(15.00 hodin)
(pokračuje Fischer)
Zpráva je sepsána tak, že se zabývá tím, jaký vliv má na životní prostředí průmysl, doprava, odpady apod., tedy všechny faktory, které životní prostředí poškozují, a zabývá se opatřeními na jeho zlepšení. Ovšem ty faktory, které působí na kvalitu životního prostředí, zasahují přes hranice, zatímco tato zpráva začíná a končí na hranicích České republiky. Je evidentní, že třeba Jizerské hory byly do velké míry zničeny právě emisemi z elektráren Bogatyně v Polsku, že na Krušné hory měl vliv průmysl saský, stejně tak naše zdroje emisí zase působí škody v sousedních zemích.
Proto myslím, že příští zpráva - a zde bych chtěl vyslovit přání na pana ministra a Ministerstvo životního prostředí, abychom zprávu za rok 1998 neprojednávali v r. 2000, ale ještě letos - by měla brát ohled na to, co se děje i za našimi hranicemi, a případně uvážit to, jak různé faktory, které mají vznik na našem území, působí i na okolní státy. Je to i otázka zahraničně politická, ekonomická, atd. Myslím, že do zprávy by to patřilo.
Potom bych ještě považoval za vhodné zmínit se také o dalších vlivech, které nesouvisí s lidskou činností, nejsou antropogenní. Na naše životní prostředí a na vše, co se zde děje, mají vliv globální vlivy, změny klimatu apod. Ty, pravda, nejsou zpravidla okamžité a náhlé, ale působí takřka neznatelně po dlouhou dobu a v konečném výsledku ovšem mohou významně ovlivnit i naše životní prostředí. Proto ne snad nějaký detailní rozbor, ale alespoň zmínka by tam také ve zprávě mohla být.
Poslední poznámka, kterou bych chtěl učinit, se už vlastně netýká životního prostředí, ale toho, co má na něj nebo na procesy, které ho ovlivňují, nepřímý vliv. Mám tady na mysli různou mediální činnost, sdělovací prostředky a to, jak nám podávají problematiku životního prostředí, protože velmi často se setkáváme s nezasvěcenými a neodbornými kritikami nebo požadavky a protože většina obyvatel nemá potřebné informace, vzdělání, třeba co se týče dioxinů, kolik jich je, jakou hrají roli, jakou roli hraje způsob spalovaní odpadů ve spalovnách apod., lehko se budí falešné iluze nebo hrozby, představy různých nebezpečí, které ve skutečnosti neexistují. Myslím, že činnost a aktivita Ministerstva životního prostředí by měly zesílit i v této oblasti a poskytovat našim občanům více objektivních informací, aby si lépe mohli představit, co skutečně škodlivé je a co škodlivé není nebo jakýkoli kompromis,
abychom vyváženě nebrzdili zbytečně technický průmyslový rozvoj a zároveň šetřili životní prostředí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Stanislavu Fischerovi a ptám se, zda se dál někdo hlásí do všeobecné rozpravy. Pan poslanec Miloslav Kučera mladší.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, velmi pečlivě jsem - doufám stejně jako vy - poslouchal pana ministra s předložením faktů v jeho zprávě a velmi mě potěšilo, když v úvodu své řeči jmenoval mnoho faktorů, kdy se naše životní prostředí výrazným způsobem za těch osm let polepšilo. Je mě proto velice divné, když tato fakta jsou známá, proč je ministr neuvedl také ve Zprávě o stavu společnosti ČR.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Ptám se, zda se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Není tomu tak. Končím všeobecnou rozpravu k tomuto bodu.
V tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu k tomuto bodu a o závěrečné slovo prosím ministra životního prostředí, pana ministra Kužvarta.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážená paní předsedající, pokusím se být velice stručný. Tato zpráva, kterou nyní projednáváme, to je výsledek sběru dat, monitoringu, takže myslím, že slovy Járy Cimrmana můžeme s těmi čísly třeba nesouhlasit, můžeme s nimi polemizovat, ale to je všechno, co se s tím dá dělat. To, že se i tato data, která jsou potěšitelná, objevila jak v tzv. Modré knize, tak i ve Zprávě o stavu společnosti, je logické. Není to zastřeno, to jsou prostě čísla, která jsou doložena monitoringem.
Ale zkusme se zamyslet nad důvodem, proč tato čísla jsou potěšitelná. Ten důvod je jednoduchý, je nasnadě. Jedná se totiž o realizaci těch ustanovení, která byla přijata ve formě zákonů v letech 1990 až 1992; především tedy legislativa ochrany ovzduší a dále týkající se odpadového hospodářství. Řekl bych, že to, že se řada podnikatelů zhostila velmi kvalifikovaným způsobem těchto požadavků, je ukázka toho, že limity, které byly dány v zákonech z let 1991 až 1992, zdaleka nebyly přemrštěné, zdaleka to nebyly nesplnitelné požadavky. A znova opakuji: Hodnocení OECD naši republiky za oněch zhruba osm let je v tomto velice pozitivní.
Několika body bych se ještě zmínil ke zprávě zpravodaje a diskusi. Určitý optimismus, který je v této zprávě v kapitole IV uveden, že vliv průmyslu a energetiky bude klesat, je dán tím, že právě ti skuteční podnikatelé, kteří vědí, o čem je konkurenceschopnost jejich produkce, konkurenceschopnost jejich služeb, vědí, že to není jenom otázka jakosti jejich výrobků, ale také toho, že budou šetřit energetické a materiálové vstupy.
A tady jenom jedno jediné číslo: Předseda představenstva Škody Volkswagen pan Kulhánek zhruba před 14 dny nás, premiéra a ministra průmyslu Grégra, informoval při naší návštěvě Mladé Boleslavi, že před několika málo lety produkovali ročně 170 000 automobilů za určité sumární spotřeby elektřiny. Dnes produkují 400 000 automobilů ročně a spotřeba elektrické energie je nižší než tehdy. V tom je ten vtip, důvod pro určitý optimismus, který v této zprávě, konkrétně v kapitole IV, je obsažen.
Pan poslanec Fischer zmiňoval přeshraniční vlivy na životní prostředí. Chtěl bych zdůraznit, že zpráva se týká ČR. Pochopitelně, tyto přeshraniční faktory jsou zachycovány, jsou monitorovány v takových programech, jako je program "Silesia - Slezsko", jako jsou mezinárodní programy ochrany vod Labe apod. To jsou programy, ze kterých je také možno získávat informace o přeshraničních vlivech, ať už se to týká složky ovzduší, nebo složky vod.
K tomu, co bylo zmiňováno jako otázka jakési mediální aktivity v oblasti ochrany životního prostředí a propojení i na otázku zdraví, bych chtěl konstatovat, že řádově zhruba před měsícem tato vláda přijala svým usnesením materiál, který se jmenuje: "Program zdraví a životní prostředí". Byl to materiál, který jsme předkládali spolu s ministrem zdravotnictví dr. Davidem, a právě tam i tyto momenty, tzn. té propagace, té mediální stránky, jsou zachyceny.
To je reakce na všechny otázky. Mám za to, že tato zpráva vychází z toho, co bylo zjištěno, co bylo změřeno, a těžko diskutovat s tím či oním číslem. Prostě je to stav životního prostředí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi a prosím pana zpravodaje Ambrozka, aby se ujal své povinnosti a přednesl, o čem budeme hlasovat.
***