateli k přepracování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Krásovi, nyní bude hovořit pan poslanec Karel Černý, připraví se pan poslanec Jiří Maštálka.
Poslanec Karel Černý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, postavení a hlavní úkoly hygienické služby jsou v současné době zakotveny v zákonu č. 20/66 Sb., o péči o zdraví lidu, a dále ve vyhlášce MZ č. 45/66 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. Velká většina hygienických požadavků je pro subjekty obsažena ve směrnicích Ministerstva zdravotnictví, což znamená pro ty, kdo se jimi mají řídit, obtížnější dostupnost. Řada dalších povinností je obsažena ve vyhláškách a hygienických předpisech Ministerstva zdravotnictví.
Organizační struktura hygienických stanic v současné platné právní úpravě je rozložena na zdravotnická zařízení, kde krajské hygienické stanice jsou řízeny Ministerstvem zdravotnictví a okresní hygienické stanice jsou zařízeními okresních úřadů, a na orgány státní zdravotní správy, kterými jsou hlavní hygienik, krajský hygienik a okresní hygienik, což vyvolává polemiku o právní čistotě tohoto řešení, činí však tyto hygienické služby snadno dostupné pro všechny občany a podnikatele. Základní výkonná složka, kterou je okresní hygienická stanice ve všech okresních městech, je ve spojení s laboratorní odbornou složkou schopna poskytovat veškerý komplexní hygienický servis široké veřejnosti a v plném rozsahu plnit úkoly jako dotčený orgán státní správy vůči správě veřejné.
Celá struktura hygienické služby je odborně funkční a v požadovaném rozsahu a kvalitě plní úkoly dané státem jako složka veřejného zdravotnictví, zejména na úseku hygieny, epidemiologie, mikrobiologie, pracovního lékařství a ochrany veřejného zdraví. Navíc po listopadu 1989 začala hygienická služba plnit i úkoly v oblasti podpory zdraví a primární prevence a monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí.
Výše uvedené činnosti plynou z "Národního programu zdraví ČR", "Zdraví pro všechny do roku 2000" a "Zdraví pro všechny v 21. století" a jsou v souladu s akčním plánem zdraví a životního prostředí ČR schváleným usnesením vlády ČR č. 810 ze dne 9. 12. 1998.
Proto se domnívám, že pro přiblížení se vstupu do Evropské unie je rozhodující věcný obsah zákona, a ne struktura orgánů hygienických stanic. Ta by měla vycházet z prověřené praxe s tím, aby se státní správa občanům přibližovala, a ne naopak. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předpokládám, že pokud zákon projde do druhého čtení, budou připomínky hygieniků zohledněny a organizační struktura hygienické služby bude optimalizována s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem a dobrému fungování tohoto medicínského oboru.
Závěrem mně dovolte, pane předsedající, abych vaším prostřednictvím informoval Poslaneckou sněmovnu, že se nacházím v drobném střetu zájmů, neboť moje manželka je lékařkou pracující na obvodní hygienické stanici. Tím lépe jsem však informován o situaci v hygienické službě.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Černému a zvláště mu děkuji za to, co nám všem ukládá zákon o střetu zájmů, tj. informovat o osobním poměru k projednávané věci. Myslím, že bychom se tím měli všichni řídit.
Nyní bude hovořit pan kolega Maštálka, další písemnou přihlášku do rozpravy nemám. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji pane místopředsedo. Dámy a pánové, mám za to, že je dobře, že je nám předkládán zákon o ochraně veřejného zdraví. Jako u každé zákonné normy nacházíme a budeme nacházet na této předloze řadu nedodělků a nedostatků. Při konzultacích s odbornou veřejností jsem nabyl dojmu, že zásadní řešení situace v hygienické službě je více než potřebné. Potud ale souhlas končí. Dále se názory na tento předkládaný zákon rozcházejí.
Souhlasím s paní zpravodajkou, že by nebylo dobře vystavit české zdravotnictví dalšímu otřesu a zopakovat chyby z nezdařené transformace českého zdravotnictví z počátku 90. let. Osobně vidím jako pozitivní, že se tímto návrhem zákona nahrazuje právní úprava ochrany životních podmínek, včetně prevence inspekcí a výkonu hygienického dozoru nad dodržováním povinností osob v této oblasti, která je dosud obsažena v cca dvaceti ustanoveních zákona o péči o zdraví lidu a v padesáti dalších předpisech z let 1954 - 1990.
Tento stav je v rozporu s ústavním pořádkem a je dobré ho změnit. Stávající úprava omezuje postavení a možnosti státního zdravotního dozoru, který při důsledném výkonu často může omezovat volnost podnikání ve prospěch ochrany státem chráněných zájmů. Dosavadní postup v této oblasti je krátkozraký, neboť část velkých podnikatelů ví, že úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a ochrany životního prostředí je jedním z kritérií při výběru obchodního partnera. Nedostatek této ochrany je brán jako nekalá konkurence.
Pane předsedající, mám pocit, že bych mohl požádat o klid.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pokusím se o to, zdali to kolegové a kolegyně dovolí - už po mnohokráté vás dnes, tak jako jindy, žádám, abyste snížili hladinu hluku v jednacím sále a každý svými projevy činil tak, aby nerušil své kolegy, kteří chtějí pracovat. To platí pro kolegy vpravo i pro kolegy vlevo.
***