(17.20 hodin)
(pokračuje Grulich)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grulichovi, ptám se pana poslance Langra, zda si přeje přednést doplňující otázku. Dávám mu slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Přiznám se osobně, že jsem trochu zaskočen způsobem vaší argumentace, která obsahuje i různé ironické poznámky vůči mé osobě. Připadá mi to nedůstojné ústavního činitele a já sám nebudu v takovéto komunikaci pokračovat a na ni nijak reagovat.
Děkuji za odpověď na otázky, samozřejmě, že mám na ně odlišný pohled, než máte vy, nicméně by mě zajímala odpověď na doplňující otázku, a to - vy jste nyní vyslal do Hradce Králové svou inspekci, myslím inspekci ministra vnitra. Zajímalo by mě, co je jejím úkolem, co bude tato inspekce konkrétně v Hradci Králové na Krajské správě Policie České republiky vyšetřovat. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Langrovi a prosím pana ministra Grulicha.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Nevím, jaké ironické poznámky jsem používal, nechme to být.
Otázka o inspekci je samozřejmě mimo rámec interpelace, mimo oznámený rámec interpelace, ale budiž, samozřejmě že jednotlivé dílčí zkoumání inspekce není podepisováno ministrem vnitra, zítra ráno je pozván ředitel inspekce ministra k tomu, aby podal své obvyklé hlášení a sdělil mi, které případy jsou rozpracovány, proč a co se sleduje, pravděpodobně tam bude i Hradec, ale i tak musím bohužel, a já předpokládám, že pan poslanec Langer to ví, že kdybychom z tohoto místa, které prohlášením a promluvením do těchto mikrofonů se stává věcí veřejnou, jaksi vyhlásili veřejně, co je cílem inspekce, koho, kde a proč bude inspekce sledovat, tak by vůbec nemělo smysl inspekci ministra vnitra někam posílat, to jistě mi dá pan poslanec Langer za pravdu, že bohužel, i když tu otázku položil, tak jaksi nemám právo tímto způsobem i odpovědět, protože bych mohl okamžitě, když tam inspekce pracuje, ji nechat stáhnout zpátky, to prostě nejde.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grulichovi. V tuto chvíli udílím slovo panu poslanci Vymětalovi, který byl vylosován jako 9. v pořadí, k přednesení interpelace na ministra obrany Vladimíra Vetchého ve věci nákladů akce NATO proti Spolkové republice Jugoslávii - podíl České republiky.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, páni ministři, obracím se na ministra obrany Vetchého se svou interpelací, protože na poslední schůzi Poslanecké sněmovny jsme projednávali návrh vlády a rozhodnutí sněmovny ve věci české podpory akce NATO vůči Jugoslávii, když jsme projednávali pobyty, tranzity, používání našich zařízení vojsky NATO, prostě letiště, infrastrukturu, železnici, silnice, a při té příležitosti bylo také hovořeno o nákladech.
Protože u nákladů, pokud si dobře vzpomínám, byla řeč o tom, že největší tíhu vojenské akce mají dnes Spojené státy americké a že o ostatní náklady se podělí členské státy NATO, tak z toho důvodu se obracím na pana ministra se dvěma otázkami.
První otázka je, jaké je procento podílu České republiky na celkových nákladech vojenské akce NATO proti Svazové republice Jugoslávii, a druhá otázka zní, jaké je procento podílu České republiky na celkových nákladech odstraňování škod způsobených Svazové republice Jugoslávii vojenskou akcí NATO.
Již dnes jsou některé odhady, které hovoří o celkových škodách v úrovni 100 miliard amerických dolarů.
Já v odpovědi - mohla by to být historicky nejkratší odpověď- pokud by mi pan ministr sdělil tato dvě čísla, tak jsem spokojen. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr obrany Vetchý.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Pane předsedající, dámo a pánové, na interpelaci pana poslance odpovídám tak, že nebudu uvádět procenta, kterými se naše republika podílí na určitých akcích, ale budu hovořit přímo o absolutních částkách, které na některé akce vláda České republiky schválila, naše ministerstvo je realizovalo.
Jak víte, vláda České republiky přijala řadu opatření, jimiž přispěla k úsilí mezinárodního společenství k řešení kosovské krize, ke zmírnění následků trpících utečenců v uprchlických táborech.
Vláda České republiky vyčlenila 1 miliardu korun na humanitární pomoc související s touto krizí. Návrhy na využití finanční částky spojené s financováním humanitárních akcí či poskytnutím vybavení a materiálu formou daru jsou průběžně předkládány Parlamentu České republiky.
Protože interpelace směřovala na mě jako na ministra obrany, uvedu v další části některé kroky, které vláda schválila a naším resortem byly realizovány.
První akcí, kterou jsme schválili, a tedy schválil parlament, je, že vláda souhlasila s vysláním 6. polní nemocnice Armády České republiky a nevyzbrojeného dopravního letounu AN - 26 Armády České republiky k plnění přepravních úkolů ve prospěch aliančních sil mimo území Svazové republiky Jugoslávie na dobu tří měsíců. Předpokládané náklady jsou na rok 1999 260 milionů, na rok 2000, na příští rok, zhruba 320 milionů.
26. 4. byla zahájena přeprava této nemocnice, 27. 4. následovala druhá část a obsluha polní nemocnice byla přepravena na místo 3. 5. Od 6. května je nemocnice funkční a je převedena pod operační řízení NATO.
Druhou akcí, kterou schválila vláda následně i parlament, je poskytnutí vybavení polní nemocnice formou humanitární pomoci Albánské republice v celkové hodnotě 1,4 milionu korun. Tento dar byl realizován, první část tohoto daru byla přepravena 8. 4. tohoto roku delegací vedenou místopředsedou vlády Lánským, druhá, s prvním transportem 6. polní nemocnice, 26. 4., a obě části byly předány.
V rámci vyčleněné částky humanitární pomoci souhlasila vláda s výstavbou uprchlického tábora pro tisíc kosovských běženců v celkové hodnotě 36 milionů korun na území Albánie. Od 10. května do 31. května se tábor buduje, je budován z úrovně Ministerstva obrany 30 občanskými zaměstnanci Úřadu civilní ochrany. Předpokládá se, že tábor bude předán Úřadu vysoké komisařky OSN následně po ukončení výstavby, nejpozději do konce měsíce května.
Dále, jak víte, vláda souhlasila s pozemními tranzity, přistáváním vojenských letadel, pobytem příslušníků ozbrojených sil členských států NATO přes a na území České republiky v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie a okolních zemích.
***