(14.30 hodin)
(pokračuje Kavan)
Čili i s touto možností je nutno počítat. Obecně znovu ovšem apeluji na Poslaneckou sněmovnu, aby stejně - a tady souhlasím s poslancem Paynem, že to je podobný princip jako u nedávno projednávaných sankcí vůči Jugoslávii - představa, např. u té Jugoslávie, že všem ostatním členským státům by zavedení těchto sankcí trvalo několik hodin či dní a nám třeba rok, považuji za velmi těžce představitelnou. Ale ten návrh vládního nařízení, tak jak o něm hovořil pan poslanec Payne, zcela jistě připravíme.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru zahraničních věcí ČR Janu Kavanovi. Nyní bude hovořit se závěrečným slovem zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Payne. Prosím.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Myslím, že v rozpravě nezazněly žádné politické námitky proti tomu, abychom tento zákon projednávali, a je zřetelně v zájmu ČR, jestliže Rada bezpečnosti již vyzvala členské státy k uvolnění sankcí, které byly uvaleny příslušnou rezolucí, abychom tak co nejdříve učinili. Takže politicky bezesporu to je správný směr a není o tom pochyb.
K otázce presumpce neviny, kterou zmiňoval pan poslanec Kohlíček - já samozřejmě vycházím z presumpce neviny, nechci předjímat rozhodnutí mezinárodního soudu, nicméně ta rezoluce Rady bezpečnosti byla založena právě na tom, že Libye nebyla ochotna vydat podezřelé, kteří byli podezřelí ze spáchání teroristického útoku. A jestliže Libye splnila tuto podmínku, pak je na místě, aby Rada bezpečnosti skutečně uvolnila sankce. Pokud by mělo dojít k nějakým problémům týkajícím se kompenzací, já mám za to, že to je zase věc, která se bude řešit soudní cestou, nikoliv že nebude nutné přistoupit k politickým krokům odvetným.
Pan poslanec Jičínský potvrdil v podstatě jisté ústavní aspekty tohoto zákona, nad kterými se musíme zamyslet ve výborech. Mám jenom pocit, že na doplnění by bylo třeba říci, že ten zákon nejenom odstraňuje příslušné embargo, ale dává zmocnění vládě kdykoliv jej zase zavést. V tom smyslu jsem právě uváděl, že to je téma, o kterém je třeba podrobněji hovořit ve výborech. Alternativou k tomuto podmíněnému zrušení by bylo úplné zrušení zákona bez jakékoliv náhrady. To je potřeba ovšem přesně ještě zvážit, jakou formou bychom to udělali.
Takže z tohoto důvodu myslím, pane předsedající, že bychom mohli navrhnout sněmovně, aby hlasovala o propuštění do prvního čtení a případně potom o doplňujícím usnesení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji, pane zpravodaji. Budeme muset tedy hlasovat tak, jak navrhl organizační výbor, o přidělení výboru k projednání. Organizační výbor navrhl, aby toto projednání proběhlo ve výboru zahraničním. Nezaznamenal jsem jiný návrh, přesto se táži, zda někdo takový návrh nepřednese. Není tomu tak. Budeme hlasovat o návrhu, který předložila vláda, na zkrácení lhůty k projednávání ve výborech o 20 dní.
Čili první hlasování, které zahájím, je hlasování o tom, že tento návrh zákona přikazujeme k projednání výboru zahraničnímu. Ptám se, kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování se zaseklo. To jsem ještě nezažil. Přátelé, právě se zastavil čas.
Poslanec Jiří Payne: To je proto, že někteří jsou ještě na cestě.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Toto hlasování musím bohužel prohlásit za zmatečné. Čas se nezastavil, možná je to dobře.
Budeme tedy znovu hlasovat a v hlasování pořadové číslo 255 rozhodneme o návrhu, tak jak jsem ho přednesl, to je o přikázání tohoto zákona k projednání výboru zahraničnímu.
Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování končí. Z přítomných 185 poslankyň a poslanců pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat.
A nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty o 20 dní k projednávání ve výborech.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 256, ve kterém o tomto návrhu rozhodneme.
Ptám se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pomalu končí, z přítomných 185 poslankyň a poslanců pro 170, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru a byla zkrácena lhůta o 20 dní, a tím končí první čtení tohoto vládního návrhu zákona.
Nicméně pan zpravodaj mě upozorňuje omlouvám se, nekončím tento bod na to, že zazněl návrh, který se týká vládního nařízení. Prosím ještě pana zpravodaje, jestli by toto řádně formuloval.
Poslanec Jiří Payne: Poslanecká sněmovna žádá vládu o předložení návrhu nařízení, které by mělo být vydáno na základě návrhu zákona, a následuje název zákona včetně sněmovního tisku.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Je to usnesení, které je v souladu s jednacím řádem. Jednací řád umožňuje to, aby si sněmovna vyžádala případnou podzákonnou normu, která se vztahuje k projednávanému zákonu. Budeme tedy hlasovat o usnesení, tak jak jej přednesl zpravodaj Jiří Payne, s vědomím ujištění pana ministra, že v tom není problém.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 257 a ptám se, kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pořadové číslo 257 končí. Z 185 přítomných poslankyň a poslanců pro 160, proti 2. Tento návrh byl přijat.
Končím tedy v tuto chvíli projednávání tohoto návrhu zákona a v souladu s předchozími hlasováními přistoupíme k projednávání bodu 74, kterým je
74.
Vládní návrh zákona, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu
Protokol mezi vládou ČR a kabinetem ministrů Ukrajiny
o dvoustranných smluvních vztazích mezi ČR a Ukrajinou
/sněmovní tisk 172/ - první čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 172 a z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zahraničních věcí Jan Kavan, kterého prosím, aby se ujal slova.
A vás, kolegyně a kolegové, opět prosím o snížení hladiny zvuku v jednacím sále, aby naše jednání mohlo důstojně pokračovat. Hovořit bude ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji, pane předsedající. Vážení poslanci, vážené poslankyně, Česká republika se přihlásila k prohlášení České národní rady k parlamentům a národům světa v Prohlášení vlády ČR a v dalších aktech, k nástupnictví do mezinárodních smluv, jimiž byla vázána československá federace. Přístup ČR k nástupnictví, tedy k sukcesi do mezinárodních smluv, se opírá o vídeňskou úmluvu o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám z roku 1978. Na základě článku 34 této úmluvy zastáváme stanovisko, že smlouvy, jež byly platné k datu sukcese, tj. k 31. prosinci 1992, zůstávají v platnosti i nadále, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, nebo vyplývá-li to ze smlouvy, nebo je-li jinak stanoveno, že provádění smlouvy sukcesorem by bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem, nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy.
Ustanovení vídeňské úmluvy o sukcesi umožňuje České republice, aby při jednáních se smluvními partnery bylo dosaženo shody o ukončení platnosti některých smluv v důsledku podstatné změny okolností, za kterých byly uzavřeny, a tím očištění smluvního systému ČR od smluv, které jsou pozůstatkem totalitního režimu a jsou v rozporu se zahraničněpolitickými zájmy ČR.
Protokol mezi vládou ČR a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi ČR a Ukrajinou byl sjednán v Praze 17. prosince 1998. Příloha I zahrnuje smlouvy, které i nadále zůstávají v platnosti. Jedná se například o dokumenty o poválečném uspořádání majetkových a finančních vztahů, smlouvy hospodářské povahy, o právní pomoci a podmínkách vzájemných cest občanů obou států. Současně se navrhuje ukončit platnost smluv uvedených v příloze II protokolu. Jedná se zejména o smlouvy vládního a resortního charakteru z oblasti hospodářské, výrobní a vědecké.
***